ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.311.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 311/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. března 2005 o dovolání podaném obviněným Ing. S. N., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 6. 2004, sp. zn. 50 To 82/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 9 T 54/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 12. 2. 2004, sp. zn. 9 T 54/2003, byl obviněný Ing. S. N. uznán vinným trestným činem obecného ohrožení podle §180 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., a podle §180 odst. 2 tr. zák. mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 28. 6. 2004, sp. zn. 50 To 82/2004, kterým k odvolání obviněného napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), e) tr. ř. zrušil a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného Ing. S. N. uznal vinným trestným činem obecného ohrožení podle §180 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil tím, že „dne 22. 4. 2001 ve S., okr. T., obchodní společnosti NS-s., s. r. o., , do vysoušecí pece komaxitové sušárny KSK-2 v rozporu s technologickým postupem její obsluhy, neboť šlo o sušárnu určenou do prostředí bez nebezpečí výbuchu a sloužící k vypalování epoxidových práškových nátěrových hmot po nánosu elektrostatickým nábojem a neurčenou k vysoušení dřeva, naskládal zhruba 1 m3 borových latí a okolo 11.30 hodin tuto pec zapnul při nezjištěném nastavení teploty minimálně 100 stupňů Celsia a kolem 21.30 hodin téhož dne tuto pec vypnul, přičemž nechal v chodu ventilátor a sušárnu dále nesledoval, kdy v době od 02.00 hodin do 03.00 hodin dne 23. 4. 2001 došlo k tepelnému samovznícení borového dřeva suchou destilací vysoušeného dřeva uloženého v sušárně, při jehož vznícení vlivem pootevření klapky v horní části sušárny došlo k snadnému a rychlému přenesení hoření na stropní konstrukci, tepelně namáhanou již od uvedení sušárny do provozu, a s dokonale vysušenou stropní konstrukcí a k dalšímu šíření požáru, jehož důsledkem bylo způsobení škody na zadním traktu zděné provozní budovy, její střední a pravé části, a to způsobení škody ve výši 2.461.380,- Kč na samotné budově a ve výši 1.131.186,- Kč na zničené komaxitové sušárně s práškovacími kabinami a dalším příslušenstvím sušárny a ve výši 1.870.964,- Kč na v objektu uloženém materiálu a rozpracované výrobě bez DPH, celkem došlo ke vzniku škody společnosti NS-s., s. r. o., ve výši 5.653.530,- Kč“. Za tento trestný čin byl podle §180 odst. 2 tr. zák. obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.
Shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Plzni napadl obviněný Ing. S. N. ve výroku o vině i trestu dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný zpochybnil závěry znaleckého posudku znalce B. B., neboť jeho popis místa vzniku a průběhu požáru je v rozporu s ostatními provedenými důkazy a znalecký posudek se vůbec nezabýval možnostmi úmyslného vzniku požáru. Podle názoru dovolatele nelze z provedených důkazů dospět k jednoznačnému závěru o příčinách a místě vzniku požáru, ani o jeho průběhu. V řízení nebyly odstraněny ani další nejasnosti, zejména případný vliv stáří pece, možnost dosušování dřeva v ní a rizika s tím spojená. Konkrétními důkazy se tak nepodařilo prokázat, že skutek spáchal obviněný. Z těchto důvodů dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zprostil obviněného obžaloby v plném rozsahu.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedla, že skutková zjištění nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením skutku, neboť obviněný věděl, jaké materiály lze v sušárně sušit. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno v zákonné lhůtě u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., je existence zákonem předvídaného důvodu dovolání podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem. Jako další bylo proto třeba zabývat se otázkou, zda formálně citovaný dovolací důvod, v podání označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze také z obsahového hlediska považovat za důvod uvedený v tomto ustanovení zákona.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Předpokladem jeho uplatnění je námitka nesprávné aplikace ustanovení hmotného práva, tedy hmotně právního posouzení skutku nebo hmotně právního posouzení jiné skutkové okolnosti. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu nelze namítat vady provádění či hodnocení důkazů a zpochybňovat správnost učiněných skutkových závěrů, neboť v takovém případě by se jednalo o námitky vadné aplikace předpisů trestního práva procesního (viz zejm. §2 odst. 5, 6 tr. ř., §89 a násl. tr. ř., §207 a násl. tr. ř. a §263 odst. 6, 7 tr. ř.).
Změna hodnocení důkazů a skutkových zjištění učiněných ve věci soudy nižších stupňů je v řízení o dovolání vyloučena, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v §265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden. Na rozdíl od soudu prvního stupně a odvolacího soudu dovolací soud nemá možnost podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám důkazy provádět či opakovat, jak je zřejmé z omezeného rozsahu dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř. Nejvyšší soud je tak povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně a v návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje jeho hmotně právní posouzení. Jestliže by tedy obviněný namítal nesprávnost hmotně právního posouzení, ale tento svůj názor dovozoval z odlišného hodnocení důkazů a z odlišné verze skutkového stavu, pak by soudům dříve činným ve věci nevytýkal vady při aplikaci hmotného práva, nýbrž porušení procesních ustanovení. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. by těmito námitkami nebyl uplatněn.
Dovolatel Ing. S. N. k důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zpochybnil znalecký posudek, který uváděl okolnosti požáru odlišné od ostatních důkazů, nelze tak dospět k jednoznačnému závěru o jeho vzniku a průběhu a že skutek spáchal obviněný. Dovolatel těmito námitkami nesměřoval ke změně právního posouzení skutkového stavu zjištěného soudy obou stupňů, ale ke změně skutkových zjištění na základě změny hodnocení důkazů (znaleckého posudku). Přehodnocení důkazů a skutkového stavu věci však nejsou hmotně právním posouzením, proto se těmito námitkami dovolatel ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obdobně nenaplňují po obsahové stránce citovaný dovolací důvod námitky, podle kterých v řízení nebyly odstraněny nejasnosti stran vlivu stáří pece a možností a případných rizik dosušování dřeva v ní.
Dovolatel tak ve svém mimořádném opravném prostředku nesprávnost právního posouzení skutku shledával jako důsledek nesprávného hodnocení důkazů a neuvedl jedinou konkrétní výtku k aplikaci ustanovení hmotného práva, jak vyžaduje naplnění deklarovaného dovolacího důvodu.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem a rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 23. března 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová