ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.651.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 651/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. 5. 2005 o dovolání obviněného P. C., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. 10 To 615/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 1 T 60/2003 takto:
Podle §265i odst. 1 písm b) tr. ř. se dovolání obviněného P. C. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný P. C. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. 10 To 615/2003, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 1 T 60/2003. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o vině, výroku o trestu a výroku o náhradě škody. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby ho zprostil obžaloby.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení (viz dikci „... nebo jiném nesprávném hmotně právním ...“). Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. Důsledkem této koncepce dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pak je to, že v dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje zákonné znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale není možné namítat nic proti skutkovému základu rozhodnutí soudu, zejména ne proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jaká zjištění z nich vyvodil, jak při dokazování postupoval, v jakém rozsahu provedl dokazování apod. Jinými slovy řečeno, v dovolání lze vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem, avšak nelze vytýkat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout primárně změny ve skutkových zjištěních soudu a teprve v návaznosti na to i jiného právního posouzení.
V posuzovaném případě obviněný uplatnil v celém rozsahu jen ryze skutkové námitky. Obviněný byl uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, z nichž v napadeném usnesení vycházel i Krajský soud v Hradci Králové, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 4. 11. 2002 kolem 22:40 hodin v cizím bytě v rozporu s ustanovením §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve středně lehké opilosti nedbal zvýšené opatrnosti a neopatrně manipuloval s pistolí zn. CZ vz. 70 ráže 7,65 mm, ze které vystřelil, a tak způsobil poškozenému M. B. střelné poranění hlavy, v důsledku kterého poškozený dne 6. 11. 2002 zemřel. V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom směru, že by skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňoval znaky trestného činu, jímž byl uznán vinným, resp. které ze zákonných znaků tohoto trestného činu nebyly naplněny. Pouze s takto pojatými námitkami by obviněný podal dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný však koncipoval dovolání jako polemiku s tím, jak soudy hodnotily provedené důkazy. Vytýkal soudům nesprávné hodnocení důkazů a porušení základních zásad trestního řízení uvedených v §2 tr. ř., zejména porušení zásady presumpce neviny, pokud jde o hodnocení změny jeho výpovědí. Již z toho je evidentní, že obviněný soudům vytýkal porušení p r o c e s n í c h ustanovení, ačkoli zákonným dovolacím důvodem je porušení h m o t n é h o práva. V předposledním odstavci bodu I dovolání obviněný sice s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vyjádřil přesvědčení, že „soudy nesprávně posoudily, že spáchal trestný čin, za který byl uznán vinným“, avšak z celého kontextu jednotlivých námitek je jasně patrno, že nesprávné právní posouzení skutku nevztahoval ke skutkovému stavu, který zjistily soudy, ale ke své vlastní verzi skutkového stavu, kterou se snažil prosadit. Obviněný usiloval o zvrat skutkových zjištění soudů a o to, aby tato zjištění byla nahrazena jeho verzí skutkového stavu, a teprve následně o to, aby předmětem právního posouzení byl takto změněný skutkový základ. Tím se obviněný ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu.
Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3, 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. května 2005
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec