ECLI:CZ:NS:2005:6.TDO.745.2005.1
sp. zn. 6 Tdo 745/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. června 2005 dovolání obviněného R. T., které podal proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 11 To 323/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 4 T 77/2004, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. T. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 4 T 77/2004, byl obviněný R. T. uznán vinným trestným činem útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že kolem 03.00 hod. dne 19. ledna 2004 ve služební místnosti Policie České republiky, Obvodního oddělení v Ž., okr. T., při projednávání jeho předchozího protiprávního jednání v herně A. v Ž. bezdůvodně fyzicky napadl službu konajícího policistu mjr. J. V., kterého udeřil pěstí do obličeje, poškodil mu služební stejnokroj a dále poškodil zařízení kanceláře, čímž jmenovanému způsobil zlomeninu nosních kůstek bez dislokace nevyžadující pracovní neschopnost.
Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §155 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců podmíněně, jehož výkon byl podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. odložen na zkušební dobu jednoho roku.
Proti konstatovanému rozsudku podal obviněný R. T. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 11 To 323/2004, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Vůči citovanému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný R. T. prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
V odůvodnění svého podání obviněný namítl, že soud prvého stupně nesprávně a jednostranně hodnotil výpověď poškozeného policisty a své rozhodnutí o vině dále opřel pouze o nepřímé důkazy, jež neobjasňují průběh incidentu na policejní služebně. V tomto směru konstatoval, že soud neprovedl obhajobou navrhované důkazy svědčící v jeho prospěch, zejména výslechy svědků přítomných konfliktu v herně A. v Ž., k němuž byl přivolán službu konající policista J. V. a jenž předcházel údajnému napadení jmenovaného. Podle názoru obviněného mohli tito svědci ozřejmit okolnosti, za nichž k incidentu v herně došlo včetně průběhu služebního zákroku policisty J. V., který se od počátku zákroku choval vůči obviněnému zaujatě a použil proti němu i donucující prostředek (obušek), jehož aplikace byla v dané chvíli sporná. Dovolatel označil za jistý druh šikany ze strany policistů i bezdůvodné předvedení na policejní služebnu, a to vzhledem k jeho dřívějšímu incidentu s jiným policistou příslušného oddělení Policie ČR. Rovněž poukázal na nevyjasněné okolnosti svého převozu na policejní služebnu, jehož příčinu soud vůbec nezjišťoval a nezabýval se ani jeho tvrzením, že z policejního automobilu vyskočil z důvodu opakovaného násilí ze strany policisty J. V. během jízdy a ze strachu z následného zbití beze svědků. Okolnosti bezprostředně předcházející konfliktu na policejní stanici, jež mohly sporné aspekty interpretace událostí na policejní služebně ze strany obviněného a poškozeného ozřejmit, tak zůstaly na základě přijaté koncepce soudu neobjasněny. Dovolatel zdůraznil, že objasněním těchto událostí mohl soud přinejmenším získat jisté vodítko, jak pohlížet na výpovědi obviněného a poškozeného z hlediska jejich věrohodnosti. Odvolací soud nesprávně převzal závěry soudu prvého stupně a omezil se pouze na jednání na policejní služebně, aniž zkoumal z časového hlediska bezprostředně předcházející jednání, které de facto konfliktem na policejní služebně pokračovalo. Podle obviněného žádný z rozhodujících soudů nezjistil úplný skutkový stav věci a neprovedl k tomu potřebné důkazy, čímž nebyly splněny nezbytné procesní podmínky pro vydání rozhodnutí, jímž odvolací soud zamítl jeho odvolání jako nedůvodné. Soudy jednostrannou aplikací §2 odst. 5, §220 odst. 1 tr. ř. bez jakéhokoliv přihlédnutí k vazbám na další zásady trestního řízení porušily především právo obviněného na plné uplatnění obhajoby. V celém řízení nebyl proveden jediný obviněným navrhovaný důkaz, jeho obhajobu soudy obou stupňů odmítly, aniž by se jí zabývaly. Dovolatel byl odsouzen pouze na základě výpovědi poškozeného, ačkoliv při důsledném zkoumání okolností předcházejících konfliktu na policejní služebně a provedení navrhovaných důkazů by věrohodnost této výpovědi mohla být posouzena odlišně. Odvolací soud postup soudu prvého stupně plně akceptoval, skutkové závěry a právní posouzení prvoinstančního soudu bezvýhradně převzal, a tudíž pro vydání usnesení zamítajícího řádný opravný prostředek proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest, nebyly splněny stanovené procesní podmínky. Soud rozhodl v rozporu se zásadou práva na obhajobu podle §2 odst. 13 tr. ř., v souvislosti s čímž byla porušena i zásada presumpce neviny podle §2 odst. 2 tr. ř., zásada vyhledávací a zásada materiální pravdy ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř.
Z popsaných důvodů, které jsou v dovolání podrobněji rozvedeny, obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265l odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
K podanému dovolání se ve smyslu ustanovení §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatovala, že v rámci uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. obviněný nevznesl v mimořádném opravném prostředku žádné konkrétní výhrady ke správnosti obou napadených rozhodnutí. Své námitky zaměřil výlučně na hodnocení důkazů soudem prvého stupně včetně přezkumné povinnosti odvolacího soudu a v důsledku toho vůči skutkovým zjištěním, přičemž v těchto tvrzených nedostatcích obviněný spatřoval nesprávnost rozhodnutí soudů obou stupňů ve věci. V daném případě proto nebyl ve skutečnosti uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., ale důvod jiný, a to pochybnosti o správnosti samotných skutkových zjištění. Takový dovolací důvod ale v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. uveden není. Vzhledem k těmto skutečnostem státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl a rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněného R. T. je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit [§265e odst. 1, 2, 3 tr. ř.].
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Citovaný dovolací důvod patří mezi procesní dovolací důvody. Jeho smyslem je náprava závažných vad, které vedou k tzv. zmatečnosti rozhodnutí. Dopadá předně na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci. Podstata uvedeného dovolacího důvodu spočívá v tom, že soud druhého stupně nebo nadřízený orgán měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, avšak namísto toho opravný prostředek zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. nebo odmítl podle §253 odst. 3 tr. ř., aniž by však pro takový postup byly splněny procesní podmínky. Pokud odvolací soud konal odvolací řízení a řádný opravný prostředek zamítl podle §256 tr. ř. po provedeném přezkumu podle hledisek zakotvených v §254 tr. ř., nelze uvedený dovolací důvod aplikovat, neboť odvolací soud může zamítnout odvolání jako nedůvodné až na podkladě výsledků veřejného zasedání, kdy odvolání sice splňuje procesní podmínky ve smyslu §253 tr. ř., avšak v něm vytýkané vady nejsou důvodné.
Obviněný R. T. spatřuje naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v tom, že skutkový stav nebyl náležitě zjištěn, neboť nebyly provedeny všechny potřebné důkazy, provedené důkazy byly chybně vyhodnoceny, a tudíž nebyly podle jeho názoru splněny procesní podmínky pro postup odvolacího soudu podle §256 tr. ř., kterým zamítl jeho odvolání. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem však nelze citované námitky pod uplatněný dovolací důvod podřadit. Z trestního spisu a napadeného usnesení vyplývá, že Krajský soud v Hradci Králové konal odvolací řízení a o řádném opravném prostředku (odvolání obviněného) rozhodl ve veřejném zasedání, po provedeném přezkumu a podle hledisek stanovených zákonem (§254 tr. ř.). Proto lze tento dovolací důvod uplatnit jen, bylo-li řízení předcházející napadenému rozhodnutí odvolacího soudu zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody uvedenými v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V tomto případě by dovolatel musel tvrdit a náležitě své dovolání odůvodnit nejen z hledisek dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (druhá část věty), ale v návaznosti na to i některého důvodu (či více důvodů) uvedeného (uvedených) v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., který musí být dán v řízení předcházejícímu napadenému zamítavému rozhodnutí.
V posuzované věci obviněný R. T. v rámci svého dovolání uplatnil jako dovolací důvod ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., aniž by ve vztahu k němu citoval některý z důvodů uvedených §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V tomto ohledu se proto Nejvyšší soud zabýval tím, zda námitky dovolatele dopadají na některý z taxativně v zákoně stanovených dovolacích důvodů, a pokud ano, zda je lze akceptovat, když tento konkrétní důvod není v mimořádném opravném prostředku uveden.
Nutno připomenout, že z ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. vyplývá, že důvodem dovolání nemůže být nesprávné skutkové zjištění, neúplné dokazování a ani nesprávné hodnocení důkazů, byť to zákon explicitně nestanoví, a to vzhledem k tomu, že právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozhodnutí a blíže rozvedená v jeho odůvodnění. Tento názor lze jednoznačně dovodit s ohledem na jednotlivé důvody dovolání vymezené v citovaném zákonném ustanovení, zejména na znění §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Jak již bylo výše zmíněno v dovolání obviněný R. T. v podrobnostech vznáší výhrady proti nesprávnému procesnímu postupu odvolacího soudu v rámci přezkumného řízení, namítá pochybení soudu prvého stupně s tím, že postupoval v rozporu s některými základními zásadami trestního řízení (§2 odst. 2, 5, 6, a 13 tr. ř.), v uvedeném směru zpochybňuje úplnost dokazování (tvrdí, že soud neprovedl jediný obhajobou navrhovaný důkaz) a správnost hodnocení ve věci provedených důkazů (zejména vytýká jednostranné hodnocení výpovědi poškozeného mjr. J. V.). Zdůrazňuje, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu, tvrdí že se vytýkaného jednání nedopustil a předkládá vlastní verzi skutkového děje. Tato obviněným koncipovaná dovolací argumentace ale vychází z námitek, jež v zákoně jako dovolací důvody uvedeny nejsou, a proto není způsobilá materiálně naplnit žádný z taxativně stanovených důvodů dovolání.
Nutno připomenout, že každý dovolatel musí nejen v souladu s ustanovením §265f odst. 1 věty první tr. ř. v mimořádném opravném prostředku odkázat na ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. ř., o něž se dovolání opírá, ale i obsah konkrétně uváděných námitek, tvrzení a právních názorů musí věcně odpovídat uplatněnému dovolacímu důvodu, jak je vymezen v příslušném zákonném ustanovení.
Z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé jeho ustanovení, ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako dovolací důvody nepřipouští. Tak je tomu i v této trestní věci.
Z těchto jen stručně popsaných důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného R. T. odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. (přezkoumat výrok napadeného usnesení a řízení, které mu předcházelo), přičemž rozhodnutí učinil ve smyslu §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. června 2005
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k