ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.285.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 285/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. března 2005 o dovolání podaném obviněnými P. S. a M. S. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 9. 2004, sp. zn. 5 To 321/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 3 T 212/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obou obviněných odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. 3 T 212/2003, byl mj. obviněný P. S. uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle §250a odst. 1, 2, 3 tr. zák., dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. a §250a odst. 1, 2, 3 tr. zák., a trestným činem pojistného podvodu podle §250a odst. 1 tr. zák. Obviněná M. S. byla uznána vinnou pomocí k trestnému činu pojistného podvodu podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák. a §250a odst. 2, 3 tr. zák. Obviněnému P. S. byl podle §250a odst. 3 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem, a obviněné M. S. byl podle §250a odst. 3 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Tímto rozsudkem bylo dále rozhodnuto ohledně spoluobviněných P. N., T. Š, A. K. a M. Z.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. 9. 2004, sp. zn. 5 To 321/2004, kterým podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná odvolání obviněných P. S., M. S. a T. Š.
Shora citovaný rozsudek Městského soudu v Brně napadli obvinění P. S. a M. S. ve výroku o vině v bodech 2 až 10 a současně ve výroku o trestu dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento mimořádný opravný prostředek opřeli o důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř.
Oba obvinění ve společném dovolání shodně namítli, že soud prvního stupně vycházel z nedostatečně zjištěné důkazní situace a výrok o vině je založen na několika neprověřených výpovědích. Nepřímé důkazy, na základě kterých soud prvního stupně rozhodl o vině, přitom nevytvářely ucelený řetězec. Obviněný P. S. kvůli obavám ze vzetí do vazby ve své první výpovědi uváděl skutečnosti, které mu sdělili policisté a které ani nemohl znát. Výpověď svědkyně J. M. pak byla nesprávně nalézacím soudem hodnocena jako účelová. Obviněná M. S. byla podle jejího názoru uznána vinnou na základě nevěrohodné svědecké výpovědi, když výpověď jí samotné vůbec hodnocena nebyla. Odvolací soud se opomenul zabývat novými důkazy předloženými obhajobou, když listinné důkazy prokazují, že se nehody staly. Z výše uvedených důvodů dovolatelé navrhli, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a přikázal věc Městskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedl, že dovolání je podáno proti rozsudku Městského soudu v Brně, tedy proti rozhodnutí, proti kterému není přípustné. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda podané dovolání má všechny obsahové a formální náležitosti, zda bylo podáno včas, oprávněnou osobou, zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí, či zda nejsou dány důvody pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř. Obvinění jsou podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobami oprávněnými k podání dovolání pro nesprávnost výroků rozhodnutí soudu, které se jich bezprostředně dotýkají. Dovolání bylo podáno prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 tr. ř.) v místě a ve lhůtě uvedené v §265e tr. ř.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v §265a odst. 2 písm. a) - h) tr. ř. jsou taxativně vymezena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé. Jestliže by dovolatel ve shodě s požadavkem vyplývajícím z ustanovení §265f odst. 1 tr. ř. podal dovolání výslovně pouze proti rozsudku soudu prvního stupně, ačkoliv trestní stíhání bylo pravomocně skončeno rozhodnutím soudu druhého stupně, pak by podal dovolání proti rozhodnutí, proti kterému je zákon nepřipouští. (Srov. rozhodnutí č. 25/2003 Sb. rozh. tr.)
Z obsahu posuzovaného dovolání je mimo jakoukoli pochybnost zřejmé, že oba obvinění podali dovolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. 3 T 212/2003, který v jejich věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Podaným dovoláním se domáhali, aby napadené rozhodnutí, tedy rozhodnutí soudu prvního stupně, bylo zrušeno. Dovolání obviněných tak směřuje výslovně proti rozsudku soudu prvního stupně, ačkoli ustanovení §265a odst. 1 tr. ř. jednoznačně stanoví, že dovoláním lze napadnout rozhodnutí, které soud učinil ve druhém stupni.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání obou obviněných podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako nepřípustné, a proto nemohl z jeho podnětu přezkoumat napadený rozsudek a předcházející řízení ve smyslu §2651 odst. 3 tr. ř. Toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 9. března 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová