ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.214.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 214/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 24. února 2005 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného V. H., které podal proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 9. 2003, sp. zn. 6 To 85/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 2 T 302/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. 2 T 302/2000, byl obviněný V. H., společně s dalšími třemi spoluobviněnými, uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Za to byl odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 3 roky, pro jehož výkon byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto také o uplatněných nárocích na náhradu škody.
Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 9. 2003, sp. zn. 6 To 85/2003, byl mj. také z podnětu odvolání V. H. zrušen rozsudek soudu I. stupně ohledně tohoto obviněného podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. byl V. H. za trestný čin loupeže, ohledně kterého zůstal rozsudek soudu I. stupně ve výroku o vině nedotčen, jakož i za trestné činy porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., za použití §35 odst. 2 tr. zák., uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, pro jehož výkon byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal V. H. řádně a včas dovolání z důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. d) a g) tr. ř. Ohledně důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. namítá, že obhájce, nebyl přes jeho písemnou žádost přizván k prováděné rekonstrukci, čímž byl krácen na svých právech a je toho názoru, že extenzivním výkladem uvedeného dovolacího důvodu je možné dojít k závěru, že se o tento důvod dovolání jedná.
Ohledně důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pak namítá, že dokazování při hlavním líčení se omezilo pouze na přehrání dvou videokazet z rekonstrukce, která ale do řízení nepřinesla žádnou změnu. V rozporu s požadavkem krajského soudu, že nebyla provedena žádná rekonstrukce děje, ale byly opatřeny pouze dva záznamy zadokumentování míst, kde měl utajený svědek vidět pachatele, jízdy do obce B. a konečně nasnímání objektů, ve kterých mělo dojít k trestné činnosti. Nebyla ale nasnímána jediná postava, aby bylo možné zjistit do jaké míry byl svědek schopen za daných podmínek kohokoliv a cokoliv rozpoznat. Rovněž krajský soud, že v napadeném rozhodnutí konstatoval obdobné závěry, když uvedl, že se dokazováním nepodařilo zcela specifikovat všechny konkrétní počiny obžalovaných na provedeném útoku. Obviněný v tom proto spatřuje nesprávné právní posouzení skutku, když nedošlo k vymezení jednání pachatelů a soud své deduktivní závěry neopírá o přímé ani nepřímé důkazy, které by tvořily řetězec vzájemně se podporujících souvislostí. Navrhl proto, aby byl napadený rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc vrácena tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání uvedl, že v rámci důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. obviněný namítá znemožnění účasti obhájce na provádění jednotlivého důkazu, ale na takovouto situaci uvedené ustanovení absolutně nedoléhá a uvedené námitky se tak s uplatněným důvodem dovolání obsahově nekryjí. Rovněž námitky ohledně dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ohledně neprovedení rekonstrukce neodpovídají tomuto důvodu, protože v jeho rámci nelze namítat nesprávnost nebo neúplnost skutkových zjištění nebo nesprávnost hodnocení důkazů. Ani v souvislosti s námitkou o nevymezení jednání pachatelů není namítán nesoulad mezi tzv. skutkovou a právní větou a v podstatě je namítáno, že vymezení skutku nemá dostatečnou oporu v provedených důkazech. Protože ani tyto námitky neodpovídají uplatněnému důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., navrhl státní zástupce aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Obviněným uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán tehdy, byla-li porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Ze znění tohoto ustanovení je jednoznačně zřejmé, že tento dovolací důvod se uplatní v případě, kdy postupem soudu v rozporu s příslušnými ustanoveními trestního řádu došlo k porušení práva obviněného na projednání věci v jeho přítomnosti, a to buď v hlavním líčení před soudem I. stupně, nebo ve veřejném zasedání před soudem odvolacím. Proto tento důvod dovolání nedopadá na případ nepřítomnosti obhájce obviněného a navíc při provádění jednotlivého úkonu, jak je namítáno v dovolání. Tato námitka obviněného proto nemůže naplnit důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., a to ani při tzv. extenzivním výkladu, jak se obviněný mylně domnívá.
Další obviněným uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný uplatnil tento důvod dovolání v jeho první alternativě, tj. nesprávné právní posouzení skutku, která dopadá na případy, kdy skutek zjištěný soudem a uvedený v tzv. skutkové větě, byl soudem nesprávně právně kvalifikován jako určitý trestný čin. V rámci tohoto důvodu lze proto namítat, že daný skutek byl nesprávně posouzen jako určitý trestný čin, protože zjištěné skutkové okolnosti uvedené ve skutkové větě (případně upřesněné v odůvodnění rozsudku) nenaplňují všechny zákonné znaky jeho skutkové podstaty, že jde o trestný čin jiný anebo dané jednání není vůbec trestným činem. Nelze proto v jeho rámci namítat, že daný skutek byl soudem zjištěn nesprávně, že skutkový děj proběhl jinak, že soud nesprávně provedl nebo hodnotil důkazy, atp. Takovéto námitky totiž nesměřují proti správnosti právního posouzení skutku, ale proti správnosti skutkových zjištění samotných, které ale v dovolacím řízení, na rozdíl od řízení před soudem odvolacím, již napadat nelze. Dovolání totiž není dalším odvoláním, ale mimořádným opravným prostředkem sloužícím výhradně k nápravě pouze těch závažných vad řízení, nebo hmotně právního posouzení, které jsou taxativně uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř.
Namítá-li obviněný nesprávnost provedené rekonstrukce s tím, že nedošlo k vymezení jednání pachatelů a závěry soudu nemají oporu v přímých ani nepřímých důkazech, zpochybňuje tak skutkové zjištění soudu, že to byli všichni obvinění (a tedy i dovolatel) kdo se dopustili daného jednání uvedeného ve výrokové části rozsudku soudu I. stupně.
Protože obviněný ani ohledně druhého uplatněného důvodu dovolání neuvedl jedinou námitku (proti právnímu posouzení skutku), která by tento důvod mohla naplnit, bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš