ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.110.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 110/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. února 2005 o dovolání podaném obviněným M. F., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 8 To 266/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 1 T 242/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 16. 9. 2003, sp. zn. 1 T 242/2002, byl obviněný M. F. uznán vinným dvojnásobným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b) a e) tr. zák., a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil útoky popsanými ve výroku napadeného rozhodnutí, a za které mu byl podle §238 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. zák. a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 8 To 266/2004, kterým z podnětu odvolání obviněného napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému podle §238 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. 2 T 10/2003, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Plzni napadl obviněný M. F. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Dovoláním směřoval proti výroku o trestu citovaného rozsudku. Ve svém mimořádném opravném prostředku neuvedl žádný z důvodů dovolání vymezených v ustanovení §265b odst. 1, 2 tr. ř., ani návrh na rozhodnutí dovolacího soudu.
Obviněný namítl, že přes správně zjištěný skutkový stav věci a správnou právní kvalifikaci se krajský soud dopustil pochybení při uložení trestu, neboť nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců je podle jeho přesvědčení nepřiměřeně přísný a zřejmě souvisí s jeho etnickým původem.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Z hlediska naplnění podmínek přípustnosti dovolání uvedených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni (§265e odst. 1 tr. ř.).
Jako další bylo třeba posoudit otázku, zda podané dovolání splňuje obsahové náležitosti stanovené v §265f tr. ř.
Z ustanovení §265e odst. 1 tr. ř. vyplývá, že dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, a to u soudu, který rozhodl v prvním stupni, přičemž jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději (§265e odst. 2 tr. ř.). Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost, určující počátek lhůty (§60 odst. 2 věta první tr. ř.). Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo na den pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den (§60 odst. 3 tr. ř.).
Podle §265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo §265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání. Podle §265h odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
Obviněný M. F. ve svém podání žádný dovolací důvod neuvedl, a to ani formou odkazu na některé ze zákonných ustanovení, ani jeho slovním vyjádřením. Ve svém podání rovněž neuvedl ani konkrétní návrh na rozhodnutí dovolacího soudu. Dovolání obviněného tak postrádá obligatorní obsahové náležitosti podle §265f odst. 1 tr. ř. a přicházelo by v úvahu jeho odmítnutí podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
Nejvyšší soud zjistil, že obviněný podal dovolání dne 23. 8. 2004, přičemž lhůta k podání dovolání, v jejímž rámci mohl podle §265f odst. 2 tr. ř. měnit či poprvé vymezit dovolací důvod nebo důvody, mu podle §265e odst. 1 tr. ř. a §60 odst. 3 tr. ř. uplynula v pondělí 30. 8. 2004. V průběhu jednoho týdne mezi podáním dovolání a uplynutím dovolací lhůty podle §265e odst. 1 tr. ř. pak měla předsedkyně senátu soudu prvního stupně povinnost, aby vyzvala obviněného, resp. jeho obhájce podle §265h odst. 1 tr. ř., k doplnění náležitostí obsahu dovolání ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim měla zároveň stanovit spolu s poučením, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.. Z trestního spisu je zřejmé, že uvedený postup nebyl dodržen, protože obviněný ani jeho obhájce nebyli k odstranění obsahových vad dovolání předsedkyní senátu vyzváni.
Vzhledem k nesprávnému postupu soudu prvního stupně v řízení po podání dovolání tedy nemohl Nejvyšší soud z uvedeného zjištění vyvodit důsledky předpokládané ustanovením §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. a bez dalšího odmítnout dovolání obviněného pro nesplnění náležitostí jeho obsahu. Proto se dále zaměřil na posouzení námitek obviněného uvedených v jeho dovolání, zejména z toho hlediska, zda vůbec mohou naplnit některý ze zákonem stanovených dovolacích důvodů, přestože obviněný žádný z nich výslovně neoznačil. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze totiž podat jen z důvodů uvedených v taxativním výčtu v ustanovení §265b tr. ř.
V dovolání musí být skutečně tvrzen některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1, 2 tr. ř. a musí být odůvodněn konkrétními vadami, které jej z hlediska jejich obsahu naplňují. Jak bylo uvedeno výše, obviněný v dovolání zpochybnil toliko výrok o trestu, který je podle jeho názoru nepřiměřeně tvrdý. Námitky směřující proti výroku o trestu lze za stávající právní úpravy uplatnit pouze podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy v případě, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. V rámci tohoto dovolacího důvodu nelze uplatnit námitku nepřiměřené tvrdosti uloženého trestu, pokud by současně nebylo namítnuto uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu nebo uložení nepřípustného druhu trestu (Srov. rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Dovolatel takové výhrady proti uloženému trestu neuplatnil, a proto Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolací námitku posuzovaného dovolání z hlediska jejího obsahu nelze podřadit pod výše citovaný dovolací důvod a nenaplňuje ani žádný jiný zákonný důvod dovolání.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že i přes zjištěnou vadu náležitostí dovolání, nebylo podle obsahu uplatněných námitek podáno z důvodů stanovených zákonem. I v případě, že by postupem podle §265h odst. 1 tr. ř. bylo podání obviněného doplněno odkazem na některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1, 2 tr. ř., bylo by podáno z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v zákoně. Proto Nejvyšší soud rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o odmítnutí dovolání a za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 16. února 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová