ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.1498.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 1498/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 7. prosince 2005 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného J. R., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2005, sp. zn. 6 To 416/2005, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 5 T 67/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 10. 6. 2005, sp. zn. 5 T 67/2005, byl obviněný J. R. uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle §223 tr. zák. a neposkytnutí pomoci podle §208 tr. zák. a byl odsouzen podle §208 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti měsíců. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvaceti měsíců. Dále mu byla podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit poškozené R. b. p., z.p., se sídlem M., S. O. na náhradě škody částku 2.664,- Kč.
Obviněný spáchal trestný čin ublížení na zdraví podle §223 tr. zák. tím, že dne 24. 9. 2004 kolem 15:10 hodin mimo obec H. B., okr. F.-M., řídil po místní komunikaci osobní motorové vozidlo tov. zn. Fiat Brava v provedení TAXI majitelky B. J. B., přičemž při manévru předjíždění vpravo a souběžné jízdě bočně narazil do motocyklu zn., motocyklisty V. S., který při pádu na vozovku utrpěl zranění spočívající ve zlomenině pravého klíčku, 8. žebra vpravo a zhmoždění pravé kyčle s dobou léčení do 31. 10. 2004.
Trestný čin neposkytnutí pomoci podle §208 tr. zák. spáchal obviněný tím, že po dopravní nehodě, jak je uvedeno sub. 1) obžaloby nezastavil, nezajímal se o zdravotní stav poškozeného V. S., ač tento havaroval a při dopravní nehodě utrpěl zranění, tomuto neposkytl ani nezajistil potřebnou první pomoc a z místa dopravní nehody ujel, byl však následně vypátrán příslušníky P. Č. r.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. R. odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 8. 2005, sp. zn. 6 To 416/2005, odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2005, sp. zn. 6 To 416/2005, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. M. B. dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný vytkl soudům, že nesprávně vyhodnotily zavinění dopravní nehody a naplnění skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví podle §223 tr. zák. a dále nesprávně posoudily subjektivní stránku trestného činu neposkytnutí pomoci podle §208 tr. zák. Namítl, že nebyla provedena rekonstrukce dopravní nehody a nebyl opatřen znalecký posudek, a to ani k posouzení toho, zda byl motocykl zn. způsobilý k silničnímu provozu. Podotkl, že z neúplných skutkových zjištění údajně nevyplývá, že věděl o tom, že došlo k dopravní nehodě a že by s tímto vědomím z místa nehody ujel. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2005, sp. zn. 6 To 416/2005, a přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný v podstatě jen opakuje námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly. Uvedla, že nehodový děj je dostatečně objasněn důkazy založenými v trestním spise a další dokazování by nemohlo žádným zásadním způsobem ovlivnit dosavadní skutková zjištění. Podle nejvyšší státní zástupkyně je nepochybný skutkový stav, podle kterého obviněný na úzké místní komunikaci předjížděl zprava v rychlosti mezi 40 – 60 km/h motocykl, přičemž došlo ke střetu, po němž motocyklista havaroval do levého příkopu. Přestože je z následného jednání obviněného zřejmé, že věděl o střetu s poškozeným motocyklistou V. S., nezajímal se o případné následky střetu na jeho zdraví. Zpochybňováním těchto skutkových zjištění soudu prvního stupně ohledně trestného činu ublížení na zdraví podle §223 tr. zák. není naplněn uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. K výhradě obviněného, že nebyla prokázána subjektivní stránka trestného činu neposkytnutí pomoci podle §208 tr. zák., nejvyšší státní zástupkyně uvedla, že obviněný si musel být vědom toho, že došlo ke střetu osobního automobilu, který obviněný řídil v rozporu s pravidly silničního provozu, s motocyklem řízeným poškozeným. Obviněný však podle nejvyšší státní zástupkyně vědomě opustil místo střetu, aniž by se přesvědčil o tom, zda druhý účastník nehody nepotřebuje pomoc, čímž naplnil subjektivní stránku trestného činu neposkytnutí pomoci podle §208 tr. zák. Z těchto důvodů navrhla, aby dovolání obviněného bylo v neveřejném zasedání odmítnuto jako zjevně neopodstatněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Podle tohoto ustanovení trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Přitom zjistil, že dovolání je přípustné, neboť bylo podáno proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. a má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř., bylo podáno u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a to v zákonné lhůtě podle §265e odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze považovat za důvod dovolání podle citovaného ustanovení trestního řádu, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. Dovolání je totiž specifickým mimořádným opravným prostředkem, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není a ani nemůže být další soudní instancí přezkoumávající skutkový stav věci, neboť by se tím dostal do postavení soudu prvního stupně, který je soudem jak zákonem určeným, tak nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci, popř. do postavení soudu druhého stupně, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nenamítal však nesprávnost právního posouzení skutku, ale uvedl pouze odlišnou verzi skutkového stavu, a tím napadl skutková zjištění učiněná soudy. Nejvyšší soud připomíná, že s námitkami uplatněnými obviněným v dovolání, se zabývaly a přesvědčivě vypořádaly soudy již v předchozích stádiích trestního řízení. Námitka obviněného, že nevěděl, že došlo k dopravní nehodě a nenaplnil tak subjektivní stránku trestného činu neposkytnutí pomoci podle §208 tr. zák., je primárně námitkou skutkovou, protože soudy na základě důkazů týkajících se dopravní nehody a jednání obviněného po nehodě zjistily skutkový stav, podle kterého obviněný J. R. na úzké místní komunikaci předjížděl zprava v rychlosti mezi 40 – 60 km/h motocykl, přičemž došlo ke střetu, po němž motocyklista havaroval do levého příkopu, čehož si byl obviněný vědom, a přesto z místa dopravní nehody ujel. Z popisu skutku je tedy zřejmé, že obviněný zavinil dopravní nehodu, protože porušil důležitou povinnost podle §17 odst. 1, 3 zák. č. 361/2000 Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a naplnil i subjektivní stránku trestného činu neposkytnutí pomoci podle §208 tr. zák.
Závěr o tom, zda tu je zavinění ve smyslu trestného zákona a v jaké formě (§4 a 5 tr. zák.), je závěrem právním. Tento právní závěr o subjektivních znacích trestného činu se však musí zakládat na skutkových zjištěních soudu vyplývajících z provedeného dokazování, stejně jako závěr o objektivních znacích trestného činu (srov. č. 60/1972 Sb. rozh. tr.). Obviněný tak ve svém dovolání nenamítá nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení, ale pouze se domáhá, aby na základě jiného skutkového zjištění, byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl stíhán. Jak vyplývá z již shora uvedeného, dovolací soud je však vázán skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání, pokud k nim soudy dospěly v řádně vedeném trestním řízení za dodržení zásad formální logiky, jak tomu bylo v napadeném řízení. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není obsahově naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovými zjištěními soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem soudů při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný.
V Brně dne 7. prosince 2005
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek