ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.205.2004.1
sp. zn. 4 Tz 205/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 9. února 2005 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Juraje Malika stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. Š., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 6 To 154/2002, v trestní věci Okresního soudu ve Frýdku – Místku vedené pod sp. zn. 5 T 231/2001 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 6 To 154/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §254 odst. 1, 2 a §256 tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. v neprospěch obviněného M. Š.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušuje se též rozsudek Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 5 T 231/2001, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu ve Frýdku – Místku se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný M. Š. byl rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 5 T 231/2001, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil tím, že ač rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 4. 1997, sp. zn. 1 T 130/1996, který nabyl právní moci dne 1. 7. 1997, mu byl mimo jiné uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 let, od 28. 8. 1999 do 28. 8. 2001, přesto dne 27. 7. 2001 kolem 14.10 hod. v obci R., okres F. – M., řídil po silnici I. třídy, ve směru na T., osobní motorové vozidlo značky VAZ 2101.
Za to byl obviněnému podle §171 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a dále mu byl podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 let a 6 měsíců.
Proti citovanému rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku podal obviněný M. Š. odvolání, které zaměřil do výroku o trestu, a to té jeho části, týkající se trestu zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel.
Z podnětu tohoto odvolání obviněného proběhlo v dané trestní věci odvolací řízení před Krajským soudem v Ostravě, který usnesením ze dne 3. 4. 2002 sp. zn. 6 To 154/2002 odvolání obviněného proti citovanému rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
Podle §266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti proti uvedenému usnesení krajského soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. Š. Podle názoru stěžovatele došlo ze strany odvolacího soudu k porušení zákona v ustanoveních §254 odst. 1, 2 a §256 tr. ř. a v předcházejícím řízení pak v ustanoveních §2 odst. 5, 6, §9 odst. 1 tr. ř. a v ustanoveních §49 odst. 3 a §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. v neprospěch obviněného.
V odůvodnění svého podání ministr spravedlnosti poukázal na chybný závěr soudu prvního stupně ohledně toho, že obviněný M. Š. řídil motorové vozidlo v době, kdy mu ještě neuplynul trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 4. 1997 sp. zn. 1 T 130/1996. Nezjistil si totiž, že v souvislosti s trestnou činností, za níž byl obviněný M. Š. pravomocně odsouzen mimo jiné k trestu zákazu řízení motorových vozidel, mu byl orgány policie řidičský průkaz zadržen již dne 5. 3. 1996 a před konečným vyřešením případu nebyl obviněnému vrácen. Je zřejmé, že mezi spáchaným trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák., za nějž byl odsouzen Okresním soudem v Karviné pod sp. zn. 3 T 45/1996 a zadržením řidičského průkazu dne 5. 3. 1996 existovala příčinná souvislost, jak to má na mysli ustanovení §49 odst. 3 tr. zák.
Když tedy Okresní soud ve Frýdku-Místku zjistil, že příslušný soud neučinil rozhodnutí podle §350 odst. 1 tr. ř. ve spojení s §49 odst. 3 tr. zák., měl tuto otázku vyřešit jako otázku předběžnou (§9 odst. 1 tr. ř.) před rozhodnutím o vině, neboť šlo o podstatnou okolnost mající význam pro rozhodnutí o vině či nevině obviněného. Stěžovatel je proto toho názoru, že Okresní soud ve Frýdku-Místku nepostupoval tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a při posuzování případu nevyčerpal všechny možnosti pro jeho řádné objasnění.
Krajský soud v Ostravě, jako soud odvolací pak pochybil tím, že nedůsledně přezkoumal postup nalézacího soudu, tento shledal správným a zjištěný skutkový stav za dostačující k rozhodnutí o vině a konečně tím, že zamítl odvolání obviněného, jako nedůvodné.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vytýkané porušení zákona vyslovil, podle §269 odst. 2 tr. ř. aby napadené usnesení odvolacího soudu zrušil, včetně všech obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbudou svého podkladu a poté aby bylo postupováno podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v podstatě v tom rozsahu a z těch důvodů uvedených v mimořádném opravném prostředku.
Z protokolu o hlavním líčení, které se u Okresního soudu ve Frýdku-Místku ve věci sp. zn. 5 T 231/2001 konalo dne 20. 2. 2002 vyplývá, že toto proběhlo v nepřítomnosti obviněného M. Š., který tak nemohl být soudem dotázán na průběh výkonu trestu zákazu řízení motorových vozidel, jenž mu byl podle podané obžaloby uložen rozsudkem Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 1 T 130/96, a během něhož měl obviněný přesto řídit motorové vozidlo. Jmenovaný soud prvního stupně v hlavním líčení kromě jiného provedl důkaz přečtením rozsudků Okresního soudu v Karviné ze dne 23. 8. 1996 sp. zn. 3 T 45/96 a ze dne 24. 4. 1997 sp. zn. 1 T 130/96. Bylo mu tak nepochybně známo, že původně byl obviněnému M. Š. uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na 2 roky v pořadí prvním z citovaných rozsudků a pokud jde o druhý z těchto rozsudků, tak ten již zmíněný trest pouze znovu vyslovil v rámci uložení souhrnného trestu podle §35 odst. 2 tr. zák. Přes tuto okolnost si však Okresní soud ve Frýdku-Místku trestní spis Okresního soudu v Karviné sp. zn. 3 T 45/96 nevyžádal a jako důkaz jej v hlavním líčení neprovedl.
Přestože zmíněný trestní spis sp. zn. 3 T 45/96 neobsahuje usnesení Okresního soudu v Karviné, jímž by bylo rozhodnuto ve smyslu §350 odst. 1 tr. ř. a §49 odst. 3 tr. zák. o započtení doby, po kterou bylo obviněnému před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato, jsou v něm založeny doklady, na jejichž základě bylo možné předpokládat, že takové rozhodnutí mělo být vydáno. Pokud by si tedy Okresní soud ve Frýdku-Místku uvedený spis vyžádal, musel by z úředního záznamu Policie ČR Obvodního oddělení Karviná ze dne 5. 3. 1996, založeného na č. l. 3 II. dílu předmětného spisu, zjistit, že obviněnému byl téhož dne, po jeho zadržení pro podezření ze spáchání trestné činnosti spočívající v jízdě s odcizeným motorovým vozidlem, zadržen řidičský průkaz. Na základě tohoto poznatku pak bylo nutné prověřit, jestli obviněnému byl řidičský průkaz do doby, než ve věci bylo soudem pravomocně rozhodnuto, policií vrácen či nikoliv.
Z rozhodnutí vydaných Dopravním inspektorátem Okresního ředitelství Policie ČR v Karviné ze dne 8. 3. 1996 a posléze ze dne 19. 8. 1996 č. j.: ORKA-307/DI-96, která měl Nejvyšší soud k dispozici, je zřejmé, že M. Š. nebude řidičský průkaz zadržený dne 5. 3. 1996 vrácen před konečným vyřízením případu, neboť lze důvodně očekávat soudem vyslovený zákaz řízení všech motorových vozidel. U těchto rozhodnutí byl odkladný účinek vyloučen.
Předmětná rozhodnutí si byl Okresní soud ve Frýdku-Místku povinen opatřit a dále zjišťovat, po jakou dobu měl obviněný M. Š. zadržen řidičský průkaz během svého pobytu na svobodě. Z ustanovení §49 odst. 3 tr. zák. totiž vyplývá, že do doby výkonu trestu zákazu činnosti se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody. Analogicky se pak do něj nemůže započítávat ani doba, po kterou byl obviněný ve vazbě.
Ze spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 3 T 45/96 I. díl lze k této problematice zjistit, že dne 10. 4. 1996 si obviněný M. Š. na Policii ČR Okresním úřadu vyšetřování v Karviné prostudoval spis (viz č. l. 66), přičemž v té době byl na svobodě. V důsledku nemožnosti doručit obviněnému předvolání k hlavnímu líčení pak ze spisu dále vyplývá (viz č. l. 83, 89), že M. Š. se od 28. 4. 1996 nacházel ve vazbě, a to ve věci Okresního soudu v Karviné sp. zn. 1 T 85/96, posléze sp. zn. 1 T 130/96. K hlavnímu líčení, které se u stejnojmenného soudu konalo ve věci sp. zn. 3 T 45/96 dne 23. 8. 1996 pak byl obviněný M. Š. předveden z výše uvedené vazby (viz č. l. 97 spisu) a nacházel se v ní až do 25. 10. 1996, kdy z ní byl propuštěn a dnem 26. 10. 1996 byl převeden do výkonu trestu odnětí svobody v trvání 2 roků z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 23. 8. 1996 sp. zn. 3 T 45/96 (viz č. l. 125 spisu – hlášení změn a č. l. 146 spisu – nařízení výkonu trestu). V důsledku zrušení výroku o trestu z uvedeného rozsudku v rámci uložení souhrnného trestu obviněnému M. Š. rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 4. 1997 sp. zn. 1 T 130/96 (viz č. l. 168-174 spisu 1 T 130/96) a následném zápočtu vazby a již vykonaného trestu odnětí svobody do nově uloženého souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 3 roků a 6 měsíců usneseními ze dne 3. 7. 1997 (viz č. l. 176 a 177 spisu 1 T 130/96) a po poměrném zkrácení trestu odnětí svobody na 40 měsíců usnesením ze dne 26. 5. 1998 (viz č. l. 196 spisu 1 T 130/96) byl obviněný dne 28. 8. 1999 propuštěn z výkonu trestu na svobodu (viz č. l. 204 spisu 1 T 130/96).
Jestliže tedy obviněný M. Š. fakticky vykonával uložený trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v trvání 2 let v období od zadržení řidičského průkazu orgány Policie ČR, tedy od 5. 3. 1996 23,45 hod., čili od 6. 3. 1996 do 28. 4. 1996, kdy byl vzat do vazby, a poté po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nepřetržitě od 28. 8. 1999, nemohl na základě prostého propočtu zmíněný trest vykonávat ještě dne 27. 7. 2001, kdy řídil v obci R. okr. F.-M. osobní motorové vozidlo zn. VAZ 2101 po silnici I. třídy. V důsledku toho se pak ani tímto nemohl dopustit jednání, které by zakládalo znaky trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák.
Veškeré tyto poznatky, úvahy a závěry byl povinen učinit již Okresní soud ve Frýdku-Místku v rámci projednávání věci sp. zn. 5 T 231/2001, a to v souladu s ustanoveními §2 odst. 5, 6 tr. ř. upravujícími zjišťování skutkového stavu, rozsah dokazování, jakož i hodnocení provedených důkazů. Nemůže v žádném případě obstát námitka, že ve věci sp. zn. 3 T 45/96 Okresní soud v Karviné nevydal usnesení podle §350 odst. 1 tr. ř. a §49 odst. 3 tr. zák. Okresní soud ve Frýdku-Místku byl totiž povinen výše uvedená zjištění učinit v rámci posouzení předběžné otázky podle §9 odst. 1 tr. ř., když tato zjištění měla zásadní význam pro posouzení viny obviněného pokud jde o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., pro který na něho byla u tohoto soudu podána obžaloba.
Pochybení se dopustil i Krajský soud v Ostravě, který byl v rámci odvolacího řízení povinen přezkoumat odvoláním obviněného napadený rozsudek soudu prvního stupně, a to pokud jde i o jeho výrok o vině, navzdory tomu, že odvolání směřovalo pouze do trestu zákazu činnosti. Tato přezkumná povinnost odvolacího soudu vyplývala zejména z ustanovení §254 odst. 2 tr. ř., neboť vytýkaná vada (uložený trest zákazu řízení motorových vozidel) měla svůj původ v nesprávném výroku o vině, z něhož výrok o uloženém trestu vycházel a obviněný jinak byl oprávněn proti výroku o vině podat odvolání. Krajský soud v Ostravě tedy řádně nesplnil svoji přezkumnou povinnost a nesprávně zamítl odvolání obviněného, jako nedůvodné podle §256 tr. ř., když měl naopak po doplnění dokazování spočívající v přečtení podstatného obsahu trestních spisů Okresního soudu v Karviné sp. zn. 3 T 45/1996 a sp. zn. 1 T 130/1996 a evidenční karty řidiče (M. Š.) odsuzující rozsudek soudu prvního stupně zrušit a sám ve věci rozhodnout zprošťujícím rozsudkem podle §226 písm. a) tr. ř.
Na shora uvedeném základě Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením odvolacího soudu a v řízení předcházejícím došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného v těch ustanoveních, jak jsou citována ve výroku tohoto rozsudku. V důsledku toho bylo napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušeno, přičemž zrušen byl i prvostupňový rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku, včetně všech dalších obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla podkladu. Takto bylo rozhodnuto proto, že vytýkané vady měly svůj základ v chybném rozhodnutí a nedostatečném postupu nalézacího soudu. Proto také bylo rozhodnuto podle §270 odst. 1 tr. ř. tak, že věc byla přikázána Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, když pro nedostatečně zjištěný skutkový stav v původním řízení nemohl postupem podle §271 odst. 1 tr. ř. v dané věci rozhodnout s konečnou platností Nejvyšší soud. Okresní soud musí mít v dalším řízení na paměti ustanovení §§273 a 270 odst. 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec