ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.1508.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 1508/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. ledna 2005 o dovolání podaném obviněným D. Š. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2004, sp. zn. 3 To 603/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 6 T 114/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2004, sp. zn. 6 T 114/2004, byl obviněný D. Š. uznán vinným dvojnásobným trestným činem ohrožování mravní výchovy mládeže podle §217 odst. 1 písm. b) tr. zák., dále trestnými činy podávání alkoholických nápojů mládeži podle §218 tr. zák. a pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1, 2 tr. zák., za které mu byl podle §242 odst. 2 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §72 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zák. mu bylo současně uloženo ochranné protitoxikomanické a sexuologické léčení v ambulantní formě.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 30. 7. 2004, sp. zn. 3 To 603/2004, kterým z podnětu odvolání obviněného napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému D. Š. podle §242 odst. 2 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě napadl obviněný D. Š. dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
Obviněný vyjádřil přesvědčení, že se trestné činnosti kvalifikované jako trestný čin pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1, 2 tr. zák. nedopustil. Protože se rozešel s matkou nezletilých dětí, tato se mu pomstila křivým obviněním. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozsudky a věc vrátil okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Na tomto místě je třeba poznamenat, že přestože bylo dovolání podáno prostřednictvím obhájkyně, vyznačuje se nedbalou úpravou a nízkou formální úrovní.
Nejvyšší státní zástupkyně se písemně vyjádřila k podanému dovolání prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Podle jeho názoru dovolání napadá toliko vadné hodnocení provedených důkazů a fakticky zpochybňuje soudem učiněná skutková zjištění. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal splnění podmínek přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni (§265e odst. 1 tr. ř.), a splňuje náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případě, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání podané z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Dovoláním podaným z tohoto důvodu tedy nelze namítat vady právního posouzení z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněných ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž změna skutkových zjištění učiněných soudem prvního, resp. druhého stupně dovolacím soudem je vyloučena, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v §265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku vymezeného ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V opačném případě nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale důvod jiný.
Jak bylo uvedeno výše, obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku popřel, že by se dopustil trestného činu pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1, 2 tr. zák., a uvedl, že se jednalo o mstu matky nezletilých dětí. Nejvyšší soud ve vztahu k takto formulovaným dovolacím námitkám dospěl k závěru, že je z hlediska jejich obsahu nelze podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak je vyložen shora, ani pod žádný jiný z důvodů dovolání taxativně vymezených v §265b odst. 1, 2 tr. ř. Dovolatel ve své argumentaci pouze zpochybnil hodnocení důkazů soudy obou stupňů, jehož důsledkem byl závěr, že se obviněný jednání popsaného pod bodem 3) rozsudku soudu I. stupně dopustil. Jak již bylo uvedeno, Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně a změna skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů (v posuzovaném případě tvrzení obviněného, že se jednání nedopustil) dovolacím soudem není možná prostřednictvím žádného ze zákonných dovolacích důvodů. Obviněný tedy v dovolání neuvedl jedinou konkrétní námitku, která by zpochybňovala soudy obou stupňů učiněné právní posouzení zjištěného skutku, event. která by vytýkala porušení jiných ustanovení hmotného práva.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem a rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 5. ledna 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová