ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.346.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 346/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 22. 3. 2005 o dovolání obviněného M. G., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 7. 2004, sp. zn. 3 To 216/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 2 T 12/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. G. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný M. G. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 7. 2004, sp. zn. 3 To 216/2004, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 14. 4. 2004, sp. zn. 2 T 12/2004. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a trestu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí hmotně právní posouzení (viz dikci „... nebo jiném hmotně právním ...“). Právní posouzení skutku v tomto smyslu znamená podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Podstatné je, že předmětem právního posouzení tu je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. Dovolání proto může směřovat jen proti tomu, že skutkový stav zjištěný soudem byl podřazen pod určitou skutkovou podstatu trestného činu, avšak nemůže směřovat proti skutkové stavu zjištěnému soudem. Jinak řečeno, dovoláním lze vytýkat jen p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem, ale nelze vytýkat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout primárně změny ve skutkových zjištěních soudu a teprve v návaznosti na to i jiného právního posouzení. Z toho vyplývá, že nejsou přípustné takové námitky, které směřují proti skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů apod.
V posuzovaném případě obviněný v dovolání uplatnil v celém rozsahu výlučně jen ryze skutkové námitky. Tyto námitky se odvíjely od jeho názoru, že výrok o vině byl založen na svědeckých výpovědích poškozené a její matky, které považoval za nevěrohodné, a že řízení mělo být doplněno o další důkazy. Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jehož podstatou je nesprávná aplikace h m o t n é h o práva, zatímco obviněný vytýkal vady, které mají vztah k otázce dodržení ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů, to znamená k otázce dodržení p r o c e s n í c h ustanovení. Obviněný neuplatnil žádné námitky v tom směru, že by skutkový stav, tak jak byl zjištěn Okresním soudem v Třebíči a jak z něho vycházel v napadeném usnesení i Krajský soud v Brně, byl nesprávně kvalifikován z hlediska hmotného práva, tj. že by tento skutkový stav nenaplňoval zákonné znaky trestných činů ohrožování mravní výchovy mládeže podle §217 odst. 1 písm. b) tr. zák. a pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 tr. zák., jimiž byl uznán vinným. Pouze námitky koncipované tímto způsobem by odpovídaly zákonnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod, avšak jinak založil dovolání na námitkách, které ho obsahově nenaplňovaly. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3, 4 tr. zák.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. března 2005
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec