ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.1309.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 1309/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 19. 10. 2005 o dovolání obviněného J. Š., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. 10 To 60/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 1 T 81/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. Š. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. Š. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. 10 To 60/2005, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání a o odvolání státního zástupce proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 1 T 81/2004. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o vině trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. a v důsledku toho i v rozsahu odpovídajícím výroku o trestu a výroku o náhradě škody ve vztahu k poškozenému B. K. . Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud v rozsahu korespondujícím s podaným dovoláním zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Vyplývá to z dikce „… nebo jiném nesprávném hmotně právním …“. Právní posouzení skutku jako hmotně právní posouzení znamená podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Nejde tedy o aplikaci a otázku dodržení procesního práva, tj. zejména trestního řádu. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jako ho zjistil soud. Dovoláním lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale nelze namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jaká zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování apod. Jinak řečeno, dovoláním je možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, avšak není možné vytýkat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout primárně změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu a teprve v návaznosti na to usilovat i o jiné právní posouzení.
Dovolání je koncipováno jako mimořádný opravný prostředek, jímž z hlediska zákonných dovolacích důvodů, včetně dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nelze napadat skutkový základ rozhodnutí.
V posuzovaném případě byl jako trestný čin porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil i Krajský soud v Hradci Králové, spočíval v podstatě v tom, že obviněný v době mezi 16. 5. 2004 a 19. 5. 2004 v obci S., okr. R. n. K., po rozbití skleněné výplně dvojitého okna vnikl do rekreační chalupy čp. 56, jejímž majitelem je poškozený B. K. , a uvnitř odcizil věci v celkové hodnotě nejméně 48.452,- Kč, přestože byl v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 132/98 odsouzen mimo jiné za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody na osm let a šest měsíců, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 5. 3. 2004.
Obviněný v dovolání nenamítal nic v tom směru, že by uvedená skutková zjištění nenaplňovala zákonné znaky trestných činů, jimiž byl uznán vinným. Pouze takto pojaté námitky by odpovídaly zákonnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný učinil obsahem dovolání námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, na jejichž podkladě zjistily uvedený skutkový stav. Tyto námitky směřovaly proti zjištění, že obviněný je osobou totožnou s pachatelem činu. Obviněný nesouhlasil s tím, že za důkaz byl v tomto ohledu považován nález knoflíku, pocházejícího z jeho oděvu, na místě činu. Vytýkal soudům, že nesprávně zhodnotily protokol o vydání věci (jeho bundy), protokol o ohledání místa činu, svědecké výpovědi osob, které sepisovaly protokoly a svědeckou výpověď poškozeného. Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť tento důvod spočívá na porušení h m o t n é h o práva, zatímco obviněný namítal porušení p r o c e s n í h o práva, a to ustanovení o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů (§2 odst. 5, 6 tr. ř.).
Obviněný sice deklaroval zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které mu obsahově vůbec neodpovídají. Nejvyšší soud proto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení podle §265i odst. 3, 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. října 2005
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec