Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.10.2005, sp. zn. 4 Tz 136/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.136.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.136.2005.1
sp. zn. 4 Tz 136/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 6. října 2005 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnost České republiky ve prospěch obviněného B. P., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Semilech ze dne 1. 10. 2001, sp. zn. 2 T 252/2001, a rozhodl takto: Podle §268 odst. 1 písm. a) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona z a m í t á . Odůvodnění: Trestním příkazem Okresního soudu v Semilech ze dne 1. 10. 2001, sp. zn. 2 T 252/2001, byl obviněný B. P. uznán vinným dvojnásobným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním v době od března 2000 (od října 2000) do srpna 2001, za což mu byl podle §213 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. uložen trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr.zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem. Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Semilech ze dne 1. 10. 2001, sp. zn. 2 T 252/2001, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného B. P. Vytkl v ní, že zákon byl napadeným trestním příkazem porušen v ustanovení §314 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. ve vztahu k ustanovení §213 odst. 1 tr. zák. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že obviněnému, resp. jeho soudem ustanovenému obhájci, byl napadený trestní příkaz doručen až dne 5. 8. 2004, kdy nastaly účinky jeho vyhlášení v souladu s ustanovením §314e odst. 5 tr. ř., následně pak tento trestní příkaz nabyl dne 14. 8. 2004 právní moci. Podle právní úpravy účinné ode dne 1. 1. 2002 lze trestním příkazem uložit mj. i trest odnětí svobody do 1 roku s podmíněným odkladem jeho výkonu, event. i s uložením dohledu, když nepodmíněný trest odnětí svobody nelze touto formou rozhodnutí pachateli trestného činu uložit. Avšak citovaným trestním příkazem byl obviněnému B. P. nepodmíněný trest odnětí svobody uložen. V tomto směru tak byl Okresním soudem v Semilech vydaným trestním příkazem ze dne 1. 10. 2001, sp. zn. 2 T 252/2001, porušen zákon v neprospěch obviněného. Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Semilech ze dne 1. 10. 2001, sp. zn. 2 T 252/2001, byl porušen zákon v neprospěch obviněného B. P. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud se při projednávání stížnosti pro porušení zákona především zabýval otázkou, zda je podaná stížnost pro porušení zákona podaná ve věci obviněného B. P. přípustná podle §266 odst. 1 tr. ř., a dospěl k následujícím závěrům. Podle §266 odst. 1 tr. ř. proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná. Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 2 T 252/2001 bylo zjištěno, že Okresní soud v Semilech usnesením ze dne 3. 8. 2004, sp. zn. 2 T 252/2001, rozhodl tak, že podle §302 tr. ř. se koná proti B. P. řízení proti uprchlému (č. l. 67), a téhož dne obviněnému ustanovil podle §36 odst. 1 písm. d) tr. ř. obhájce (č. l. 68). Ustanovenému obhájci byl kromě výše uvedeného usnesení a ustanovení obhájce zaslán i trestní příkaz Okresního soudu v Semilech ze dne 1. 10. 2001, sp. zn. 2 T 252/2001. Podle §304 tr. ř. obviněný musí mít v řízení proti uprchlému vždy obhájce. Ten má stejná práva jako obviněný. Podle §306 odst. 1 tr. ř. všechny písemnosti určené pro obviněného se doručují toliko obhájci. Podle §63 odst. 3 tr. ř. doručují-li se obhájci v řízení proti uprchlému písemnosti určené pro obviněného, postupuje se způsobem platným pro doručování obviněnému. V ustanovení §314f odst. 2 tr. ř. je uvedeno, že trestní příkaz se doručuje obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody. Obviněnému se doručuje do vlastních rukou (§63 odst. 1 a 3). Má-li obviněný obhájce, doručí se trestní příkaz též jemu. Z dodejky, která je součástí trestního spisu Okresního soudu v Semilech, sp. zn. 2 T 252/2001, vyplývá, že obhájci ustanovenému obviněnému B. P., JUDr. J. N., byl doručován mimo jiné i trestní příkaz Okresního soudu v Semilech ze dne 1. 10. 2001, sp. zn. 2 T 252/2001. Z výše uvedené dodejky se podává, že zásilku převzala a doručenku podepsala dne 5. 8. 2005 zaměstnankyně advokátní kanceláře, nikoli JUDr. J. N. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že trestní příkaz Okresního soudu v Semilech ze dne 1. 10. 2001, sp. zn. 2 T 252/2001, nebyl obhájci JUDr. J. N. doručen do vlastních rukou. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že trestní příkaz Okresního soudu v Semilech ze dne 1. 10. 2001, sp. zn. 2 T 252/2001, nebyl obviněnému (resp. jeho ustanovenému obhájci) řádně doručen a nestal se tedy pravomocným. Stížnost pro porušení zákona tedy není podle §266 odst. 1 tr. ř. přípustná. Za této situace, kdy napadené rozhodnutí nenabylo právní moci a stížnost pro porušení zákona proti němu není přípustná, nezbývá, než trestní příkaz Okresního soudu v Semilech ze dne 1. 10. 2001, sp. zn. 2 T 252/2001, nejdříve znovu doručit obviněnému (resp. jeho ustanovenému obhájci), který má možnost podat proti trestnímu příkazu v zákonné lhůtě odpor. Pokud by obviněný (resp. jeho ustanovený obhájce) odpor nepodal a trestní příkaz by nabyl právní moci, teprve pak bude možné řešit nezákonnost, kterou vytýká stížnost pro porušení zákona ze dne 15. 8. 2005, případně znovu cestou stížnosti pro porušení zákona. V tomto případě nevytvoří rozhodnutí Nejvyššího soudu o výše zmiňované stížnosti pro porušení zákona překážku ve smyslu §266 odst. 1 věty druhé tr. ř. k podání nové stížnosti pro porušení zákona v případě, že napadené rozhodnutí nabude později právní moci. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že stížnost pro porušení zákona není přípustná, a proto ji podle §268 odst. 1 písm. a) tr. ř. zamítl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 6. října 2005 Předseda senátu: JUDr. J. P.

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/06/2005
Spisová značka:4 Tz 136/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.136.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21