ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.1179.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 1179/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 9. 2005 o dovolání obviněného M. F., proti rozsudku Krajského osudu v Praze ze dne 20. 4. 2005, sp. zn. 9 To 136/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn 1 T 49/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. F. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 8. 2. 2005, sp. zn. 1 T 49/2004, byl obviněný M. F. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák.
Podle skutkových zjištění okresního soudu se jej dopustil tím, že v přesně nezjištěné době, nejméně od letních měsíců roku 2003 do 2. 3. 2004 ve V., v K. i na jiných místech, prodával nebo poskytoval ke kouření jiným osobám, zejména M. J., cigarety ze sušeného konopí, které obsahují chemickou látku delta 9 tetrahydrokanabinol, a tablety extáze, které obsahují chemickou látku MDMA, obě tyto látky jsou uvedeny v seznamu psychotropních látek v příloze č. 4 zák. č. 167/1998 Sb., a takto prodal nejméně jednou konopí za 300,- Kč T. M., L. W., opakovaně poskytoval ke kouření cigarety marihuany a jednou ji prodal cigaretu za 50,- Kč, a A. V., prodal dvě tablety extáze po 150,- Kč, přestože věděl, že V. a W. dosud nebylo 18 let.
Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Podle §59 odst. 2 tr. zák. byla obviněnému během zkušební doby uložena povinnost zdržet se požívání omamných a psychotropních látek a jedů a manipulace s nimi.
K odvolání obviněného Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 4. 2005, sp. zn. 9 To 136/2005, podle §259 odst. 2, 3 tr. ř. doplnil rozsudek okresního soudu ve výroku o trestu podle §59 odst. 2 tr. zák. o slova: „s výjimku léků mu předepsaných ošetřujícím lékařem“. V ostatních výrocích zůstal rozsudek okresního soudu nedotčen.
II.
Proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, a to z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovoláním brojil proti všem výrokům napadeného rozsudku.
V odůvodnění dovolání obviněný namítl, že podle jeho názoru neměl být uznán vinným trestným činem podle §187 tr. zák., protože dosud není ve smyslu §195 odst. 1 tr. zák. zvláštním zákonem stanoveno, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou látku nebo za prekursory. Má za to, že trestní zákon jednoznačně spojuje aplikovatelnost ustanovení §187 tr. zák. s vydáním zvláštního zákona, který by publikoval seznam látek, s nimiž je zakázáno nakládat tak, jak to předvídá §187 tr. zák. Absence takového prováděcího zákona podle obviněného znamená, že nikdo nemůže být stíhán a trestán pro spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák. V další části dovolání obviněný uvádí přehled vývoje právní úpravy zacházení s omamnými látkami ve smyslu §187 tr. zák. s tím, že cituje související ustanovení příslušných právních předpisů.
Dovolatel v této souvislosti rovněž namítl, že pokud se v rozsudku okresního soudu uvádí odkaz na seznam látek uvedený v příloze zák. č. 167/1998 Sb., nejedná se podle přesvědčení obviněného o zákon předpokládaný v ustanovení §195 tr. zák. Zdůraznil, že v tomto zákoně není jakýkoliv odkaz na §187 tr. zák. nebo na §195 tr. zák. a na předpisy z oblasti trestního práva vůbec. Podle jeho mínění není zřejmé, že by tento zákon obsahoval definice směřující do trestněprávní oblasti nebo že by obsahoval seznamy předvídané ustanovením §195 tr. zák. či definoval omamné a psychotropní látky pro účely §187 tr. zák. Obviněný má za to, že na základě porovnání §1 odst. 1 písm. b) zák. č. 167/1998 Sb. se seznamy v přílohách č. 4 a č. 5 by mohlo dojít k tomu, že i pěstování konopí setého a nakládání s ním by znamenalo trestný čin, protože ve zmíněném zákoně ani v trestním zákoně není žádná výjimka pro uvedenou situaci, když v každém konopí je obsažena látka THC.
Dovolatel je přesvědčen, že nebyly splněny podmínky dostatečné přesnosti a určitosti příslušných ustanovení, takže tyto odporují požadavku právní jistoty a principům materiálního právního státu, jak vyplývá z článku 1 odst. 1 Ústavy. Podle mínění obviněného se zákonodárce zavázal blíže upřesnit rozsah příslušné skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák., musí tedy jasně deklarovat, že určitý předpis a jeho přílohy představují zákonodárcovu interpretaci, ke které se v jiném předpisu zavázal. Je přesvědčen, že to se však v posuzované věci nestalo, neboť ve zvláštním zákoně chybí přímý odkaz na příslušná ustanovení trestního zákona.
Závěrem proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek krajského i okresního soudu zrušil a zprostil jej obžaloby.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila.
V odůvodnění vyjádření uvedla, že zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v §2 vymezuje omamné a psychotropní látky a to odkazem na přílohy, které jsou nedílnou součástí zákona. Proto je podle ní nutno tento zákon považovat za zákon, který stanoví, co se považuje za omamné a psychotropní látky ve smyslu §195 odst. 1 tr. zák.
Závěrem navrhla dovolání obviněného odmítnout jako zjevně neopodstatněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
Poté se zaměřil na to, zda obviněným uplatněné námitky skutečně naplňují deklarovaný dovolací důvod, kterým je přezkumná povinnost dovolacího soudu vymezena (viz §265f odst. 1 tr. ř., §265i odst. 3 tr. ř.). Uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je totiž nezbytou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
Nejvyšší soud v této souvislosti považuje za nezbytné zdůraznit, že v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu, neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění, nesprávnost hodnocení provedených důkazů ani neúplnost provedeného dokazování (shodně viz nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, II. ÚS 651/02, III. ÚS 282/03, resp. č. 36/2004, str. 298, Sb. rozh. trest.).
Obviněný uplatněnými námitkami naplnil deklarovaný dovolací důvod, když brojil proti tomu, že se nemohl dopustit trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. vzhledem k neexistenci zvláštního právního předpisu, který by definoval pojmy uvedené v §195 odst. 1 tr. zák., nezbytné pro závěr o vině podle §187 tr. zák.
Nejvyšší soud však shledal námitky obviněného zjevně neopodstatněnými a právní posouzení zjištěného skutku, jímž byl obviněný M. F. uznán vinným, správným a v souladu se zákonem.
Trestného činu podle §187 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. se podle závěrů soudů dopustil obviněný tím, že neoprávněně nabízel, prodal, nebo jinak jinému opatřil a pro jiného přechovával psychotropní látku a spáchal takový čin vůči osobě mladší 18 let.
Platný trestní zákon definuje trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák. takto: (1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo
b)spáchá-li takový čin vůči osobě mladší osmnácti let.
Podle §195 odst. 1 tr. zák. „Zvláštní zákon stanoví, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku nebo za prekursory“.
Ustanovení §187 tr. zák. odráží mezinárodní závazky České republiky vyplývající ze společného boje proti drogové kriminalitě. V tomto směru mezi nejvýznamnější smlouvy, kterými je Česká republika vázána patří: Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961, Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách sjednaný v roce 1972, Úmluva o psychotropních látkách z roku 1971 a Úmluva proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními prostředky z roku 1988.
Pokud jde o výklad pojmu omamná a psychotropní látka, orgány činné v trestním řízení v současnosti zcela jednotně vycházejí ze zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších právních předpisů, a příloh, které jsou jeho součástí. To, že odkaz uvedený v ustanovení §195 odst. 1 tr. zák. se týká právě zák. č. 167/1998 Sb., je jednoznačně zřejmé jednak z okolností, za kterých byl uvedený zákon přijímán (včetně textu důvodové zprávy), jednak z obsahu tohoto zákona, z nichž plyne i provázanost řady jeho ustanovení s ustanoveními trestního zákona. Ta je patrná například ze skutečnosti, že právě současné znění §195 tr. zák. je důsledkem novely trestního zákona provedené zák. č. 167/1998 Sb. (viz §46 tohoto zákona).
Z historického kontextu je zřejmé, že zák. č. 167/1998 Sb. nahradil původní definici omamných a psychotropních látek obsaženou ve vyhlášce č. 244/1988 Sb., která do účinnosti zmíněného zákona určovala, co se považuje za omamné prostředky a jedy ve smyslu §187 a §188 tr. zák. Důvodová zpráva k zákonu tuto skutečnost uvádí výslovně a opakovaně s tím, že nová úprava má za cíl nahradit původní zastaralou úpravu, která nepostihovala všechny případy.
Nejvyšší soud se proto neztotožnil s námitkou obviněného, že zák. č. 167/1998 Sb. není zvláštním zákonem ve smyslu §195 odst. 1 tr. zák, když ve svém textu neobsahuje výslovný odkaz na příslušná ustanovení trestního zákona na rozdíl od předchozí vyhlášky č. 244/1988 Sb. Z ustanovení zák. č. 167/1998 Sb. je však bez jakýchkoli pochybností zřejmé, že podává jednoznačnou a vyčerpávající definici omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a prekursorů, jak to předvídá ustanovení §195 odst. 1 tr. zák., a to prostřednictvím odkazu na seznamy uvedené v přílohách, které jsou nedílnou součástí zákona.
Na tom nic nemění fakt, že věcný dopad zák. č. 167/1998 Sb. je daleko širší, tj. nevyčerpává se jen provedením ustanovení §195 odst. 1 tr. zák., ale upravuje i problematiku mimotrestní, například skladování těchto látek, zneškodňování odpadů, pěstování máku a konopí atd. Z obsahu zák. č. 167/1998 Sb. je však přitom zřejmé, jaké nakládání a s kterými prostředky je zakázáno, takže nerespektování takového zákazu logicky naplňuje pojem „neoprávněné“, dispozice s nimi, resp. dispozice „bez povolení“ ve smyslu §187 a násl. tr. zák. Tento výklad je v rozhodovací praxi soudů uplatňován naprosto jednotně a bez byť ojedinělých výhrad od účinnosti zmíněné novely. Námitku nejasnosti, neurčitosti či dokonce úplné absence právní úpravy navazující na §195 odst. 1 tr. zák. proto posoudil Nejvyšší soud jako zjevně neopodstatněnou.
IV.
Lze proto uzavřít, že ze shora uvedených důvodů shledal Nejvyšší soud dovolání obviněného M. F. zjevně neopodstatněným, a jako takové je odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnut není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. září 2005
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr