ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.407.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 407/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 13. dubna 2005 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněného J. K., které podal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2003, sp. zn. 6 To 261/2003, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 T 36/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 12. 3. 2003, sp. zn. 2 T 36/2002, byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem omezování osobní svobody podle §231 odst. 1 tr. zák., za který mu byl podle §53 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 tr. zák. uložen peněžitý trest ve výši 15.000,- Kč; pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl obviněnému podle §54 odst. 3 tr. zák. uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce.
Proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2003, sp. zn. 6 To 261/2003, zamítnuto podle §256 tr. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný dovolání, ve kterém uvedl, že soud prvního i druhého stupně porušil ustanovení §211 tr. ř., když neprovedl osobní výslech svědků G., na jejichž osobní přítomnosti u hlavního líčení trval. Obviněný poukázal na to, že tito svědci jej nepoznali jednoznačně, že poznávací řízení bylo svěřeno německým orgánům a že se rozhodovací pravomoc přesunula mimo rámec působnosti našich soudů, když převážnou většinu dokazování vykonal německý soud, což podle obviněného není přípustné.
V závěru svého mimořádného opravného prostředku obviněný uvedl, že má za to, že „nejvyšší státní zástupce by měl nejvyššímu soudu podat dovolání v tom směru, že v §211 tr. ř. byl porušen zákon“.
Podáním ze dne 13. 12. 2004, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 14. 12. 2004, obviněný k výzvě soudu prvního stupně podle §265h odst. 1 tr. ř. doplnil své dovolání tak, že jím napadá výrok o vině, a to z toho důvodu, že soudy obou stupňů porušily ust. §2 odst. 5 a §211 tr. ř., neboť nebyly dány podmínky „pro čtení svědků“, když jejich přítomnost při hlavním líčení byla naprosto dostupná. Podle obviněného jde o takovou vadu řízení, kterou nelze odstranit a která je porušením práva na obhajobu odsouzeného, který neměl možnost klást svědkům otázky.
Z důvodů uvedených v doplnění dovolání obviněný navrhl, aby dovolání bylo vyhověno, aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen v celém rozsahu a aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání neobsahuje odkaz na žádný z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a že ani uplatněné námitky s žádným z dovolacích důvodů nekorespondují, neboť dovolatel toliko namítá skutečnost, že část důkazů byla provedena v cizině cestou právní pomoci, aniž by tito svědci byli u hlavního líčení osobně slyšeni, čímž mělo podle dovolatele dojít k porušení ustanovení §211 tr. ř. Státní zástupce poukázal na to, že z ustanovení §265f odst. 1 tr. ř. vyplývá mj. povinnost dovolatele namítat konkrétní vady napadeného rozhodnutí ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu, výslovně uvést, čeho se dovoláním domáhá, a učinit konkrétní návrh na rozhodnutí dovolacího soudu. Jelikož dovolatel žádný konkrétní dovolací důvod neuvedl a ani z textu dovolání nelze zjistit, který dovolací důvod považuje za naplněný, neuvedl, čeho se ve vztahu k dovolacímu soudu domáhá, a neučinil ani konkrétní návrh na jeho rozhodnutí, nesplňuje dovolání povinné náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Ze shora uvedených důvodů státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř. Státní zástupce dále pro případ, že by Nejvyšší soud hodlal učinit jiné než jím navrhované rozhodnutí, vyslovil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání /§265r odst. 1 písm. c) tr. ř./.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné trestní věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř., zda dovolání bylo podáno oprávněnou osobou a v zákonné lhůtě a zda splňuje zákonem požadované náležitosti. Shledal přitom, že dovolání sice přípustné je /§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř./, bylo podáno osobou k tomu oprávněnou /§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./ a v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 3 tr. ř.), nicméně že nesplňuje náležitosti obsahu dovolání uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
Podle §265f odst. 1 věty první tr. ř. „v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá“.
Dovolání obviněného, a to i ve znění jeho doplnění ze dne 13. 12. 2004, je v rozporu se shora citovaným ustanovením §265f odst. 1 tr. ř., neboť neobsahuje odkaz na některé ze zákonných ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., o které se opírá.
Podle §265h odst. 1 tr. ř. „nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.“.
Na základě citovaného ustanovení §265h odst. 1 tr. ř. předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 6 opětovně vyzvala přípisem ze dne 17. 2. 2005 obhájce obviněného, aby ve lhůtě 14 dnů doplnil dovolání ve smyslu §265f tr. ř., konkrétně aby výslovně uvedl uplatňovaný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., tedy který ze zde uvedených důvodů uplatňuje, s tím, že v opačném případě bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Výzva byla obhájci obviněného doručena dne 21. 2. 2005, přičemž tento na uvedenou výzvu žádným způsobem nereagoval, tj. dovolání obviněného v souladu s jemu doručenou výzvou ve stanovené lhůtě nedoplnil.
S ohledem na shora uvedené dovolacímu soudu nezbývá než konstatovat, že dovolání obviněného (ve znění jeho doplnění ze dne 13. 12. 2004) postrádá základní náležitost obsahu dovolání, neboť v něm není uveden odkaz na zákonné ustanovení, o které se dovolání opírá, tj. odkaz na některé z ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., v nichž jsou stanoveny zákonné dovolací důvody. Přitom podle §265f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být právě tento odkaz uveden. Nestačí, že jsou v dovolání uvedeny námitky či výhrady, které obviněný proti napadenému rozhodnutí má, zákonný dovolací důvod musí být v dovolání výslovně uveden odkazem na některé z ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., resp. §265b odst. 2 tr. ř. Bez této náležitosti není dovolání způsobilé být podkladem k tomu, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí přezkoumal, protože také uvedením konkrétního dovolacího důvodu dovolatel vymezuje rozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu, který podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumává napadené rozhodnutí v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání.
Protože v posuzovaném případě dovolání obviněného postrádá uvedení zákonného dovolacího důvodu odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. a obhájce obviněného tuto vadu obsahu dovolání přes poučení o možnosti jeho odmítnutí ve lhůtě stanovené podle §265h odst. 1 tr. ř. neodstranil, Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř.
Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. dubna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš