ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.1438.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 1438/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. ledna 2005 o dovolání obviněného R. C., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 8. 2004, sp. zn. 6 To 37/2004, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 2/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2003, sp. zn. 1 T 2/2000, byl obviněný R. C. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. ve znění zákona č. 265/2001 Sb., a za tento trestný čin mu byl uložen podle §250 odst. 3 tr. zák. ve znění zákona č. 265/2001 Sb. trest odnětí svobody v trvání tří let. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §60a odst. 1, 2 tr. zák. byl obviněnému výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Podle §60a odst. 1 tr. zák. byl zároveň nad obviněným vysloven dohled. Dále byl obviněnému podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce ve statutárních orgánech obchodních společností na dobu pěti let. Tímto rozsudkem byl také obviněný podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby krajského státního zástupce v Brně ze dne 29. 3. 2000, sp. zn. 2 KZv 114/1997, pro skutky pod body I/1) až 3) a bod II/1) až 8) a pod bodem III. obžaloby, neboť v žalobním návrhu označené dílčí skutky nejsou trestnými činy. Podle §226 písm. a) tr. ř. byl obviněný dále zproštěn obžaloby krajského státního zástupce v Brně ze dne 29. 3. 2000, sp. zn. 2 KZv 114/1997, pro skutek, že dne 25. 3. 1996 v U. H. v hotelu od R. C. pod záminkou půjčky na navýšení základního jmění ve své firmě S.-R., s. r. o., vylákal finanční částku ve výši 400.000,- Kč, kterou slíbil vrátit do 30 dnů, přestože věděl, že vzhledem ke své finanční situaci nebude schopen slib dodržet; uvedené peníze použil k jiným účelům a v dohodnutém termínu je ke škodě R. C. nevrátil, neboť nebylo prokázáno, že se stal dílčí skutek, pro nějž byl obviněný stíhán.
Proti tomuto rozsudku podal odvolání obviněný R. C. a státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně v neprospěch obviněného R. C. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 8. 2004, sp. zn. 6 To 37/2004, byl z podnětu odvolání obviněného R. C. napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. částečně zrušen ve výroku o vině pod body 1) – 5) a ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. rozhodl ohledně zrušených výroků nově takto: obviněný R. C. byl uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. ve znění zákona č. 265/2001 Sb., který spáchal tím, že jako jednatel a společník obchodní společnosti R., s. r. o., a dále jako jednatel a společník obchodní společnosti S.-R., s. r. o., odebral:
1)
v době od 19. 4. do 26. 4. 1995 v B., od obchodní společnosti S., spol. s r. o., postupně odebral střešní krytinu Onduline v celkové hodnotě 157.678,50 Kč, a to na faktury, přičemž vystavené faktury ve lhůtách splatnosti ani později neuhradil, i když dodaný stavební materiál mu byl zákazníky proplacen, čímž způsobil obchodní společnosti S., spol. s r. o., škodu ve výši 157.678,50 Kč.
2)
v době od 10. 5 do 4. 7. 1995 v P. od obchodní společnosti L., s. r. o., postupně odebral střední krytinu v celkové hodnotě 134.814,20 Kč, a to na faktury, přičemž vystavené faktury ve lhůtách splatnosti ani později neuhradil, i když dodaný materiál byl zákazníky zaplacen, čímž způsobil obchodní společnosti L., s. r. o., škodu ve výši 134.814,20 Kč,
3)
v době od 12. 6 do 19. 7. 1995 v P., na ulici Š., od obchodní společnosti I., a. s., postupně odebral stavební materiál v celkové hodnotě 2.822.615,70 Kč, a to na faktury, přičemž vystavené faktury ve lhůtách splatnosti neuhradil, a to přesto, že mu muselo být zřejmé, že vzhledem k celkové ceně za práce a materiál, sjednané s P. s. Z., nebude schopen dodaný materiál zaplatit, čímž způsobil obchodní společnosti I., a. s., škodu ve výši 2.822.615,70 Kč,
4)
dne 1. 6. 1999 ve V., od obchodní společnosti G.S.T, s. p., odebral hliníkové plechy v celkové hodnotě 77.324,40 Kč, a to na fakturu,když slíbil, že druhého dne vše zaplatí, přičemž vystavenou fakturu ve lhůtě splatnosti ani později neuhradil, čímž způsobil obchodní společnosti G.S.T, s.p., škodu ve výši 77.324,40 Kč,
a celkově tak způsobil škodu ve výši 3.192.432,80 Kč. Za tento trestný čin mu byl uložen podle §250 odst. 3 tr. zák. ve znění zákona č. 265/2001 Sb. trest odnětí svobody v trvání tří let. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §60a odst. 1, 2 tr. zák. byl obviněnému výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle §60a odst. 1 tr. zák. byl zároveň nad obviněným vysloven dohled. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce ve statutárních orgánech obchodních společností v trvání pěti let. Tímto rozsudkem byl obviněný R. C. podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby krajského státního zástupce v Brně ze dne 29. 3. 2000, sp. zn. 2 KZv 114/1997, pro skutek, že dne 31. 10. 1995 v O.-K., na základě uzavřené smlouvy o dílo na zhotovení střešního pláště rodinného domu, převzal od objednatele B. H. finanční zálohu ve výši 197.760,- Kč, objednané práce však ve stanoveném termínu a rozsahu neprovedl, v důsledku čehož došlo dne 18. 6. 1996 k odstoupení objednatele od smlouvy a obviněný se zavázal po vyúčtování provedených prací vrátit částku 103.874,50 Kč z přijaté zálohy, což však do současné doby ke škodě B. H. neučinil, čímž měl spáchat dílčí útok pokračujícího trestného činu podvodu podle §250odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. ve znění zákona č. 265/2001 Sb., neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Dále Vrchní soud v Olomouci rozhodl, že ve výrocích I./1-3) a III. zůstává napadený rozsudek nezměněn a podle §256 tr. ř. zamítl odvolání státního zástupce.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný R. C. prostřednictvím svého obhájce JUDr. J. P. dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., jímž napadl rozsudek odvolacího soudu ve výroku o vině a výroku o trestu. V dovolání obviněný namítl, že byl stíhán pro 22 skutků, kterých se měl dopustit od roku 1992 do roku 1996, a že trestní řízení probíhalo od 27. 5. 1997. Pokud jde o řízení před soudem prvního stupně bylo podle jeho názoru třeba vycházet především z listinných důkazů, které měly být shromážděny v takovém rozsahu, aby byly spolu s výpověďmi svědků, jejichž vypovídající hodnota byla postupem času podstatně oslabena, zcela dostačujícími pro rozhodnutí soudu. Tak to mělo být podle jeho názoru i v průběhu odvolacího řízení. Obviněný namítl, že soud druhého stupně neshledal důvodným jeho návrh na provedení důkazů znaleckým posudkem z oboru ekonomiky – účetnictví, a to přestože obviněný vykonával funkci jednatele dvou podnikajících právnických osob a bylo proto třeba pečlivě hodnotit všechny obchodně závazkové vztahy, které mohly mít vliv na posouzení skutků, které byly předmětem trestního stíhání. Dále obviněný provedl pod body ad 1) až 4) rozbor skutkových okolností svého jednání a dospěl k závěru, že bez provedení důkazů znaleckým posudkem, jehož závěry by daly odpověď na otázky provázanosti odběru zboží, dispozice s ním, toku peněžních prostředků, existenci závazků a pohledávek v návaznosti na všechny obchodní závazky, nebylo možno učinit spolehlivý a zcela jednoznačný závěr o určitých skutečnostech, které jsou významné pro posuzování subjektivní stránky žalovaného trestného činu.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí a současně, shledá-li pro takový postup podmínky, aby podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal. Obviněný souhlasil s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že předpokladem pro uplatnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je existence výroku, kterým soud druhého stupně rozhodl o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku. Výrokem o zamítnutí odvolání podle §256 tr. ř. však rozhodl odvolací soud pouze o odvolání státního zástupce, které bylo podáno v neprospěch obviněného. Tento výrok však obviněný svým dovoláním nenapadá. Dovolání obviněného naproti tomu směřuje proti výrokům, kterými odvolací soud za použití §259 odst. 3 tr. ř. sám rozhodoval o vině a trestu. Obviněný proto uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. naprosto nepřiléhavě, přičemž dovoláním fakticky zpochybňuje kvalitu přezkumné činnosti odvolacího soudu. Takové námitky však neodpovídají nejen dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., ale ani jinému dovolacímu důvodu uvedenému v §265b tr. ř.
Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, v zákonné lhůtě podle §265e odst. 1 tr. ř. proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. a má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku nebo usnesení podle §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě právních vad určitých rozhodnutí ve věci samé, nikoli však k přezkoumávání skutkového stavu věci. Dovolání je přípustné jen z výslovně stanovených a taxativně uvedených důvodů, které jsou obsaženy v §265b tr. ř. Vymezení dovolacího důvodu je podle §265f odst. 1 tr. ř. obligatorní obsahovou náležitostí dovolání, protože současně limituje obsah a rozsah přezkumné činnosti dovolacího soudu.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. není dán, když odvolací soud odvolání obviněného nezamítl ani neodmítl a námitky obviněného nelze podřadit ani pod jiný důvod dovolání uvedený v §265b tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. ledna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek