ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.555.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 555/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 19. října 2005 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. Š., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. 55 To 479/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 6 T 97/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 17. 6. 2003, sp. zn. 6 T 97/2002, byl obviněný M. Š. (společně s dalšími dvěma spoluobviněnými) uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Za to byl odsouzen podle §250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podmíněně odložen podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. na zkušební dobu v trvání 4,5 roku.
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. 55 To 479/2003, byla odvolání M. Š. a spoluobviněného M. P. zamítnuta podle §256 tr. ř. jako nedůvodná.
Proti usnesení odvolacího soudu podal M. Š. řádně a včas dovolání z důvodu uvedených v §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Namítá, že soudy obou stupňů vyšly z hypotézy, že všichni obžalovaní vzájemně spolupracovali při páchání trestné činnosti, ale tento závěr nemá oporu v provedeném dokazování. Soud neodůvodněně odmítl jeho obhajobu a bez jediného důkazu označil listinné důkazy potvrzující jeho obhajobu, za listiny vytvořené nelegálním jednáním ve spolupráci s M. P. , i když tato hypotéza byla jejich výpověďmi vyvrácena. Pokud by soud řádně hodnotil provedené důkazy podle pravidel trestního řádu uvedených v §2 odst. 5, 6 tr. ř., pak by při absenci důkazů o spojitosti mezi obžalovanými navzájem, nemohl věc právně hodnotit jako jednání jehož se obžalovaní dopustili ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a že se dopustil on sám jednání, které by bylo možno kvalifikovat jako podvod podle §250 tr. zák. Soud v pochybnostech uvěřil osamocené výpovědi jediného přímého svědka a zcela opominul postupovat podle zásady in dubio pro reo. Tímto postupem bylo podle jeho názoru zkráceno jeho právo na obhajobu garantované v §2 odst. 13 tr. ř. Závěrem uvedl, že nebyl-li řádně zjištěn skutkový stav, nemohly být dány ani podmínky pro rozhodnutí ve věci. Navrhl proto, aby Nejvyšším soudem byl zproštěn obžaloby, případně aby bylo rozhodnutí krajského soudu zrušeno a tomuto přikázáno věc znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedla, že skutková zjištění nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením věci. Navrhla proto, aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
Obviněným uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku. Ze znění tohoto ustanovení vyplývá, že v rámci tohoto důvodu dovolání lze namítat vady hmotně právní, tj. zejména, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně posouzen jako trestný čin, ač o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený (na rozdíl od odvolání) k nápravě pouze závažných hmotně a procesně právních vad, které jsou taxativně uvedeny v §265b odst. 1 tr. ř. Mezi takovéto vady ale nepatří nedostatky ve zjištění skutkového stavu věci, tj. námitky, že soud nesprávně hodnotil provedené důkazy, že neprovedl všechny potřebné důkazy, že uvěřil nebo neuvěřil některému svědkovi, atp. Takovéto námitky totiž nesměřují proti právnímu posouzení skutku, ale proti správnosti skutkových zjištění samotných, která ale v dovolání napadat nelze.
Obviněný v dovolání ale uplatnil výhradně námitky proti správnosti zjištěného skutkového stavu, když namítá, že nesprávné právní posouzení skutku spatřuje v porušení §2 odst. 5, 6 tr. ř., který se vztahuje právě na postup soudu při zjišťování skutkového stavu věci a nikoli na právní posouzení skutku ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Rovněž žádná z výše uvedených konkrétních dovolacích námitek není způsobilá naplnit tento důvod dovolání.
Další obviněným uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., tj. že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., ač v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k), zakládá obviněný na existenci důvodu dovolání podle písm. g) ustanovení §265b tr. ř. Protože důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ale dovolací námitky nenaplnily, nemůže být dán ani důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. proto bylo dovolání obviněného odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., když bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. října 2005
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš