Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.07.2005, sp. zn. 5 Tdo 389/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.389.2005.2

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.389.2005.2
5 Tdo 389/2005-I. USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 20. července 2005 v neveřejném zasedání ve věci dovolání, která podali obvinění B. M., a obviněný M. M., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 1 To 52/2004, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 43 T 11/2002, takto: Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obvinění B. M., a M. M., b e r o u d o v a z b y z důvodů uvedených v §67 písm. a) tr. ř. Odůvodnění: Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 1 To 52/2004, byli obvinění B. M. a M. M. uznáni vinnými každý trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb., ve stadiu přípravy podle §7 odst. 1 tr. zák. Obviněnému B. M. byl za tento trestný čin, jakož i za odvoláním nezměněný trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb., podle §187 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání deset a půl roku, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §53 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen peněžitý trest ve výši 2.000.000,- Kč a pro případ, že peněžitý trest nebude ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl podle §54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Dále mu byl podle §55 odst. 1 písm. b) tr. zák. uložen trest propadnutí věci, a to peněžité částky 21.000,- švýcarských franků, uložených v depozitu P. Č. r. P. p., hospodářské správy, finančně plánovacího odboru v P. – S., N.. Podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Obviněný M. M. byl tímto rozsudkem odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi roků, pro jehož výkon byl podle §39 odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl také uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 7. 2005, sp. zn. 5 Tdo 389/2005, byly podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušeny v rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 1 To 52/2004, výroky o trestech uložených obviněným B. M. a M. M.. Podle §265k odst. 2 tr. ř. byla současně zrušena také další rozhodnutí na zrušené části uvedeného rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. bylo Vrchnímu soudu přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle §265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Za této situace, když pravomocné výroky o trestech, na základě nichž obvinění vykonávají nyní tresty odnětí svobody, byly zrušeny, je Nejvyšší soud povinen podle §265l odst. 4 tr. ř. rozhodnout o vazbě obviněných. Oba obvinění byli uznáni vinnými trestnými činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb., ve stadiu přípravy podle §7 odst. 1 tr. zák. (obviněný B. M. také trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb.), za který oběma obviněným hrozí uložení trestu odnětí svobody na osm až dvanáct let. Dospěl přitom k závěru, že i v nynějším stadiu řízení trvají u obou obviněných důvody vazby podle §67 písm. a) tr. ř., které spočívají v tom, že oběma obviněným hrozí uložení vysokého trestu odnětí svobody , a přestože se před vzetím do vazby ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 43 T 11/2002 zdržovali v Brně na území České republiky, je za této situace dána důvodná obava, že uprchnou nebo se budou skrývat, aby se tak vyhnuli trestu, zejména když mají zázemí na území Italské republiky. Proto Nejvyšší soud České republiky rozhodl o vazbě obou obviněných tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 20. července 2005 Předseda senátu: JUDr. Jindřich Urbánek

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/20/2005
Spisová značka:5 Tdo 389/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.389.2005.2
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20