ECLI:CZ:NS:2005:6.TDO.388.2005.1
sp. zn. 6 Tdo 388/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. března 2005 dovolání obviněného J. M., které podal proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 10. 2004, sp. zn. 3 To 520/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 10 T 22/2004, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného J. M. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 19. 4. 2004, sp. zn. 10 T 22/2004, byl obviněný J. M. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., a to na podkladě skutkového zjištění, jak je ve výroku o vině uvedeno. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §250 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená P. H., s. r. o., se sídlem K., H., odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti konstatovanému rozsudku podal obviněný J. M. odvolání.
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 10. 2004, sp. zn. 3 To 520/2004, byl k odvolání obviněného podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušen, a to ve výroku o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu. Dále podle §259 odst. 3 tr. ř. odvolací soud znovu rozhodl a při nedotčeném výroku o vině obviněnému uložil podle §250 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody trvání osmi měsíců, jehož výkon podmíněně odložil podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. na zkušební dobu čtyř let. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen.
Opis rozsudku odvolacího soudu byl doručen dne 21. 10. 2004 Krajskému státnímu zastupitelství v Českých Budějovicích a dne 23. 12. 2004 obviněnému J. M.
Vůči citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný J. M. prostřednictvím obhájce JUDr. J. Č. dne 24. 2. 2005 na poštu dovolání, které bylo adresováno a doručeno Okresnímu soudu v Českém Krumlově dne 25. 2. 2005. Mimořádný opravný prostředek obviněný opřel o dovolací důvody stanovené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., neboť „bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přičemž byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.“
V úvodu odůvodnění dovolání obviněný připomněl skutek, kterým byl uznán vinným. Dále poukázal na zákonem stanovené vymezení trestného činu podvodu podle §250 tr. zák. Konstatoval, že jeho jednání před provedením majetkové dispozice spočívalo v tom, že telefonicky objednal u pracovníka společnosti P. H., s. r. o., betonové směsi s tím, že kupní cenu uhradí hotově v den následující po dodávce, přičemž se představil jménem svého známého R. M. Ze skutkových zjištění popsaných v obou rozsudcích nevyplývá, že by poškozená společnost jeho osobě beton nedodala, kdyby se představil svým jménem, a nikoli jménem R. M. V této souvislosti obviněný uvedl, že pokud nechal po dodání betonu vystavit fakturu na cizí jméno, aniž by byl k tomu jakkoli oprávněn, pak takové jednání nemohlo být pro provedení majetkové dispozice poškozené společnosti rozhodující. Tím, že se při objednání betonu představil falešným jménem, sice uvedl poškozenou společnost v omyl, ovšem tento omyl nebyl z hlediska provedení majetkové dispozice z její strany rozhodný. Mezi objednáním betonu pod cizím jménem a dodáním betonu totiž nebyla příčinná souvislost, a proto jeho jednání nenaplnilo po objektivní stránce znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. Z těchto skutečností, které jsou v dovolání podrobněji popsány, obviněný učinil závěr, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, jakož i rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 19. 4. 2004, sp. zn. 10 T 22/2004, a soudu prvého stupně přikázal věc znovu projednat a rozhodnout. Obviněný rovněž vyslovil souhlas s projednání věci v neveřejném zasedání.
V souladu s ustanovením §265h odst. 2 věty první tr. ř. doručil předseda senátu soudu prvého stupně opis dovolání obviněného Nejvyššímu státnímu zastupitelství s upozorněním, že se může k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s jeho projednáním v neveřejném zasedání ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolací soud však ke dni svého rozhodnutí vyjádření neobdržel.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) při posuzování podaného dovolání předně shledal, že dovolání obviněného J. M. je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.] a bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.]. Současně však zjistil, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. platí, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle §265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
Dovolání je podáno na poštu jako poštovní zásilka ve lhůtě, jestliže je v této lhůtě vloženo do poštovní schránky, předáno poštovnímu doručovateli k přepravě poštou, podáno u přepážky pošty, ať již jako doporučená nebo obyčejná zásilka; datum podání na poště se zjišťuje podle data poštovního razítka na zásilce či na podacím lístku (u doporučené zásilky).
Podle ustanovení §60 odst. 1 tr. ř. se do lhůty určené podle dní nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Podle §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento poslední den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle §60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší pracovní den.
Z citovaného zákonného znění §60 odst. 2 tr. ř. je zřejmé, že lhůta stanovená podle měsíců začíná vždy běžet dnem, kdy se stala událost, která určuje počátek lhůty, a proto se v takovém případě neužije ustanovení §60 odst. 1 tr. ř. o nezapočítávání dne, kdy se stala událost určující počátek lhůty.
V předmětné trestní věci ze spisového materiálu vyplývá, že trestní stíhání obviněného J. M. bylo pravomocně skončeno rozhodnutím odvolacího soudu dne 13. 10. 2004, když opis rozsudku krajského soudu byl jeho osobě doručen dne 23. 12. 2004 (obviněný neměl zvoleného či ustanoveného obhájce). Dovolání, které obviněný učinil prostřednictvím za tímto účelem zvoleného obhájce JUDr. J. Č. (viz plná moc ze dne 24. 2. 2005 založená na č. l. 91 tr. spisu), bylo podle otisku razítka na obálce na poštu podáno dne 24. 2. 2005 (č. l. 95 tr. spisu) a Okresnímu soudu v Českém Krumlově doručeno dne 25. 2. 2005 (č. l. 92 tr. spisu).
V posuzovaném případě zákonná dvouměsíční lhůta obviněnému uplynula dnem 23. 2. 2005, přičemž konec lhůty nepřipadl na den pracovního klidu ani na den pracovního volna. Nejvyšší soud proto konstatuje, že dovolací lhůta nebyla ve smyslu §265e odst. 1, 3 tr. ř. zachována, dovolání obviněného J. M. bylo podáno opožděně a zmeškanou lhůtu nelze s ohledem na ustanovení §265e odst. 4 tr. ř. navrátit. V této souvislosti je možné připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí a období, v němž by mohlo být pravomocné rozhodnutí tímto způsobem zpochybněno, nelze dále prodlužovat. Lhůta dvou měsíců navíc dostatečně zaručuje, aby osoby oprávněné podat dovolání, měly pro své rozhodnutí o podání dovolání, zvážení důvodů pro jeho podání a splnění jeho obsahových náležitostí potřebný časový prostor.
S poukazem na uvedené skutečnosti Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. dovolání obviněného J. M. odmítl, neboť bylo podáno opožděně. Z toho důvodu nemohl postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat), přičemž rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 31. března 2005
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k