ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.198.2005.2
5 Tdo 198/2005 – I.
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. dubna 2005 v trestní věci obviněné M. V., vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 1 T 175/2003, v řízení o dovolání obviněné proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2004, sp. zn. 8 To 323/2004, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněná M. V. n e b e r e d o v a z b y .
Odůvodnění:
Obviněná M. V. podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2004, sp. zn. 8 To 323/2004, jímž byl z podnětu odvolání obviněné podle §258 odst. 1 písm. b), f), odst. 2 tr. ř. zrušen rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 14. 7. 2004, sp. zn. 1 T 175/2003, ve výroku, kterým byla obviněná pro výkon uloženého trestu zařazena do věznice s ostrahou a v části výroku o náhradě škody, a podle §259 odst. 3 písm. b) tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněná byla pro výkon uloženého trestu podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazena do věznice s dozorem.
Usnesením ze dne 7. 4. 2005, sp. zn. 5 Tdo 198/2005, rozhodl Nejvyšší soud o podaném dovolání tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2004, sp. zn. 8 To 323/2004. Současně byla podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušena všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. ř. bylo Krajskému soudu v Brně přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Vzhledem k tomu, že obviněná vykonává trest odnětí svobody v trvání tří a půl roku, uložený jí rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 14. 7. 2004, sp. zn. 1 T 175/2003 ve spojení s výše citovaným rozsudkem Krajského soudu v Brně, bylo nutné po zrušení napadeného rozhodnutí rozhodnout o vazbě obviněné ve smyslu ustanovení §265l odst. 4 tr. ř. (ve znění zákona č. 200/2002 Sb.).
Nejvyšší soud přitom dospěl k závěru, že v současném stadiu trestního řízení nejsou dány konkrétní skutečnosti vzbuzující důvodnou obavu ve smyslu §67 písm. a) až c) tr. ř., tedy že obviněná uprchne nebo se bude skrývat, aby se trestnímu stíhání nebo trestu vyhnula, že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo že by opakovala trestnou činnost, pro níž je stíhána. Obviněná byla před nástupem výkonu trestu zaměstnána jako zubní laborantka a z podkladů obsažených ve spisovém materiálu (zpráva z místa bydliště, zpráva přestupkové komise, pracovní hodnocení - vše na č. l. 1554 a násl.) nevyplývají skutečnosti vyžadující postup podle §67 a násl. tr. ř. Ani v dosavadním průběhu posuzované trestní věci nebyla obviněná vzata do vazby.
Nejvyšší soud přihlédl též k povaze institutu vazby, který je výjimečným zásahem do osobní svobody zaručené Listinou základních práv a svobod, zejména jejího čl. 8. Po zhodnocení všech relevantních skutečností neshledal Nejvyšší soud u obviněné M. V.žádný z důvodů vazby podle §67 tr. ř. a rozhodl proto ve smyslu §265l odst. 4 tr. ř. tak, že se obviněná do vazby nebere.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 7. dubna 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová