ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.44.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 44/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 16. února 2005 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného P. Š., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2004, sp. zn. 3 To 361/2004, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 9 T 124/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 8. 2003, sp. zn. 9 T 124/2002, byl obviněný P. Š. uznán vinným pod bodem 1) výroku o vině trestnými činy ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. a výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a pod bodem 2) výroku o vině trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen podle §221 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené R. b. p. v O., zaměstnanecké zdravotní pojišťovně, náhradu škody ve výši 2.201,- Kč.
Obviněný spáchal trestné činy pod bodem 1) výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně tím, že dne 3. 2. 2002 kolem 18:00 hodin v O. udeřil před restaurací „N. P.“ pěstí do obličeje R. K., čímž mu způsobil zlomeninu nosních kůstek, kteréžto zranění spojené s bolestí a krvácením z nosu si vyžádalo léčení v době od 3. 2. 2002 do 17. 2. 2002. Trestný čin pod bodem 2) výroku o vině spáchal tím, že dne 20. 3. 2002 kolem 24:00 hodin v M. O., na ulici P., po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl poškozenou M. K., kterou opakovaně udeřil pěstí do hlavy, hrudníku a obou paží, čímž jí způsobil více zhmoždění, a to hematomy levého oka a pravé tváře, četné hematomy pravé paže a zhmoždění kolene s následnou dobou léčení nejméně dvou týdnů s trvající bolestivostí a léčby klidovým režimem, obklady a analgetiky.
Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 8. 2003, sp. zn. 9 T 124/2002, podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 2. 6. 2004, sp. zn. 3 To 361/2004, zamítl odvolání obviněného podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. J. R. dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný se domnívá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení, neboť podle jeho názoru nebyly provedeny důkazy, které navrhoval a které měly údajně rozhodující vliv na rozhodnutí o jeho vině. U skutku pod bodem 1) výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně obviněný namítal, že soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem svědka J. K., jehož slyšení obviněný navrhoval, a který byl údajně svědkem celého konfliktu. Současně nebyly podle obviněného vyžádány od P. Č. r. videokazety, které by svědčily o tom, zda se obviněný jednání dopustil, neboť ulice P. je sledována kamerovým systémem. Pokud jde o skutek pod bodem 2) výroku o vině obviněný poukázal na to, že poranění poškozené M. K. mohlo být způsobeno, když přelézala mříž v domě na ulici P. O tom údajně svědčí výpověď svědka P. V., který byl v té době přítomen v bytě obviněného. Soudy obou stupňů se podle názoru obviněného důkladně nevypořádaly s rozpory ve výpovědích svědků S. Š. a R. K.
Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky věc vrátil zpět soudu prvního stupně a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření uvedla, že dovolání obviněného je možno považovat za přípustné. Poukázala však na to, že podle jejího názoru jsou skutková zjištění úplná a soudy obou stupňů měly dostatečné podklady pro rozhodnutí o vině obviněného. Nejvyšší státní zástupkyně je přesvědčena, že skutková zjištění nejsou v rozporu s právním posouzením skutku obviněného, a proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť jde o dovolání zjevně neopodstatněné. Současně souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Podle tohoto ustanovení trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Přitom zjistil, že dovolání je přípustné a bylo podáno u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a v zákonné lhůtě podle §265e odst. 1 tr. ř., bylo podáno proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. a dovolání má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze považovat za důvod dovolání podle citovaných ustanovení trestního řádu, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu dovolacím soudem.
Tento důvod dovolání je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. Dovolání je totiž specifický mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není a ani nemůže být další instancí přezkoumávající skutkový stav věci, neboť by se tím dostával do postavení soudu prvního stupně, který je soudem jak zákonem určeným, tak nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci, popř. do postavení soudu druhého stupně, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v odůvodnění však nenamítal nesprávnost právního posouzení skutku, ale uvedl pouze odlišnou verzi skutkového stavu, a tím napadal soudy učiněná skutková zjištění týkající se spáchaného skutku. Za námitky skutkového charakteru je nutno považovat výhrady obviněného, že se soudy údajně dostatečně nevypořádaly s rozpory ve výpovědích jednotlivých svědků nebo námitka, že soudy neprovedly navrhovaný důkaz výslechem svědka J. K. Obviněný se dovoláním domáhá, aby na základě jiného skutkového zjištění, byly jiným způsobem posouzeny skutky, pro které byl stíhán. Jak vyplývá z již shora uvedeného, dovolací soud je vázán skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním (tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy) nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není obsahově naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovými zjištěními soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem soudů při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného uplatněné v dovolání nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek