ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.1423.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 1423/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. ledna 2005 o dovolání podaném obviněnou Ž. K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 4. 2004, sp. zn. 8 To 487/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 91 T 32/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2003, sp. zn. 91 T 32/2003, byla obviněná Ž. K. uznána vinnou trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák., kterého se dopustila tím, že \"dne 1. 10. 2002 kolem 10.30 hod. v B. naproti hlavnímu vchodu do F. n. vnikla s dosud neustanovenou osobou po vyháčkování pravých předních dveří do uzamčeného zaparkovaného osobního motorového vozidla zn. VW Vento bílé barvy, majitele Mgr. M. A., odkud odcizila černou koženou tašku v hodnotě 1.800,- Kč s firemním razítkem v hodnotě 420,- Kč, zavíracím nožem v hodnotě 520,- Kč, kalkulátorem zn. SHARP v hodnotě 320,- Kč, 5 ks fotokopiemi živnostenských listů v hodnotě 15,- Kč, 15 ks odborných prospektů v hodnotě 1.000,? Kč, šuplerou v hodnotě 280,- Kč, lupou v hodnotě 180,- Kč, různým nářadím v hodnotě 400,- Kč, diářem v hodnotě 60,- Kč, 5 ks klíčů v hodnotě 125,- Kč, dioptrickými brýlemi v hodnotě 750,- Kč a deníkem jízd, čímž způsobila majiteli vozidla škodu ve výši 5.870,- Kč\". Za tento trestný čin jí byl podle §247 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání devíti měsíců, pro jehož výkon byla podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazena do věznice s dozorem. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. 4. 2004, sp. zn. 8 To 487/2003, kterým podle §256 tr. ř. zamítl odvolání obviněné jako nedůvodné.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Brně ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně a napadla obviněná Ž. K. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřela o důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., neboť napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení a bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k), přičemž v závěru svého dovolání upřesnila, že je podává z důvodu uvedeného v první alternativě §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněná namítla, že odvolací soud náležitě nezjistil duševní stav obviněné a skutek posoudil a kvalifikoval v rozporu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Podle názoru obhajoby duševní stav obviněné měl za následek absenci její trestní odpovědnosti. V řízení před soudem I. stupně byl vypracován znalecký posudek MUDr. L. Š., podle kterého obviněná netrpěla duševní chorobou. Tato znalkyně však v případě obviněné nebyla aprobována k vypracování znaleckého posudku, neboť je jako znalkyně zapsána pro specializaci dětské a dorostové psychiatrie. S ohledem na pochybný způsob vypracování tohoto znaleckého posudku nechala obhajoba zpracovat odborné vyjádření MUDr. L. P., která dospěla k opačnému závěru, který by znamenal trestní neodpovědnost obviněné za stíhané jednání. Odvolací soud následně nechal znalkyněmi MUDr. M. H. a MUDr. L. H. zpracovat revizní znalecký posudek. Znalkyně však obviněnou v minulosti již vyšetřovaly a na jejich dřívější znalecké zkoumání se rovněž odvolávala ve svém znaleckém posudku MUDr. Š. Obhajoba v rámci odvolacího řízení již na tuto skutečnost upozorňovala, avšak bez odpovídající reakce soudu. Z těchto důvodů navrhla, aby dovolací soud zrušil napadená rozhodnutí v plném rozsahu a přikázal věc Městskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. uvedla, že uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. postrádá argumentaci způsobilou zvrátit závěr odvolacího soudu o příčetnosti obviněné. Skutečnost, že znalkyně již dovolatelku dříve vyšetřovaly, nezakládá automaticky důvod jejich vyloučení. Právní závěr o plné trestní odpovědnosti obviněné byl nepochybně a dostatečně objasněn. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. v neveřejném zasedání odmítl.
Obviněná je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, označené jako důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání podané z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku vymezeného ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V opačném případě nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale důvod jiný.
Obviněná v dovolání zpochybnila skutkový závěr soudů obou stupňů o své příčetnosti v době spáchání činu. Podle §12 tr. zák. není za čin trestně odpovědný, kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání. Závěr o příčetnosti obviněného je právním závěrem a tedy i hmotně právním posouzením ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tento právní závěr soud činí na základě skutečností vyplývajících z provedených důkazů, zejména odborných závěrů znalců, k nimž dospěli v rámci znaleckého zkoumání. Znalecký důkaz je jedním z podkladů pro vytvoření soudcovského přesvědčení o otázce příčetnosti a musí být hodnocen v souvislosti se všemi ostatními zjištěnými skutečnostmi z tohoto hlediska relevantními (viz č. 17/1979 Sb. rozh. tr.). Toto hodnocení musí vyústit v jednoznačný závěr soudu o stavu pachatele v době páchání trestné činnosti. Zatímco závěr o příčetnosti obviněného (aplikace ustanovení §12 tr. zák.) je právním závěrem a tedy i hmotně právním posouzením ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., hodnocení provedených skutkových zjištění soudem je již upraveno v §2 odst. 6 tr. ř., tedy procesním předpisem a námitky proti tomuto postupu soudu již citovaný dovolací důvod nezakládají.
Námitku nepříčetnosti obviněné by bylo možno podřadit citovanému dovolacímu důvodu, pokud by vytýkala absenci těch skutkových okolností, které jsou podkladem pro právní závěr o příčetnosti pachatele ve vztahu ke konkrétnímu trestnému činu. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet z hodnocení důkazů a skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněných ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje učiněné hmotně právní posouzení. Změna hodnocení důkazů resp. změna skutkových zjištění učiněných soudem prvního resp. druhého stupně je v řízení o dovolání vyloučena, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v §265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění (resp. hodnocení důkazů) není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden.
Názor o nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovozovala obviněná výlučně ze svých námitek proti osobám všech znalkyň, které vypracovávaly ve věci znalecké posudky. MUDr. L. Š. vytýkala specializaci na dětskou a dorostovou psychiatrii a znalkyním MUDr. M. H. a MUDr. L. H. pak skutečnosti, že obě již v minulosti obviněnou vyšetřovaly a vypracovávaly na ni znalecký posudek. Žádná z těchto námitek však nebrojí proti vadnému hmotně právnímu posouzení. Obviněná totiž obsahem svých námitek napadá skutkové zjištění soudů obou stupňů, že v době spáchání trestného činu byla příčetná. Domáhá se tedy v podstatě změny skutkových zjištění, která by vyústila v právní závěr o její trestní neodpovědnosti, což je v dovolacím řízení nepřípustné.
Námitky proti osobám znalců, proti jejich odbornému zaměření nebo proti formulaci otázek položených znalci lze vznést ve smyslu §105 odst. 3 tr. ř. Jestliže jsou uplatněny v řízení před soudem, posoudí jejich důvodnost předseda senátu soudu, před kterým se v době oznámení námitek vede řízení. V posuzované trestní věci pak předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně postupovala v souladu s citovaným ustanovením, přičemž námitkám uplatněným obhájcem obviněné nevyhověla (viz opatření na č. l. 152 trestního spisu). Jak je uvedeno výše, Nejvyšší soud v řízení o dovolání není oprávněn zasahovat do hodnocení důkazů (znaleckých posudků) soudy nižšího stupně. Proto, je-li nesprávnost hmotně právního posouzení (aplikace §12 tr. zák.) dovolatelkou shledávána výlučně jako důsledek nesprávnosti hodnocení znaleckých důkazů soudy obou stupňů, event. nesprávného výběru osob znalců, nelze tuto námitku podřadit dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Pokud jde o druhý dovolací důvod, jež obviněná, označila ve svém podání, tedy důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., dopadá na případy, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v 265b odst. 1 písm. a) až k). Jak vyplývá ze závěru dovolání, uplatnila obviněná první alternativu tohoto důvodu dovolání, neboť uvedla, že \"rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí odvolání obviněné bylo učiněno, aniž by byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí\". Krajský soud v Brně však rozhodl o zamítnutí řádného opravného prostředku obviněné po přezkumu provedeném v souladu s požadavky platné právní úpravy a obviněná nebyla zbavena možnosti přístupu ke druhé instanci, jak předpokládá zákonná úprava první alternativy citovaného dovolacího důvodu. Nad rámec dovolání pak Nejvyšší soud pouze dodává, že žádný z důvodů dovolání uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. nebyl shledán ani v řízení, které předcházelo napadenému rozhodnutí odvolacího soudu, tudíž v dané věci nebyla naplněna ani druhá alternativa dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolatelka neuvedla konkrétní pochybení odpovídající některému ze zákonných dovolacích důvodů, dovolání proto nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem a Nejvyšší soud rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 5. ledna 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová