ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.244.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 244/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 1. března 2005 o dovolání podaném obviněným T. J., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 61 To 348/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 31 T 147/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 31 T 147/2003, byl obviněný T. J. uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle §250a odst. 1, 3 tr. zák., dílem ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. (správně pokusem citovaného trestného činu podle §8 odst. 1 tr. zák. a §250a odst. 1, 3 tr. zák.), kterého se dopustil tím, že „dne 9. 10. 2002 uplatnil u a.s. Č. p. v P., pojistnou událost – poškození svého motorového vozidla Mazda Xedos, k níž mělo dojít téhož dne v důsledku střetu s motorovým vozidlem Škoda Octavia, řízeným K. Sch., způsobem tvrzeným oběma účastníky dopravní nehody, přičemž následně bylo zjištěno, že skutečnosti deklarované obviněným u a. s. Č. p. v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou nastat nemohly, proto a. s. Č. p. neposkytla plnění, které by v případě oprávněného nároku představovalo částku 371.050,- Kč“. Za tento trestný čin mu byl podle §250a odst. 3 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Současně byl podle §53 odst. 3 tr. zák. obviněnému uložen peněžitý trest ve výši 20.000,- Kč, přičemž pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl podle §54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce.
Městský soud v Praze jako soud druhého stupně usnesením ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 61 To 348/2004, rozhodl podle §256 tr. ř. o zamítnutí odvolání obviněného.
Shora citované usnesení Městského soudu v Praze napadl obviněný T. J. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání obviněného, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
Obviněný namítl, že odvolací soud zamítl řádný opravný prostředek, aniž by napadený rozsudek řádně přezkoumal po věcné stránce ve smyslu §254 odst. 1 tr. ř. Přezkum rozsudku odvolacím soudem se zúžil pouze na dva znalecké posudky, nebyly brány v úvahu důkazy ve prospěch obviněného a soud tak rozhodl v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů. Soud druhého stupně se vůbec nezabýval námitkami proti protokolaci v hlavním líčení a formálně změnil procesní postavení znalce Ing. J. G. Z těchto důvodů dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a věc přikázal Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí nebo aby sám podle §226 písm. a) tr. ř. rozhodl o zproštění obviněného obžaloby.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedl, že uplatnění prvé alternativy dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v předmětné trestní věci nepřichází v úvahu a dovolací námitky obsahově tomuto důvodu neodpovídají. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Z hlediska naplnění podmínek přípustnosti dovolání uvedených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo třeba zabývat se otázkou, zda formálně citovaný dovolací důvod, v podání označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., lze také z obsahového hlediska považovat za důvod uvedený v tomto ustanovení zákona.
Předpokladem uplatnění důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Obviněný se dovolával první alternativy tohoto dovolacího důvodu, která je naplněna tehdy, pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů. Tak tomu je v případě zamítnutí odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí, nebo tehdy, bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz §253 odst. 4 tr. ř.). Jinými slovy, tento dovolací důvod je naplněn tehdy, pokud odvolací soud měl odvolání přezkoumat po věcné stránce (meritorně), avšak namísto toho je bez věcného přezkoumání zamítl nebo odmítl z formálních důvodů (např. jako opožděně podané), ačkoli zákonné podmínky pro takový postup nebyly splněny. Prostřednictvím dovolání podaného z tohoto důvodu se lze proto domáhat věcného přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně v řádném opravném řízení, které soud druhého stupně v rozporu se zákonem neprovedl.
Jak bylo uvedeno výše, obviněný svými dovolacími námitkami vytkl zamítnutí svého odvolání, aniž by soud druhého stupně napadený rozsudek řádně přezkoumal po věcné stránce, nezohlednil důkazy ve prospěch obviněného, postupoval tak v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů a nezabýval se některými odvolacími námitkami. Nejvyšší soud shledal, že tyto námitky nelze z hlediska jejich obsahu podřadit citovanému dovolacímu důvodu, neboť nevytýkají absenci procesních podmínek stanovených zákonem pro zamítnutí odvolání obviněného. Námitky sledují změnu hodnocení důkazů a skutkových zjištění učiněných ve věci odvolacím soudem, toto je však v řízení o dovolání vyloučeno, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v §265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden. Nejvyšší soud je tak povinen zásadně vycházet z hodnocení důkazů a skutkových zjištění učiněných soudy prvního, resp. druhého stupně. Jestliže tedy obviněný svůj názor o naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. dovozoval z odlišného hodnocení důkazů, nedostatků protokolace a nesprávného „procesního postavení“ znalců, nebyl těmito námitkami dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. naplněn. V předmětné trestní věci bylo o zamítnutí odvolání obviněného rozhodnuto napadeným rozhodnutím po věcném přezkumu ve veřejném zasedání dne 21. 10. 2004, obviněný tudíž nebyl zbaven přístupu k odvolací instanci, jak vyžaduje naplnění první alternativy citovaného dovolacího důvodu.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem a rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 1. března 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová