ECLI:CZ:NS:2005:6.TDO.682.2005.1
sp. zn. 6 Tdo 682/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. června 2005 dovolání obviněného J. Š., trvale bytem P., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka Olomouc ze dne 6. 9. 2004, sp. zn. 2 To 944/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 3 T 118/2003, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. Š. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 22. 7. 2004, sp. zn. 3 T 118/2003, byl obviněný J. Š. uznán vinným pomocí k trestnému činu úvěrového podvodu podle §10 odst. 1 písm. c) k §250b odst. 1 tr. zák., protože dne 19. 12. 2001 vystavil v H., okres Š., E. J., s níž v té době bydlel ve společné domácnosti na P. ul. v H., okres Š., potvrzení o výši příjmů, v němž vědomě a nepravdivě uvedl, že E. J. je zaměstnána u jeho firmy jménem Š. – L. p. H., Š., s měsíčním příjmem ve výši 6.350 Kč, ačkoliv u něj nikdy nebyla zaměstnána a byla v té době bez zaměstnání vedena na Ú. p. v H., přičemž E. J. s vědomím obžalovaného následně dne 21. 12. 2001 uzavřela v prodejně P. V. – S. na nám. M. č. v Š. smlouvu o spotřebitelském úvěru č. ve výši 7.790 Kč na zakoupení videorekordéru zn. DAEWOO VQ 757 v hodnotě 8.290 Kč, ten převzala, při podpisu smlouvy uhradila částku 500 Kč a později žádné další splátky nehradila. Za tuto trestnou činnost byl obviněný odsouzen podle §250b odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců nepodmíněně. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti konstatovanému rozsudku podal obviněný J. Š. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka Olomouc ze dne 6. 9. 2004, sp. zn. 2 To 944/2004, podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto.
Vůči tomuto usnesení podal obviněný J. Š. prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř.
V odůvodnění mimořádného opravného prostředku obviněný konstatoval, že odvolací soud zamítl jeho odvolání v neveřejném zasedání v podstatě z důvodu, že bylo podáno o jeden den opožděně, ale ve skutečnosti tomu tak není. Připomněl, že rozsudek soudu prvého stupně byl jeho osobě doručen dne 9. 8. 2004, přičemž osmidenní lhůta pro podání odvolání začala běžet od dne 10. 8. 2004 a skončila dne 17. 8. 2004. Uvedl, že odvolání mu sepisovala kamarádka M. S. a dne 16. 8. 2004 mu ho večer přivezla. Dne 17. 8. 2004 večer, ještě v úředních hodinách, odvolání odnesl podat na poštu. Bylo to asi 10 minut před uzavírací hodinou. Obviněný zdůraznil, že si nevšiml, jaké datum je na podacím razítku, kterým pošta označila doporučenou zásilku. Teprve později, když se podíval, bylo tam datum 18. 8. 2004. Osobně se domnívá - bylo pár minut před koncem zavírací doby pošty - že uvedená úřednice si zřejmě připravila datumovku již na příští den. Proto se stalo, že krajský soud se věcí vůbec nezabýval a rozhodl o opožděném podání. Přitom chtěl odvolacímu soudu nabídnout celou řadu důkazů, které by měly podstatný vliv na rozhodnutí ve věci samé.
Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud vyhověl mimořádnému opravnému prostředku, zrušil napadené usnesení a krajskému soudu přikázal věc meritorně projednat a rozhodnout.
K podanému dovolání se ve smyslu ustanovení §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatoval, že ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu se z mimořádného opravného prostředku podává pouze to, že „ Dovolání je přípustné ve smyslu §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. ve spojení s §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Státní zástupce připomněl, jak je dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. vymezen v trestním řádu (v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný). Uvedl, že uplatněný dovolací důvod obviněný spatřuje v tom, že odvolání proti rozsudku soudu prvého stupně nepodal opožděně, jelikož pracovnice pošty na jeho písemnost omylem otiskla razítko s datem 18. 8. 2004, ač odvolání fakticky odesílal dne 17. 8. 2004. Podle názoru státního zástupce je zřejmé, že v dovolání napadeném rozhodnutí žádný výrok nechybí ani není neúplný, a tudíž v posuzované věci není dán obviněným uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Pokud obviněný zamýšlel vyvolat přezkumnou činnost dovolacího soudu ohledně zákonnosti postupu odvolacího soudu podle §253 odst. 1 tr. ř., měl k tomu zvolit adekvátní dovolací důvod, jímž v daném případě není §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., nýbrž §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Závěrem vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání odmítl jako zjevně neopodstatněné a rozhodnutí učinil za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněného J. Š. je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit [§265e odst. 1, 3 tr. ř.].
Obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., který lze aplikovat v případě, že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.
Je skutečností, že z obsahu mimořádného opravného prostředku vyplývá nesouhlas dovolatele s odmítnutím jeho odvolání odvolacím soudem podle §253 odst. 1 tr. ř. s tím, že ve skutečnosti nebylo podáno opožděně. Tyto námitky lze podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) první část věty tr. ř., tj. že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Nejvyšší soud považuje chybně uplatněný dovolací důvod za formální nedostatek, který nemá na rozhodnutí o dovolání žádný vliv.
Před rozhodnutím ve věci Nejvyšší soud vyžádal písemné stanovisko Č. p., s. p., O. P. – z., P. ř., P., K., ze kterého vyplývá, že šetřením na poště P. bylo zjištěno, že předmětná zásilka (obsahovala odvolání obviněného) byla podána dne 18. 8. 2004 v 17.22 hod. Klient obdržel podací lístek, na kterém jsou uvedena data podání zásilky. Není možné, aby došlo k chybnému označení datumu u doporučené zásilky, který je zadán při podání do automatizované úlohy. V příloze je tato okolnost dokladována ohledně doporučené zásilky, a to stejného podacího čísla, jak je uvedeno na obálce, jež je založena u podaného odvolání obviněného J. Š. proti rozsudku soudu prvého stupně v trestním spise na č. l. 179.
Podle §248 odst. 1 tr. ř. se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Podle §60 odst. 1 tr. ř. se do lhůty určené podle dní nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Podle §60 odst. 4 písm. a) tr. ř. je lhůta zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Z ustanovení §253 odst. 1 tr. ř. vyplývá, že odvolací soud zamítne odvolání, které bylo podáno opožděně.
Podle názoru Nejvyššího soudu nepostupoval Krajský soud v Ostravě - pobočka Olomouc v rozporu se zákonem, když odvolání obviněného J. Š. podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl. Správně konstatoval: „…rozsudek byl obviněnému doručen dne 9. 8. 2004 s náležitým poučením, že proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů od jeho doručení. Osmý a tím i poslední den lhůty k podání odvolání tak obžalovanému uplynul dnem 17. 8. 2004, což bylo v úterý. Obžalovaný své podání sice datoval dnem 16. 8. 2004, avšak podle údajů na obálce doporučené zásilky, je na poště podal až dne 18. 8. 2004, tedy den po uplynutí zákonné lhůty k podání odvolání.“ (viz str. 1 a 2 napadeného usnesení).
Vzhledem na výsledek šetření orgánů Č. p., s. p., není důvodu v řízení o dovolání zmíněné závěry odvolacího soudu zpochybňovat.
Z těchto jen stručně popsaných důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněného J. Š. jako zjevně neopodstatněné odmítl. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř., přičemž rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném ve smyslu §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. června 2005
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k