ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.149.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 149/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 2. 2005 o dovolání obviněného J. N proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 19. 10. 2004, sp. zn. 13 To 287/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 2 T 121/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. N. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 2 T 121/2004, byl obviněný J. N. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák.
Podle skutkových zjištění okresního soudu se jej dopustil tím, že dne 25. 10. 2003 poté, co se vrátil před 03:00 hod. v podnapilém stavu do svého bydliště v obci O., požadoval po svém otci poškozeném O. N., přivolání policie z důvodu svého zranění v obličeji, když mu nevyhověl, začal jej nejprve slovně urážet a poté ho napadl i fyzicky tak, že když se O. N. stočil na kanapi v kuchyni do klubíčka, aby se chránil před jeho údery, kopl ho obviněný několikrát do zad, čímž mu způsobil kompresivní zlomeniny obratle TH 12 a pohmoždění zad, takže pro přetrvávající bolesti v zádech s omezením chůze byl poškozený léčen až do 23. 2. 2004, kdy byla ukončena jeho rehabilitace.
Obviněnému J. N. byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Bylo také rozhodnuto o uplatněném nároku na náhradu škody.
Odvolání obviněného Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 19. 10. 2004, sp. zn. 13 To 287/2004, zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
II.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. J. K. dovolání, a to v rozsahu výroku o vině. Toto rozhodnutí napadl z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění dovolání obviněný tvrdí, že poškozený O. N. vypovídal nepravdivě, v důsledku čehož byl obviněný nespravedlivě odsouzen. Obviněný dále poukazuje na to, že v průběhu řízení opakovaně navrhoval, aby bylo dokazování doplněno úplnou zdravotní dokumentací poškozeného a byl přibrán znalec, který by posoudil, zda-li výpovědi poškozeného korespondují s jeho zdravotním stavem. Obviněný je přesvědčen, že nevyhovění jeho návrhu na doplnění dokazování mělo za následek neúplná skutková zjištění, která pak vyústila i v nesprávné hmotně právní posouzení.
Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc přikázal Okresnímu soudu ve Svitavách k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila. Ve svém vyjádření dovozuje, že obviněný sice deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak jím uplatněné námitky stojí obsahově mimo rámec tohoto dovolacího důvodu, jakož i mimo rámec ostatních dovolacích důvodů. Závěrem svého vyjádření navrhla, aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., jelikož bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, zda dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
Nejvyšší soud se poté zaměřil na to, zda námitky uplatněné obviněným lze považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Nejvyšší soud v této souvislosti považuje za nezbytné zdůraznit, že v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění, nesprávnost hodnocení provedených důkazů ani neúplnost provedeného dokazování (shodně viz nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, II. ÚS 651/02, III. ÚS 282/03).
Nejvyšší soud však konstatoval, že obviněný ve svém dovolaní žádné námitky proti právnímu posouzení skutku, tak jak byl soudy zjištěn, neuvedl. Jím uplatněné námitky oponovaly výhradně tomu, jak okresní i krajský soud provedené důkazy hodnotily a jaké skutkové závěry na jejich podkladě postupem podle §2 odst. 6 tr. ř. vyvodily. Obviněný v podstatě opakoval svou obhajobu, že byl odsouzen nespravedlivě, neboť nedošlo k úplnému zjištění skutkového stavu a věc tedy nemohla být správně hmotně právně posouzena. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod napadající právní posouzení zjištěného skutku, ale svými konkrétními námitkami se domáhal změny skutkových zjištění. Takovými námitkami obviněný podle závěru Nejvyššího soudu deklarovaný dovolací důvod nenaplnil.
IV.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného J. N. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., aniž by napadené usnesení přezkoumal z hledisek uvedených v §265i odst. 3, 4 tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr