ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.480.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 480/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. dubna 2005 o dovolání obviněného R. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 11. 2004, sp. zn. 3 To 895/2004, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 T 103/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 8. 2004, sp. zn. 3 T 103/2004, byl obviněný R. K. uznán vinným pod bodem 1) výroku o vině trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. a pod body 2) a 3) výroku o vině trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zák. Za trestný čin pod bodem 1) byl obviněný odsouzen podle §238 odst. 2 a §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 3. 2003, sp. zn. 12 T 43/2003, který byl obviněnému doručen dne 10. 9. 2003 a nabyl právní moci dne 19. 9. 2003, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Za trestný čin pod body 2) a 3) výroku o vině byl odsouzen podle §235 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §57 odst. 1, 2, 4 tr. zák. byl obviněnému uložen trest vyhoštění v trvání sedmi let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené R. b. p., zdravotní pojišťovně, se sídlem M. 108, S. O. náhradu škody částku 1.031,- Kč.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 10. 11. 2004, sp. zn. 3 To 895/2004, zamítl odvolání obviněného proti uvedenému rozsudku podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. L. K. dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť se domnívá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný je přesvědčen, že skutková zjištění učiněná Krajským soudem v Ostravě měla vést k jinému závěru, než k závěru o jeho vině. Jiné závěry měly být podle něj vyvozeny především ze znaleckých posudků z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie, vypracovaných k vyšetření věrohodnosti výpovědí svědkyně M. H. a poškozené D. H. Ze znaleckého posudku týkajícího se svědkyně M. H. údajně vyplývá, že popis událostí, které jsou předmětem vyšetřování, je nevěrohodný a znalkyně se domnívá, že motivem trestního oznámení byla snaha pomstít se obviněnému. Ve znaleckém posudku ohledně poškozené D. H. je uvedeno, že u poškozené nebyly prokázány následky prožitého duševního traumatu. Obviněný má za to, že na základě těchto skutkových zjištění měl soud druhého stupně vyslovit závěr, že v žalobním návrhu označené skutky se nestaly. Z tohoto důvodu podle obviněného spočívá rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 11. 2004, sp. zn. 3 To 895/2004, a sám ve věci rozhodl tak, že se obviněný zprošťuje obžaloby. Obviněný současně navrhl postup podle §265h odst. 3 tr. ř., popř., aby předseda senátu Nejvyššího soudu odložil na potřebnou dobu výkon trestu odnětí svobody uloženého napadeným rozhodnutím.
Nejvyšší státní zástupkyně se do dne konání neveřejného zasedání k dovolání obviněného nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen ,,Nejvyšší soud‘‘) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Podle tohoto ustanovení trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Přitom zjistil, že dovolání je přípustné a bylo podáno u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a v zákonné lhůtě podle §265e odst. 1 tr. ř., bylo podáno proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. a dovolání má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze považovat za důvod dovolání podle citovaných ustanovení trestního řádu, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu dovolacím soudem.
Tento důvod dovolání je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. Dovolání je totiž specifický mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není a ani nemůže být další instancí přezkoumávající skutkový stav věci, neboť by se tím dostával do postavení soudu prvního stupně, který je soudem jak zákonem určeným, tak nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci, popř. do postavení soudu druhého stupně, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v odůvodnění však nenamítal nesprávnost právního posouzení skutku, ale uvedl pouze odlišnou verzi skutkového stavu a brojil proti hodnocení důkazů soudy obou stupňů. Soudy podle obviněného vyvodily nesprávné závěry ze znaleckých posudků z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie. Provedené důkazy měly být podle něj posouzeny tak, že obviněný uvedené trestné činy nespáchal. Tyto námitky je nutno považovat za námitky skutkového charakteru, neboť se jimi obviněný domáhá, aby na základě jiného skutkového zjištění, byly jiným způsobem posouzeny skutky, pro které byl stíhán. Jak vyplývá z již shora uvedeného, dovolací soud je vázán skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním (tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy) nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není obsahově naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovými zjištěními soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem soudů při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného uplatněné v dovolání nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. a učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
O návrhu obviněného, aby byl odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, Nejvyšší soud nerozhodoval, protože předseda senátu soudu prvního stupně nepodal příslušný návrh podle §265h odst. 3 tr. ř., který je podmínkou pro rozhodování. Předseda senátu Nejvyššího soudu neshledal důvodu ani pro postup podle §265o odst. 1 tr. ř., a proto nevydal negativní rozhodnutí o odkladu nebo přerušení výkonu rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. dubna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek