Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.01.2005, sp. zn. 5 Tdo 59/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.59.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.59.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 59/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 26. ledna 2005 o dovolání obviněného D. M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2004, sp. zn. 6 To 283/2004, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově pod sp. zn. 18 T 276/2002, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově ze dne 5. 2. 2004, sp. zn. 18 T 276/2002, byl obviněný D. M. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., který spáchal tím, že v přesně nezjištěného dne na přelomu let 2001 až 2002 v H., vzal částečně vyplněnou plnou moc s podpisem H. S., na jejímž základě dne 20. 1. 2002 bez povolení majitelky H. S. prodal osobní automobil značky Fiat Uno, který měl dočasně k dispozici, za částku 18.000,- Kč, kterou si ponechal pro svou potřebu, čímž H. S. způsobil škodu ve výši 27.020,- Kč. Za tento trestný čin byl odsouzen podle §248 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti dvou měsíců nepodmíněně. Současně byl tímto rozsudkem zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. 3 T 175/2002, jakož i všechna další rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem. Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2004, sp. zn. 6 To 283/2004, zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné. Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. O. M. dovolání opírající se o důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., které označil jako dovolání ,,o nepravosti výroku o trestu a vině“. V dovolání namítl, že soud učinil skutková zjištění na základě chybného hodnocení důkazů, protože vycházel z výpovědí svědků H. S. a V. H. a neuvěřil tomu, že osobní automobil zakoupil za peníze svého otce, který mu na vozidlo půjčil peníze, což potvrzovali svědci D. M. a E. B. Proto považuje rozsudek soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu za nepřiměřeně přísný a má za to, že obě rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2004, sp. zn. 6 To 283/2004, i rozsudek Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově ze dne 5. 2. 2004, sp. zn. 18 T 274/2002, a věc vrátil k dalšímu řízení, aniž by uvedl, který soud by věc měl znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný sice formálně deklaruje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak jeho námitky stojí mimo rámec tohoto dovolacího důvodu i mimo rámec ostatních dovolacích důvodů. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř., a souhlasila s tím, aby rozhodnutí učinil za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací zjistil, že obviněný podal dovolání u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a v zákonné lhůtě podle §265e odst. 1 tr. ř., proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. a dovolání má po doplnění v podstatě obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř. Obviněný podal dovolání z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovoláním však není možné napadat skutková zjištění ani způsob hodnocení důkazů. Nejvyšší soud není oprávněn v dovolacím řízení ve vztahu k tvrzenému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů a je povinen vycházet z jejich skutkových zjištění a teprve v návaznosti na zjištěný skutkový stav může hodnotit správnost hmotně právního posouzení skutku. Přezkoumávané rozhodnutí bude spočívat na nesprávném právním posouzení skutku zejména tehdy, jestliže právní posouzení skutku uvedené ve výroku rozhodnutí je v rozporu se skutkem, který je popsán ve výroku rozhodnutí. Z obsahu dovolání obviněného je zřejmé, že obviněný opřel své dovolání o námitky skutkové, jimiž odůvodňuje údajně nesprávné právní posouzení skutku. Takové námitky však nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. ledna 2005 Předseda senátu: JUDr. Jindřich Urbánek

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/26/2005
Spisová značka:5 Tdo 59/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.59.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20