ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.194.2004.1
sp. zn. 4 Tz 194/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 12. ledna 2005 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. Ž., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 2 T 639/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 2 T 639/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. Ž.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Uherském Hradišti se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 13 T 467/2002, byl obviněný V. Ž. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 22. 7. 2002, za což byl podle §171 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. za použití §45 odst. 1, odst. 2 a §45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému V. Ž. doručen dne 24. 9. 2002 a právní moci nabyl dne 3. 10. 2002.
Trestním příkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 2 T 639/2002, byl obviněný V. Ž. uznán vinným trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 12.10.2002, za což byl podle §202 odst. 1 tr. zák. za použití §314e odst. 2 písm. b) tr. ř., §45 odst. 1, odst. 2 a §45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 180 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému V. Ž. doručen dne 18. 11. 2002 a právní moci nabyl dne 27. 11. 2002.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 2 T 639/2002, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. Ž. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresnímu soudu v Uherském Hradišti při vydání napadeného trestního příkazu bylo známo z lustrace uvedené na č. l. 70 spisu a zejména pak ze stejnopisu trestního příkazu založeného pod č. l. 74 spisu, že trestním příkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 13 T 467/2002, který nabyl právní moci dne 3. 10. 2002, byl obviněnému V. Ž. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. I přes výše uvedené Okresní soud v Uherském Hradišti vyměřil napadeným rozhodnutím obviněnému V. Ž. trest obecně prospěšných prací v trvání 180 hodin, čímž porušil zákon v ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 2 T 639/2002, byl porušen zákon v neprospěch obviněného V. Ž. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
V případě projednávané trestní věci byl obviněný V. Ž. nejprve odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 13 T 467/2002, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a poté byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 2 T 639/2002, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 180 hodin.
Jak vyplývá z vyjádření Probační a mediační služby, střediska Uherské Hradiště, ze dne 26. 8. 2003, v době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. ke dni 29. 10. 2002, obviněný V. Ž. ještě nezačal s výkonem trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 13 T 467/2002.
Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému V. Ž. trestním příkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 2 T 639/2002, ve výměře 180 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 13 T 467/2002, přesahoval právě o 80 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Uherském Hradišti trestním příkazem ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 2 T 639/2002, porušil zákon v ustanovení §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch obviněného V. Ž.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Uherském Hradišti vedeného pod sp. zn. 2 T 639/2002 dále vyplývá, že Okresní soud v Uherském Hradišti věděl, že obviněný V. Ž. byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 13 T 467/2002, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Tato skutečnost je patrná ze stejnopisu trestního příkazu Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 13 T 467/2002, který je založen na č. l. 74. Dále tato skutečnost vyplývá i z lustra na návrhu na potrestání (č. l. 70). Okresní soud v Uherském Hradišti si přesto nezjistil, zda obviněný V. Ž. dříve uložený trest obecně prospěšných prací vykonal, v důsledku čehož neshromáždil všechny údaje potřebné pro rozhodnutí ve věci. Okresní soud v Uherském Hradišti tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. Ž.
Podle §266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 80 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 2 T 639/2002, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. Ž., podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v §314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Uherském Hradišti, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného V. Ž. respektoval zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného V. Ž., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. ledna 2005
Předseda senátu:
JUDr. J. P.