Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.04.2005, sp. zn. 7 Tdo 550/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.550.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.550.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 550/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. 4. 2005 o dovolání obviněného M. G., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2004, sp. zn. 6 To 394/2004, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 3 T 3/2004 takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. G. odmítá . Odůvodnění: Obviněný M. G. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2004, sp. zn. 6 To 394/2004, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 2. 3. 2004, sp. zn. 3 T 3/2004. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a v důsledku toho i v rozsahu odpovídajícím výroku o trestu. Podané dovolání opřel o důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby sám ve věci rozhodl nebo přikázal nové projednání a rozhodnutí věci. Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení, což je podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Podstatné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. Dovoláním lze vytýkat, že skutkový stav, který zjistil soud, byl nesprávně posouzen jako trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným, avšak nelze vytýkat nic na adresu samotných skutkových zjištění soudu, pokud jde o jejich správnost, ani na adresu způsobu, jímž soud hodnotil důkazy, či jeho postupu při provádění důkazů apod. Jinými slovy řečeno, v dovolání je možné namítat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem, ale není možné namítat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout primárně změny skutkových zjištění soudu a teprve v návaznosti na to i jiného právního posouzení. Obviněný byl uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., za který mu byl podle §248 odst. 2 tr. zák. uložen nepodmíněný trest odnětí svobody na 30 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Jako trestný čin byl posouzen skutek, který podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 6, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Městský soud v Praze, spočíval v podstatě v tom, že obviněný M. G. převzal od poškozeného Doc. F.N., CSc., motorové vozidlo zn. Škoda Favorit v hodnotě 38.500,- Kč k provedení opravy, avšak vozidlo nechal za účelem jeho prodeje na náhradní díly dopravit do autodílny J. L., navíc od poškozeného přijal postupně částky 3.000,- Kč, 7.000,- Kč a 4.000,? Kč jako zálohy na opravu a nalakování vozidla, přičemž vozidlo neopravil ani nevrátil. Z odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 plyne výslovné zjištění tohoto soudu, že obviněný nabídl J. L. vozidlo k prodeji s tím, že nemá peníze na opravu, dále že J. L. o to měl zájem a obviněnému na jeho žádost předal 1.000,- Kč a konečně že v následujících dnech měl obviněný přinést doklady od vozidla a zařídit převod. Obviněný v dovolání nenamítal nic v tom směru, že by tato zjištění byla nesprávně podřazena pod ustanovení §248 odst. 1, 2 tr. zák. o trestném činu zpronevěry a že by nenaplňovala znaky uvedeného trestného činu. Pouze takové námitky by korespondovaly se zákonným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podané dovolání obviněný pojal jako polemiku se skutkovými zjištěními soudů, jimž vytýkal, že tato zjištění opřely o výpověď svědka J. L., kterou označil za nevěrohodnou, a to s tvrzením, že mu vozidlo předal za účelem opravy a že mu poskytl i zálohu. Obviněný tedy svými námitkami směřoval k přehodnocení výpovědi svědka, ke změně skutkových zjištění soudů a k tomu, aby tato zjištění byla nahrazena jeho verzí skutkového stavu, s níž spojoval jiné právní posouzení v tom smyslu, že z jeho strany nešlo o trestný čin. Těmito námitkami se však obviněný ocitl mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který připouští námitky proti právnímu posouzení skutku zjištěného soudem. Ostatně sám obviněný v dovolání uvedl, že při rozpornosti důkazů mělo být rozhodnuto v jeho prospěch v souladu se zásadou \"v pochybnostech ve prospěch obviněného\", a že pokud se tak nestalo, soud \"porušil základní zásadu trestního řízení\". To znamená, že obviněný vytýkal porušení p r o c e s n í c h ustanovení, ačkoli zákonným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je porušení h m o t n é h o práva. Mimo meze zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je i námitka, že \"výslech svědka proběhl v hlavním líčení bez účasti obviněného\". V této souvislosti lze jen poznamenat, že obviněný nepodal dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., jímž je porušení ustanovení o jeho přítomnosti v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Za hranicemi zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je i námitka ohledně výměry trestu. Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát z důvodu, že byl zrušen výrok o vině, lze dovolání proti výroku o trestu podat jen z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. proto, že byl uložen nepřípustný druh trestu nebo trest ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil, neboť vytýkal jen to, že mu byl uložen trest odnětí svobody při horní hranici sazby \"s důrazem na represivní složku působení trestu a pominutím možnosti výchovného působení trestu\". Šlo tedy o námitku týkající se přiměřenosti trestu, který byl uložen jako přípustný druh trestu v rámci zákonné trestní sazby. Nepřiměřenost trestu sama o sobě však není dovolacím důvodem. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení i předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3, 4 tr. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. dubna 2005 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/27/2005
Spisová značka:7 Tdo 550/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.550.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20