ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.209.2004.1
sp. zn. 4 Tz 209/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 9. února 2005 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Juraje Malika a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. M., proti trestnímu příkazu Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 3 T 166/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 3 T 166/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §35 odst. 2, §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. M..
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný J. M. byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 3 T 166/2002, pro trestný čin úvěrového podvodu ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 k §250b odst. 1, 3 tr. zák., jehož se dopustil dne 20. 8. 2002 ve F. – M. na ul. N. P. v pobočce Č. s., a. s. při sjednávání smlouvy o poskytnutí hotovostního úvěru ve výši 36 000,- Kč, když uvedl, že je od 1. 8. 2001 zaměstnán u společnosti S. O., s. r. o., O. – S., s průměrným čistým měsíčním výdělkem ve výši 12 140,- Kč, ačkoli nikdy zaměstnancem této společnosti nebyl a byl nezaměstnaný, a jelikož Č. s., a. s. zjistila, že jím uváděné údaje nejsou pravdivé, úvěr mu poskytnut nebyl.
Za to byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin. Tento trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 19. 12. 2002 a nabyl právní moci dne 28. 12. 2002.
Proti citovanému trestnímu příkazu Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 3 T 166/2002, podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. M. Tímto trestním příkazem byl podle jeho názoru porušen zákon v ustanoveních §35 odst. 1, 2, §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného.
V odůvodnění svého podání ministr spravedlnosti poukázal na skutečnost, že obviněný byl rovněž odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, a to trestním příkazem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 1 T 92/2001. Výkon tohoto trestu nebyl obviněnému doposud nařízen. Přesto byl J. M. uložen napadeným trestním příkazem další trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin. Vedle uvedeného nedostatku došlo napadeným trestním příkazem při ukládání trestu ještě k dalšímu pochybení. To proto, že trestní příkaz Okresního soudu ve Frýdku – Místku sp. zn. 3 T 166/2002, jímž byl obviněný odsuzován za trestnou činnost ze dne 20. 8. 2002, byl obviněnému doručen dne 19. 12. 2002, přičemž trestní příkaz Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. 1 T 92/2001 byl obviněnému doručen až dne 30. 8. 2002, tedy později, než obviněný spáchal trestnou činnost ve věci sp. zn. 3 T 166/2002. Obviněnému tak měl být citovaným trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku – Místku uložen za sbíhající se trestnou činnost jeden souhrnný trest.
Z obsahu spisového materiálu je podle ministra spravedlnosti zřejmé, že samosoudce Okresního soudu ve Frýdku – Místku ve věci sp. zn. 3 T 166/2002 věděl, že obviněný M. byl dne 29. 8. 2002 zadržen na základě příkazu k zatčení vydaného Okresním soudem v Jindřichově Hradci a byl mu předán trestní příkaz. Samosoudce si však již neověřoval o jaký trestní příkaz se jednalo, jaké trestné činnosti se týkal a jaký trest byl obviněnému uložen. Díky tomuto pochybení pak okresní soud rozhodoval na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 3 T 166/2002, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. M. v ustanoveních §35 odst. 1, 2, §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu a poté navrhl, aby bylo postupováno podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle §35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.
Podle §36 tr. zák. věty první, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud obviněnému uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Z obsahu spisového materiálu Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. 1 T 92/2001 vyplývá, že obviněný J. M. byl v této věci pravomocně odsouzen trestním příkazem ze dne 30. 4. 2002, a to pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák., jehož se dopustil tím, že se v noci z 26. na 27. 10. 2000 ve Z., okr. J. H., v součinnosti se samostatně stíhanou P. H., vloupal po rozbití skleněné výplně okna do prodejny smíšeného zboží majitelek L. B. a J. B., odkud odcizil různé druhy cigaret a potravin, jakož i další zboží a na hotovosti finanční částku 800,- Kč, takže oběma poškozeným způsobil škodu v celkové výši 37 014, 80 Kč, přičemž tohoto jednání se dopustil přesto, že teprve dne 20. 6. 1998 vykonal nepodmíněný trest odnětí svobody v délce jednoho roku, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 15. 1. 1997, sp. zn. 7 T 510/96, za trestný čin krádeže, a dále byl odsouzen rozsudky Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 29. 9. 1997, sp. zn. 3 T 367/97, a Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. 10. 1998, sp. zn. 3 T 159/98, za trestné činy krádeže k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dva roky, který taktéž vykonal.
Za to byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Dále bylo obviněnému podle §228 odst. 1 tr. ř. uloženo, aby zaplatil poškozené J. B. náhradu škody ve výši 29 578,40 Kč. Uvedený trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 30. 8. 2002 a téhož dne nabyl právní moci. Trestní list byl pak ze soudu vypraven dne 11. 9. 2002. Podle sdělení Probační a mediační služby, střediska H. K., ze dne 22. 10. 2004 nebyl obviněnému ani k tomuto datu trest obecně prospěšných prací z rozhodnutí sp. zn. 1 T 92/2001 nařízen.
Na základě obsahu předloženého spisu sp. zn. 3 T 166/2002 Nejvyšší soud zjistil, že Okresní soud ve Frýdku – Místku při svém rozhodování dne 8. 11. 2002 vycházel z opisu rejstříku trestů obviněného ze dne 4. 9. 2002, z něhož není výše uvedené odsouzení obviněného Okresním soudem v Jindřichově Hradci patrné. O existenci trestního příkazu Okresního soudu v Jindřichově Hradci se však okresní soud dozvěděl, neboť na č. l. 16 spisu se nachází úřední záznam Policie ČR, Okresního ředitelství, služby kriminální policie a vyšetřování Jindřichův Hradec ze dne 18. 10. 2002 o tom, že na obviněného J. M. byl Okresním soudem v Jindřichově Hradci vydán příkaz k zatčení ze dne 26. 8. 2002. Obviněný byl na jeho základě dne 29. 8. 2002 zatčen a samosoudcem mu byl předán trestní příkaz. Přes tento poznatek se Okresní soud ve Frýdku – Místku o uvedený trestní příkaz Okresního soudu v Jindřichově Hradci nezajímal a nezjišťoval si k němu další informace. Nevyžádal si pak příslušný trestní spis ani aktuální opis z rejstříku trestů obviněného, v důsledku čehož nezjistil, že obviněný již byl zmíněným trestním příkazem k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin pravomocně odsouzen, ani to, že z něj dosud nic nevykonal, jelikož mu jeho výkon ještě nebyl nařízen. Okresní soud ve Frýdku – Místku taktéž nezjistil, že obviněný ve věci Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. 1 T 92/2001 páchal trestnou činnost ve dnech 26. – 27. 10. 2000.
V opačném případě by pak Okresní soud ve Frýdku – Místku po zjištění výše uvedených skutečností musel obviněnému J. M. uložit za vícečinný souběh trestného činu krádeže a pokusu trestného činu úvěrového podvodu podle §35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest, za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. 1 T 92/2001. Obviněný se totiž dopustil trestné činnosti dne 26. – 27. 10. 2000 ve věci sp. zn. 1 T 92/2001 a dne 20. 8. 2002 ve věci sp. zn. 3 T 166/2002, přičemž první odsuzující rozhodnutí mu bylo vyhlášeno až dne 30. 8. 2002 doručením trestního příkazu ve věci sp. zn. 1 T 92/2001 (viz ustanovení §314e odst. 5 tr. ř.).
Nespornou skutečností je dále to, že v přezkoumávaném případě došlo k porušení ustanovení §36 tr. zák. ve spojení s ustanovením §45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin a 350 hodin, když z prvního z nich nebylo v době ukládání druhého trestu nic vykonáno, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, která činí 400 hodin, jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest tohoto druhu uložený dřívějším rozhodnutím nebyl zčásti nebo zcela vykonán.
Podle Nejvyššího soudu, jakož i podle stávající judikatury, je překročení horní hranice zákonné trestní sazby uložením dvou trestů stejného druhu konkrétnímu obviněnému nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu ustanovení §266 odst. 2 tr. ř., a tudíž podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, je třeba označit za opodstatněné.
K výše vytýkaným hmotněprávním pochybením pak došlo proto, že Okresní soud ve Frýdku - Místku řádně nezjistil skutkový stav věci při současném hodnocení neúplných důkazů právě ve vztahu k ukládanému trestu ( viz §2 odst. 5, 6 tr. ř.).
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 3 T 166/2002, byl porušen zákon v ustanoveních §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., v neprospěch obviněného J. M. Podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz v celém rozsahu, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu a v souladu se zákonem v ní vydal nové rozhodnutí s důrazem na správnost výroku o trestu. Okresní soud přitom musí mít na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného, a že je podle §270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c