ECLI:CZ:NS:2005:6.TDO.423.2005.2
sp. zn. 6 Tdo 423/2005-I
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. dubna 2005 v řízení o dovolání podaném obviněným D. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve V. J., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 11 To 459/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 3 T 72/2004, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. z důvodů uvedených v §67 písm. c) tr. ř. se obviněný D. H. b e r e d o v a z b y .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 2. 11. 2004, sp. zn. 3 T 72/2004, v řízení vedeném proti obviněným Z. V., B. P., J. H. a D. H. byl obviněný D. H. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., který podle skutkových zjištění jmenovaného soudu spáchal tím, že společně s obviněnými Z. V., B. P. a J. H. „po vzájemné domluvě na provedení fingovaného přepadení restaurace U J., které měl se zbraní provést obž. V., obž. P. měl hlídat cestu a obž. J. H. dělat řidiče obž. V., přijeli dne 14. 1. 2004 kolem 01:00 h osobními vozidly zn. F. T. obž. Z. V. a obž. J. H. k restauraci U J. v I. ulici č. 2190 v M., obž. Z. V. vběhl se zbraní v ruce, kterou měl zapůjčenou od obž. B. P., do restaurace, kde zbraň namířil na obž. D. H., se kterým byli takto předem domluveni a obž. D. H. mu vydal kasírtašku s tržbou, obž. Z. V. doběhl na předem domluvené místo v C. ul., kde nastoupil k obž. J. H. do vozidla F. T. a společně s vozidlem Š. F., které řídil obž. P., a které čekalo na smluveném místě, aby obž. P. mohl hlídat cestu, dojeli do trvalého bydliště obž. P., kde se o finanční hotovost společně s obž. D. H., který přijel později, rozdělili, a způsobili tak majiteli restaurace P. Ch. škodu ve výši 25.763,- Kč.“
Dále byl společně s výše jmenovanými obviněnými uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., který podle skutkových zjištění nalézacího soudu spáchali tím, že „po vzájemné domluvě, která spočívala v tom, že obž. Z. V. se zbraní v ruce provede přepadení obchodu na Ch. a obž. J. H. bude řídit a D. H. pojede s nimi a obž. B. P. bude hlídat cestu, přijeli obž. Z. V., J. H. a D. H. dne 26. 1. 2004 kolem 18:30 h osobním vozidlem zn. F. T. k samoobsluze Ch. v ul. O. J. v M., obž. Z. V. vběhl s nabitou pistolí a s kuklou na obličeji do prodejny, mířil na prodavačku O. H., požadoval vydání finanční hotovosti a poté, co mu prodavačka hotovost z pokladny dala do přineseného igelitového sáčku, vzal ze stojanu několik krabiček cigaret nezjištěné značky, před prodejnou nastoupil do vozidla k obž. D. H. a J. H. a společně s vozidlem Š. F., které řídil obž. P. a který čekal na určeném místě u kostelíčku, aby hlídal cestu, odjeli do místa bydliště obž. P., kde si odcizenou hotovost rozdělili, a způsobili tak firmě S. Ch., s. r. o. škodu ve výši 10.985,- Kč, když obž. P. ukryl pistoli zn. S. na stromě zahrady ve svém trvalém bydlišti.“
Za tyto trestné činy byl obviněný D. H. odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Uvedeným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu (a povinnosti k náhradě škody) rovněž u dalších jmenovaných obviněných.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný D. H. (a také obvinění Z. V., B. P. a J. H.), rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 11 To 459/2004, jímž všechna odvolání jako nedůvodná podle §256 tr. ř. zamítl.
Usnesením Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 6 Tdo 423/2005, bylo (z podnětu dovolání obviněného D. H.) podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušeno usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 11 To 459/2004, a rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 2. 11. 2004, sp. zn. 3 T 72/2004, v části týkající se obviněného D. H., a to ve výroku o vině tohoto obviněného trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. /bod c) výroku rozsudku soudu prvního stupně/ a v navazujícím výroku o trestu týkajícím se jmenovaného obviněného. Současně byla zrušena všechna další rozhodnutí na zrušenou část těchto rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. bylo Okresnímu soudu v Mělníku přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
Protože se na obviněném D. H. vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem soudu prvního stupně potvrzeným citovaným usnesením odvolacího soudu a Nejvyšší soud k dovolání předmětná rozhodnutí v uvedených částech zrušil, stal se další výkon trestu na podkladě těchto rozhodnutí nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení §265l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě. Přitom dospěl k závěru, že u jmenovaného obviněného je dán i v nynějším stadiu řízení důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř.
Obviněný D. H. byl v minulosti soudně trestán pro majetkovou trestnou činnost. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 23. 4. 2003, sp. zn. 3 T 487/2002, byl odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na osmnáct měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání tří let. Shora citovaným rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 2. 11. 2004, sp. zn. 3 T 72/2004, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 11 To 459/2004, byl pravomocně uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. a nyní je (se zřetelem k rozhodnutí Nejvyššího soudu) stíhán pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., který měl spáchat (stejně jako trestný čin zpronevěry) ve zkušební době uvedeného podmíněného odsouzení.
Lze tak usuzovat, že obviněný D. H. má zřetelné sklony k protiprávnímu jednání majetkového charakteru.
Rozvedené skutečnosti proto odůvodňují obavu, že tento obviněný bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, i závěr, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud rozhodl podle §265l odst. 4 tr. ř. o vzetí obviněného D. H. do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. c) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. dubna 2005
Předseda senátu :
JUDr. Vladimír Veselý