ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.2.2005.1
sp. zn. 4 Tz 2/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 16. února 2005 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Juraje Malika a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. G., proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. 2 T 21/2004, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. 2 T 21/2004, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. G.
Napadený rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Opavě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný J. G. byl rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. 2 T 21/2004, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 29. 11. 2003 v B. n. B., okres O., kolem 00.45 hod. bez řidičského oprávnění řídil osobní vozidlo zn. Škoda 130L, přesto, že mu byl rozhodnutím Městského úřadu ve Valašském Meziříčí, odboru dopravy a silničního hospodářství č. j. ODSH/PŘ/754/2003/HL ze dne 28. 5. 2003, které nabylo právní moci dne 19. 6. 2003, uložen mimo jiné zákaz činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců.
Za to byl odsouzen podle §45 odst. 1, §45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 260 hodin. Současně mu byl uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 1 roku a 6 měsíců.
Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 23. 3. 2004.
Podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. podal proti tomuto rozsudku ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. G. Podle názoru stěžovatele byl tímto rozhodnutím porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného.
V odůvodnění svého podání ministr spravedlnosti poukázal na skutečnost, že obviněný byl rovněž odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, a to trestním příkazem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 22. 9. 2003, sp. zn. 2 T 135/2003. Z předmětného spisu taktéž vyplývá, že obviněný J. G. s výkonem tohoto trestu nezapočal. Je tedy zřejmé, že v době, kdy byl obviněnému dne 4. 3. 2004 Okresním soudem v Opavě ukládán další trest obecně prospěšných prací ve výměře 260 hodin, obviněný neměl předchozí trest tohoto druhu vykonán. Okresní soud v Opavě tak obviněnému mohl uložit trest obecně prospěšných prací maximálně ve výměře 150 hodin nebo měl uvažovat o uložení jiného druhu trestu.
Podle stěžovatele je také nespornou skutečností, že samosoudce Okresního soudu v Opavě nevěnoval náležitou pozornost zjištění všech podkladů potřebných pro rozhodování o výši a druhu trestu, když si neopatřil aktualizovaný opis rejstříku trestů obviněného a vycházel z opisu rejstříku trestů ze dne 11. 12. 2003. Pokud by si bezprostředně před vydáním svého rozsudku aktualizovaný opis rejstříku trestů obviněného vyžádal, byl by v něm trest uložený Okresním soudem ve Vsetíně vyznačen.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. výše uvedené porušení zákona v neprospěch obviněného vyslovil, podle §269 odst. 2 tr. ř., aby napadený rozsudek zrušil, jakož i další rozhodnutí, která na něj obsahově navazují, pokud vzhledem k této změně pozbydou podkladu a poté aby podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Opavě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že došlo k porušení zákona v rozsahu a z důvodů v ní uvedených.
Podle §36 tr. zák. věty první, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud obviněnému uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Z obsahu spisového materiálu Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 2 T 135/2003 lze zjistit, že obviněný J. G. byl v této věci trestním příkazem ze dne 22. 9. 2003 uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jelikož okolo 16.15 hod. dne 28. 8. 2003 ve V. M., okres V., řídil pod vlivem alkoholických nápojů, neboť jeho krev v tuto dobu obsahovala 0.88 promile alkoholu, a přestože není držitelem řidičského oprávnění, osobní motorové vozidlo zn. Škoda 130L, a takto jednal přesto, že mu rozhodnutím Odboru dopravy a silničního hospodářství Městského úřadu ve Valašském Meziříčí ze dne 28. 5. 2003 pod sp. zn. ODSH/PŘ/754/2003/HL, které dne 19. 6. 2003 nabylo právní moci, byl uložen zákaz činnosti řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců, počínaje dnem právní moci tohoto rozhodnutí. Za to byl obviněnému uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin spolu s trestem zákazu činnosti, spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 roků. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 4. 10. 2003. Trestní list obviněného byl na rejstřík trestů od Okresního soudu ve Vsetíně odeslán dne 1. 12. 2003 (viz č. l. 32 verte).
Okresní soud v Opavě konal ve věci sp. zn. 2 T 21/2004 hlavní líčení dne 4. 3. 2004 v nepřítomnosti obviněného J. G., takže si nemohl u jeho osoby ověřit aktuálnost opisu rejstříku trestů založeného ve spise, jenž byl vyhotoven ke dni 11. 12. 2003. V tomto opisu rejstříku trestů se z pochopitelných důvodů odsouzení obviněného trestním příkazem Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 2 T 135/2003 ještě neobjevuje. Okresní soud v Opavě se ale neměl s téměř 3 měsíce starým opisem rejstříku trestů obviněného spokojit a měl si vyžádat novější. Z toho by pak nesporně výše zmíněné odsouzení obviněného zjistil a po vyžádání příslušného trestního spisu mohl odpovídajícím způsobem reagovat na skutečnost, že J. G. již byl pravomocně uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, z nichž do doby konání hlavního líčení dne 4. 3. 2004 nic nevykonal. Tento poznatek vyplývá ze sdělení Probační a mediační služby ČR, středisko Nový Jičín ze dne 28. 1. 2005, které si Nejvyšší soud vyžádal.
Je tedy nespornou skutečností, že v přezkoumávaném případě došlo k porušení ustanovení §36 tr. zák. ve spojení s ustanovením §45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin a 260 hodin, když z prvního z nich nebylo v době ukládání druhého trestu nic vykonáno, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, která činí 400 hodin, jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest tohoto druhu uložený dřívějším rozhodnutím nebyl zčásti nebo zcela vykonán.
Podle stávající judikatury je překročení horní hranice zákonné trestní sazby uložením dvou trestů stejného druhu konkrétnímu obviněnému nutné považovat za uložení trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu ustanovení §266 odst. 2 tr. ř., a tudíž podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, je opodstatněné.
K výše vytýkanému hmotněprávnímu pochybení pak došlo proto, že Okresní soud v Opavě řádně nezjistil skutkový stav při současném hodnocení neúplných důkazů právě ve vztahu k ukládanému trestu (viz §2 odst. 5, 6 tr. ř.).
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. 2 T 21/2004, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, kterému předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., v neprospěch obviněného J. G. Podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém výroku o trestu, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Opavě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu a v souladu se zákonem v ní v hlavním líčení vydal nové rozhodnutí týkající se trestu. Okresní soud přitom musí mít na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného, a že je podle §270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec