ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.25.2005.2
sp. zn. 4 Tz 25/2005-I
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve veřejném zasedání dne 22. března 2005 v trestní věci obviněného L. M., podle §275 odst. 3 tr. ř., takto:
Obviněný L. M. se b e r e d o v a z b y z důvodů uvedených v ustanovení §67 písm. c) tr. ř.
Odůvodnění:
Obviněný L. M. v současné době vykonává tresty odnětí svobody, které mu byly uloženy pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 2. 4. 2004, sp. zn. 11 T 179/2003, a to souhrnný v trvání jednoho roku a devíti měsíců, a samostatný v trvání čtyř roků.
Nejvyšší soud České republiky ve veřejném zasedání dne 22. 3. 2005 na podkladě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 4. 2004, sp. zn. 11 To 115/2004, vyslovil, že tímto usnesením byl v neprospěch obviněného L. M. porušen zákon. Napadené usnesení zrušil, jakož i další rozhodnutí, která na ně obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Důsledkem tohoto procesního postupu je skutečnost, že rozsudek Okresního soudu v Náchodě, na jehož podkladě je obviněný ve výkonu trestu, je dosud nepravomocný. Není tak nadále dán právní důvod pro to, aby obviněný tento trest odnětí svobody vykonával.
Nejvyšší soud analogicky dle §275 odst. 3 tr. ř. musel rozhodovat o vazbě obviněného.
Z opisu rejstříku trestů obviněného zjistil, že obviněný byl pro trestné činy krádeže dle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. odsouzen Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou původně k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, avšak v průběhu zkušební doby se neosvědčil a dne 26. 11. 2002 byl nařízen výkon tohoto trestu. Stejným soudem byl obviněný odsouzen dne 10. 6. 2002 opět pro majetkovou trestnou činnost k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, který vykonal dne 9. 1. 2003. Po svém propuštění z výkonu trestu obviněný nenastoupil do zaměstnání, nehlásil se o něj ani u Úřadu práce a již v březnu 2003 začal znovu páchat majetkovou trestnou činnost, za níž mu byl rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 29. 9. 2003, sp. zn. 1 T 69/2003, uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Rozsudek nabyl právní moci dne 10. 12. 2003.
Přestože na obviněného bylo působeno výkonem trestu odnětí svobody a také průběhem hlavního líčení ve věci sp. zn. 1 T 69/2003 dne 29. 9. 2003, obviněný již dne 6. 10. 2003 byl znovu zadržen při páchání majetkové trestné činnosti, za níž byl nepravomocně odsouzen. Z výpovědi obviněného v citovaných trestních věcech je zřejmé, že majetková trestná činnost sloužila obviněnému jako zdroj obživy. Specializoval se dle vlastního vyjádření na peníze na hotovosti a takové předměty, které mohl zpeněžit v zastavárně. Z uvedeného je zřejmé, že obviněný po dobu tří let páchá trestnou činnost stejného druhu se stejným záměrem, přičemž nemá ochotu svou sociální situaci měnit a ucházet se o řádné zaměstnání, naopak i přes výchovná opatření v trestné činnosti stále pokračuje. Je tak reálně dán důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř.
Vzhledem k existenci tohoto vazebního důvodu rozhodl Nejvyšší soud podle §275 odst. 3 tr. ř. tak, že obviněného L. M. vzal do vazby.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. března 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á