ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.666.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 666/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 31. května 2005 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného P. B., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2004, sp. zn. 3 To 776/2004, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 12 T 94/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2004, sp. zn. 12 T 94/2004, byl obviněný P. B. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. spáchaného ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Za tento trestný čin byl odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.
Trestný čin spáchal tím, že společně s obviněným A. H. dne 19. 12. 2003 kolem 21:00 hod. ve S. O. na ul. T. poblíž prodejny Q. T. po předchozí domluvě a za vzájemné součinnosti využili podnapilosti poškozeného V. P. a jmenovaného fyzicky napadli, a to tak, že ho udeřili pěstí do obličeje, důsledkem čehož upadl na zem, kde mu odcizili černý kožený kufřík v hodnotě 300,- Kč, kde měl mobilní telefon sítě GSM zn. Alcatel v hodnotě 250,- Kč s kreditem ve výši 300,- Kč, občanský průkaz, řidičský průkaz, kartu zdravotní pojišťovny a 22 klíčů FAB v hodnotě 330,- Kč, tedy věci v celkové hodnotě 1.180,- Kč, ke škodě poškozeného V. P., kterému také způsobili zlomeninu nosu a naražení první poloviny hrudníku s dobou léčení v délce 10 dnů.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, kterým napadl výrok o vině a v důsledku toho i výrok o trestu. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 9. 2004, sp. zn. 3 To 776/2004, podle §256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2004, sp. zn. 3 To 776/2004, podal obviněný P. B. prostřednictvím své obhájkyně Mgr. S. P. dovolání, v němž uvedl, že dovolání podává „z důvodu uvedeného v ustanovení 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení“. Obviněný v dovolání namítl, že soudy nesprávně posoudily výpovědi poškozeného a obviněných, protože výpověď poškozeného shledaly věrohodnou a výpovědi obviněných nevěrohodnými. Obviněný vytkl soudům nesprávné hodnocení provedených důkazů, neboť podle jeho názoru soudy jednoznačně neprokázaly, že došlo k útoku na poškozeného. Dále obviněný uvedl, že při činu nedošlo k použití násilí, a pokud chybí tento znak skutkové podstaty trestného činu loupeže, nelze jeho jednání kvalifikovat jako trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. Obviněný konečně namítl, že spoluobvinění nejednali ve shodě a po vzájemné domluvě, a proto jejich jednání nelze kvalifikovat jako spolupachatelství k trestnému činu loupeže podle §9 odst. 2 tr. zák. k §234 odst. 1 tr. zák., nýbrž jako trestný čin loupeže podle §9 odst. 1 tr. zák. k §234 odst. 1 tr. zák u jednoho obviněného a jako účast na trestném činu loupeže podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák. k §234 odst. 1 tr. zák. u druhého obviněného. Z výše uvedeného je podle obviněného patrno, že ke spáchání tohoto trestného činu nedošlo.
Obviněný závěrem svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2004, sp. zn. 3 To 776/2004 a rozsudek Okresního soudu v soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2004, sp. zn. 12 T 94/2004, a podle §265m odst. 1 tr. ř. sám rozhodl ve věci rozsudkem. Současně souhlasil s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání bylo podáno z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Obviněný v dovolání namítá převážně jen vadné hodnocení provedených důkazů a dovolání tak směřuje proti soudem učiněným skutkovým zjištěním. Skutkovými zjištěními učiněnými v řádně vedeném trestním řízení za dodržení zásad formální logiky je však dovolací soud vázán, a proto nemůže být nesprávné skutkové zjištění důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Podle názoru nejvyšší státní zástupkyně dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. odpovídá pouze námitka, že při činu nedošlo k použití násilí ve smyslu §234 tr. zák., neboť násilím je třeba rozumět použití fyzické síly k překonání nebo zamezení kladeného nebo očekávaného odporu poškozeného. Přestože trestní zákon obecnou definici násilí neobsahuje, je nutno pojem násilí vykládat podstatně šířeji, než jak činí dovolatel, neboť při zužujícím výkladu dovolatele by nebylo možné dopustit se loupeže vůči dítěti, těžce zdravotně postiženému apod. Ze skutkových zjištění vyplývá, že poškozený držel v době napadení kufřík v ruce a pustil ho v důsledku úderu do obličeje. Jeho odpor tedy spočíval v tom, že kufřík držel, a že se do dispozice pachatelů dostal právě až v důsledku jimi použitého násilí. Vzhledem k tomu, že v řízení napadenému rozhodnutí předcházejícím nebyl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nebyl naplněn ani uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší státní zástupkyně z výše uvedených důvodů navrhla, aby dovolání obviněného P. B.bylo podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto jako zjevně neopodstatněné. Současně souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Podle tohoto ustanovení trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Přitom zjistil, že dovolání je přípustné, neboť bylo podáno proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. a má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř., bylo podáno u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a v zákonné lhůtě podle §265e odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo zapotřebí dále posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze považovat za důvod dovolání podle citovaného ustanovení trestního řádu, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Obviněný uvedl, že byl dán důvod dovolání, protože rozhodnutí soudu odvolacího (podle obsahu dovolání však jde zřejmě o rozhodnutí soudu prvního stupně), které předcházelo napadenému rozhodnutí, spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. Dovolání je totiž specifický mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není a ani nemůže být další instancí přezkoumávající skutkový stav věci, neboť by se tím dostal do postavení soudu prvního stupně, který je soudem jak zákonem určeným, tak nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci, popř. do postavení soudu druhého stupně, který může skutkový stav věci korigovat prostředky k tomu určenými zákonem.
Přestože dovolatel uvedl, že v řízení u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 12 T 94/2004 byl naplněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nenamítal však nesprávnost právního posouzení skutku, ale uvedl pouze odlišnou verzi skutkového stavu, a tím napadal soudy učiněná skutková zjištění týkající se spáchaného skutku. Za námitku primárně skutkového charakteru je nutno považovat i výhradu obviněného, že při činu nedošlo k násilí, protože poškozený údajně nekladl odpor. Tuto námitku obviněný odůvodnil nesprávným skutkovým zjištěním soudu. Obviněný se tak dovoláním domáhá, aby na základě jiného skutkového zjištění, byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl stíhán. Dovolací soud je však vázán skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním (tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy) nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není obsahově naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovými zjištěními soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem soudů při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., protože v řízení u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 12 T 94/2004 nebyl dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Rovněž nelze námitky obviněného podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 31. května 2005
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek