ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.1272.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 1272/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. 10. 2005 o dovolání obviněného Ing. Z. Š., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 1. 7. 2004, sp. zn. 2 To 562/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 2 T 241/2000 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. Z. Š. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 8. 3. 2004, sp. zn. 2 T 241/2000, byl obviněný Ing. Z. Š. uznán vinným trestným činem podplácení podle §161 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody na dvanáct měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu dvou roků.
Jako trestný čin podplácení podle §161 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Přerově spočíval v tom, že obviněný v noci z 28. 5. 2000 na 29. 5. 2000 v železniční stanici P. se jako průvodce lehátkového vozu rychlíku R 222 V. snažil podplatit příslušníky P. Č. r. – S. S. k. nprap. J. D. a prap. P. J. slovy „mám u sebe určitý finanční obnos, a když nalezené cigarety vyhodíte z okna, já vám ty peníze dám“, protože tito policisté v rámci výkonu své služby oddělení doprovodu vlaků nalezli u něj v kupé 60 kartonů cigaret zn. Astor bez českých kolků, a dále jim navrhoval, aby tyto cigarety vyhodili z okna a z celé věci nic nedělali, přičemž výši nabízené částky přesněji neurčil.
Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině i trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 1. 7. 2004, sp. zn. 2 To 562/2004, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci. Z obsahu dovolání je patrno, že obviněný napadl toto usnesení v rozsahu, který odpovídal výroku o vině a v důsledku toho i výroku o trestu. Obviněný podal dovolání s odkazem na dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V rámci tohoto dovolacího důvodu vytkl nesprávné právní posouzení skutku. Z námitek, které obviněný v dovolání uplatnil, je pod uvedený dovolací důvod podřaditelná pouze námitka, jejímž prostřednictvím zpochybnil naplnění subjektivní stránky trestného činu, tj. úmyslného zavinění. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Jinak obviněný učinil obsahem dovolání také námitky, které stojí mimo rámec zákonného dovolacího důvodu, nijak s ním nekorespondují, nejsou pod něj podřaditelné a nemohou být proto podkladem k tomu, aby se Nejvyšší soud z jejich podnětu věcí zabýval. Jde o námitky, jimiž obviněný zpochybnil skutková zjištění soudů, dále to, jak soudy hodnotily důkazy, a konečně i to, jak bylo v přípravném řízení postupováno při opatřování důkazů. K těmto námitkám Nejvyšší soud nijak nepřihlížel. Pokud je dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotě právní posouzení, vyplývá z toho, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jeho podstatou je podřazení skutkových zjištění, která učinil soud, pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Aplikace procesních ustanovení, tj. ustanovení trestního řádu, sem nespadá. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, avšak nelze namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním, proti tomu jak soud hodnotil důkazy a jaká zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při dokazování apod. Jinak řečeno, v dovolání je možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, ale není možné vytýkat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout primárně změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu a teprve v návaznosti na to usilovat i o jiné právní posouzení. Nepřichází tedy v úvahu, aby dovoláním byl napadán skutkový základ rozhodnutí.
Nejvyšší soud se proto věcně zabýval jen tou částí dovolání, v níž obviněný prostřednictvím relevantní námitky směřující proti závěru soudů ohledně subjektivní stránky trestného činu uplatnil zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Touto námitkou se však v souladu s tím, jak je koncipován uvedený dovolací důvod, zabýval ve vztahu ke skutkovému stavu, který zjistil Okresní soud v Přerově a z něhož v napadeném usnesení vycházel i Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci. V tomto ohledu Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
Trestného činu podplácení podle §161 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu mimo jiné nabídne úplatek. K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění (§3 odst. 3 tr. zák.).
Posuzovaného jednání se obviněný dopustil za situace, kdy u něho v kupé vozu mezinárodního rychlíku bylo nalezeno větší množství cigaret balených do kartonů bez českých kolků. Z toho vůči obviněnému vyplynulo podezření ze spáchání některého hospodářského trestného činu, popřípadě ze spáchání přestupku. Jestliže obviněný za těchto okolností policistům řekl, že u sebe má určitý finanční obnos a že jim ty peníze dá, a zároveň jim navrhoval, aby nalezené cigarety vyhodili z okna a aby z věci nic nedělali, je evidentní, že se tím snažil eliminovat nebezpečí trestního stíhání, popřípadě přestupkového řízení, a že toho chtěl dosáhnout takovým působením na policisty, jehož podstatou bylo poskytnutí peněz, tedy úplatku. Z toho je jasné, že jednání obviněného bylo záměrné a že posuzovaný čin byl z hlediska subjektivní stránky činem úmyslným.
Pro úplnost lze dodat, že pokud byl skutek posouzen také podle §161 odst. 2 písm. b) tr. zák. z důvodu, že obviněný spáchal čin vůči veřejnému činiteli, jde o okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby. Ve vztahu k takové okolnosti se úmyslné zavinění ani nevyžaduje (§6 tr. zák.).
Z těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. října 2005
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec