ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.7.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 7/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. ledna 2005 o dovolání podaném obviněným Ing. E. L., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 3 To 234/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 210/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2003, sp. zn. 12 T 210/2002, byl obviněný Ing. E. L. uznán vinným trestným činem křivého obvinění podle §174 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že \"dne 9. 10. 2000 písemně oznámil na Krajské státní zastupitelství v Brně, že dne 9. 1. 1999, když byl vyslýchán v souvislosti s trestnou činností pracovníků spol. \"S. s. r. o.\", se policisté PČR, které nejmenoval, ale popsal, dopustili trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 tr. zák. a ublížení na zdraví podle §221 tr. zák., když měli Ing. L. v průběhu několikahodinového výslechu vyhrožovat postižením jeho rodiny, vyhozením ze zaměstnání, neumožnit mu jíst, pít a konat potřebu, ohrožovat jej natahováním služební zbraně a bít jej, přičemž toto oznámení bylo příčinou šetření PČR Skupiny stížností a kontroly pod sp. zn. PJM?29/SSK-TČ-2000, a věc byla usnesením ze dne 28. 11. 2000 podle §159 odst. 1 tr. ř. odložena. Obviněný přitom výslovně uvedl, že jej při provádění prohlídky nebytových prostor a transportu policisté bili\". Za uvedený trestný čin mu byl podle §174 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců.
Krajský soud v Brně jako soud druhého stupně projednal odvolání obviněného, jeho manželky a dcery a usnesením ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 3 To 234/2004, rozhodl podle §256 tr. ř. o jejich zamítnutí.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Brně napadl obviněný Ing. E. L. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. z důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání obviněného, přestože v řízení předcházejícím rozhodnutí odvolacího soudu byl dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný v odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku namítl, že rozsudek Městského soudu v Brně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku obsaženého ve výroku o vině. Obviněný skutek nespáchal, ve svém podnětu z 9. 10. 2000 nikoho neobvinil a neusiloval o zahájení trestního stíhání konkrétní osoby. Vše, co obviněný v podnětu uvedl, se zakládalo na pravdě a ani jedna z těchto skutečností nebyla vyvrácena předložením věrohodného důkazu. Podle vyjádření obviněného k výpovědím policistů nelze přistupovat jako ke zcela objektivním, došlo k porušení ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., některé osoby nebyly soudy obou stupňů vyslechnuty a soudy se objektivně nevypořádaly se znaleckými posudky hodnotícími vznik poranění ledviny obviněného. Dovolatel byl tak odsouzen, aniž byly odstraněny veškeré pochybnosti ohledně naplnění subjektivních i objektivních znaků skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a ve věci sám rozhodl o zproštění obviněného obžaloby.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání. Podle jeho názoru nelze argumentaci obviněného přisvědčit, neboť si musel být vědom, že v jeho oznámení byly obsaženy znaky skutkové podstaty trestného činu a že následně budou příslušníci Policie ČR trestně stíháni. S tímto následkem byl minimálně srozuměn ve smyslu §4 písm. b) tr. zák. Protože dovolací námitky jsou zjevně neopodstatněné, navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Z hlediska naplnění podmínek přípustnosti dovolání uvedených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., je existence zákonem předvídaného důvodu dovolání podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem. Jako další bylo proto třeba zabývat se otázkou, zda formálně citované dovolací důvody, v podání označené jako důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., lze také z obsahového hlediska považovat za důvody uvedené v tomto ustanovení zákona.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Předpokladem jeho uplatnění je námitka nesprávné aplikace ustanovení hmotného práva, tedy hmotně právního posouzení skutku nebo hmotně právního posouzení jiné skutkové okolnosti. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu nelze namítat vady provádění či hodnocení důkazů a zpochybňovat správnost učiněných skutkových závěrů, neboť v takovém případě by se jednalo o námitky vadné aplikace předpisů trestního práva procesního (viz zejména §2 odst. 5, 6 tr. ř., §89 a násl. tr. ř., §207 a násl. tr. ř. a §263 odst. 6, 7 tr. ř.).
Změna hodnocení důkazů a skutkových zjištění učiněných ve věci soudy nižších stupňů je v řízení o dovolání vyloučena, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v §265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden. Na rozdíl od soudu prvního stupně a odvolacího soudu nemá Nejvyšší soud možnost podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám důkazy provádět či opakovat, jak je zřejmé z omezeného rozsahu dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř. Nejvyšší soud je tak povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně a v návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje jeho hmotně právní posouzení. Jestliže by tedy obviněný namítal nesprávnost hmotně právního posouzení, ale tento svůj názor dovozoval z odlišného hodnocení důkazů a z odlišné verze skutkového stavu, pak by soudům dříve činným ve věci nevytýkal vady při aplikaci hmotného práva, nýbrž porušení procesních ustanovení. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. by těmito námitkami nebyl uplatněn.
Dovolatel Ing. E. L. k důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zpochybnil naplnění subjektivních i objektivních znaků skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění. Tuto nesprávnost právního posouzení skutku však shledával ve skutečnosti, že skutek nespáchal, neboť neusiloval o zahájení trestního stíhání konkrétní osoby a v podnětu uvedl pravdivé skutečnosti. Obviněný těmito námitkami nesledoval změnu právního posouzení skutkového stavu zjištěného soudy obou stupňů, ale změnu ve skutkových zjištěních (podle kterých obviněný v písemném oznámení Krajskému státní zastupitelství v Brně \"uvedl, že se … policisté dopustili trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 tr. zák. a ublížení na zdraví podle §221 tr. zák.\"), a prosazoval změnu hodnocení důkazů zejména svědeckých výpovědí policistů, ze kterých soudy obou stupňů vyvodily nepravdivost jeho tvrzení. Přehodnocení důkazů a skutkového stavu věci však nejsou hmotně právním posouzením, proto se těmito námitkami dovolatel ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obdobně nenaplňují po obsahové stránce citovaný dovolací důvod námitky zpochybňující hodnocení znaleckých posudků a námitky poukazující na fakt, že některé osoby nebyly soudy obou stupňů vyslechnuty vůbec.
Dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku nesprávnost právního posouzení skutku shledával výlučně jako důsledek nesprávného hodnocení důkazů a neuvedl jedinou konkrétní výtku k aplikaci ustanovení hmotného práva, jak vyžaduje naplnění deklarovaného dovolacího důvodu. Nad rámec učiněného přezkumu dovolací soud poznamenává, že na úmysl obviněného přivodit křivým obviněním trestní stíhání poškozeného lze usuzovat, aniž obviněný uvede právní kvalifikaci činu, ze kterého lživě obviňuje. Postačí, uvede-li skutkové okolnosti, které naplňují znaky některého trestného činu. V posuzovaném případě však dovolací námitky prosazovaly (v dovolacím řízení) nepřípustnou změnu skutkových zjištění v podobě závěru, že obviněný takové skutečnosti neuvedl a ve svém podnětu žádnou osobu z trestného činu neobvinil.
Pokud jde o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., předpokladem pro jeho uplatnění je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Obviněný se dovolával druhé alternativy tohoto dovolacího důvodu, kterou lze uplatnit v případech, byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V dané trestní věci však Nejvyšší soud neshledal existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. čímž je vyloučeno naplnění důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem a rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 26. ledna 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová