ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.1342.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 1342/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 19. 10. 2005 o dovolání obviněného V. R., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 5. 2005, sp. zn. 50 To 178/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 21 T 201/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. R. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. R. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 5. 2005, sp. zn. 50 To 178/2005, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 21. 3. 2005, sp. zn. 21 T 201/2004. Z obsahu dovolání je patrno, že bylo podáno v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a v důsledku toho i v rozsahu odpovídajícím výroku o trestu. Obviněný se s odkazem na dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce „… nebo jiném nesprávném hmotně právním …“ vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení h m o t n é h o práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Otázka aplikace a dodržení p r o c e s n í c h ustanovení, tj. zejména ustanovení trestního řádu, nemá v této spojitosti žádný význam. Důležité je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale nelze namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy a jaká zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování apod. Jinak řečeno, v dovolání je možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, avšak není možné vytýkat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout primárně změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu a teprve v návaznosti na to usilovat i o jiné právní posouzení. Dovolání je mimořádný opravný prostředek koncipovaný tak, že jím nelze napadat skutkový základ rozhodnutí.
V posuzovaném případě byl obviněný uznán vinným trestným činem znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák., a to jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák., a odsouzen k trestu odnětí svobody na osm let se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou. Jako uvedený trestný čin byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Sokolově, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil i Krajský soud v Plzni, spočíval v tom, že obviněný dne 9. 9. 2004 mezi půlnocí a 00:30 hod. na komunikaci ve vzdálenosti 350 metrů od domu čp. 92 v osadě Ch., okr. S., uchopil za vlasy a zatáhl 5 metrů od komunikace do lesa O. Š. , povalil ji na travnatý porost, a když začala volat o pomoc, vyhrožoval jí „rozbitím huby“, dal jí dvě facky, strkal jí do úst listí a trávu, zacpal jí ústa rukou, roztrhl jí mikinu a tričko, svlékl jí tepláky pod kolena, přičemž se mu poškozená snažila vysmeknout, avšak nepodařilo se jí to pro fyzickou převahu obviněného, žádala ho, aby svého jednání zanechal, avšak obviněný ji otočil na levý bok, jednou rukou ji držel a druhou jí strkal prsty a poté i pohlavní úd do pochvy a vykonal s ní pohlavní styk; při tomto jednání obviněný způsobil poškozené drobná poranění na různých částech těla. Podle dalších zjištění soudů se obviněný činu dopustil přesto, že byl v trestní věci Krajského soudu v Plzni sp. zn. 1 T 20/96 odsouzen za trestný čin znásilnění podle §241 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. k trestu odnětí svobody na sedm roků, který vykonal dne 29. 5. 2004.
Obviněný v dovolání nenamítal nic v tom směru, že by tento skutkový stav nenaplňoval znaky trestného činu znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák. spáchaný zvlášť nebezpečným recidivistou podle §41 odst. 1 tr. zák. Pouze takto koncipované námitky by korespondovaly se zákonným dovolacím důvodem uvedeným v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný učinil obsahem dovolání námitky, jejichž smyslem bylo prosadit tu verzi skutkového stavu, která byla založena na jeho tvrzení, že ze strany poškozené šlo o dobrovolný pohlavní styk. Obviněný konkretizoval tyto námitky odkazem na to, že Okresní soud v Sokolově provedl důkaz svědeckou výpovědí poškozené a výpověďmi některých dalších svědků přečtením protokolů o jejich výsleších podle §211 odst. 2 písm. a) tr. ř. a že Krajský soud v Plzni tento postup akceptoval. Obviněný v dovolání vytýkal, že pro postup podle §211 odst. 2 písm. a) tr. ř. nebyly u poškozené ani dalších svědků splněny podmínky. Z toho dovozoval, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu.
Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť obviněný namítal porušení p r o c e s n í c h ustanovení, ačkoli dovolací důvod spočívá v porušení h m o t n é h o práva.
Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3, 4 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud takto rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. října 2005
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec