ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.699.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 699/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. června 2005 dovolání obviněných Ing. P. C. a Ing. G. D. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě dne 7. 9. 2004, sp. zn. 1 To 667/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 71 T 193/2003 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. P. C. odmítá .
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. G. D. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2004, sp. zn. 71 T 193/2003, byl obviněný Ing. P. C. uznán vinným trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. (bod 1 rozsudku) a obviněný Ing. G. D. trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. (bod 2 rozsudku) a trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. (bod 3 rozsudku).
Podle skutkových zjištění okresního soudu se jich dopustili tím, že
Ing. P. C.
1)v blíže nezjištěný den koncem měsíce července roku 2001 nejprve v O.-K. P. telefonicky vyhrožoval poškozenému L. O., podpálením domu a únosem dětí, pokud bude trvat na odchodu obviněného ze společného podnikání v tetovacím studiu S., a následně téhož dne v K.-J., poblíž ulice U. L. č. 772/26, v blízkosti bydliště matky poškozeného J. O. jmenované opětovně vyhrožoval zničením domu poškozeného L. O. a únosem jeho dětí a dále zbitím a zabitím poškozeného L. O., pokud mu poškozený nepřenechá předmětné tetovací studio,
Ing. G. D.
společně s Z. O. a G. S.
2)v době od 19:30 hod. do 21:00 hod. dne 11. 7. 2003 v O. na ul. S., v objektu tetovacího studia S., společně a za vzájemné součinnosti, po předchozí domluvě, zatímco Z. O. hlídal, požadovali Ing. G. D. a G. S. po poškozeném L. O. pod pohrůžkami zabití, výbuchu jeho vozidla a únosu jeho dětí, aby Ing. G. D. předal do 18. 7. 2003 částku 200.000,- Kč, klíče od uvedeného tetovacího studia a připsal na firemní vizitky tohoto studia Ing. G. D., a dále jej pod shora uvedenými výhrůžkami nutili, aby přistoupil na dohodu, že bude Ing. G. D. odvádět ze svého zisku každý měsíc částku 10.000, Kč,
3)v přesně nezjištěné době od 19:30 hod. do 21:00 hod. dne 11. 7. 2003 v O. na ul. S., v objektu tetovacího studia S., společně a za vzájemné součinnosti, zatímco Z. O. hlídal, po předchozích výhrůžkách zabití, výbuchem vozidla a únosem dětí, v souvislosti s jednáním popsaným v bodě 2, vyzval G. S. poškozeného L. O., aby jim ukázal tržbu za uvedený den, což poškozený ze strachu z uskutečnění pronesených výhrůžek učinil, a následně jej G. S., využívaje jeho bezbrannosti v důsledku předchozích výhrůžek, uchopil za ruku, v níž poškozený držel peněženku s tržbou a z této mu proti jeho vůli vzal finanční částku ve výši neméně 4.000,- Kč, to vše za přítomnosti Ing. G. D., jehož přítomnost účinek výhrůžek zesilovala.
Obviněnému Ing. P. C. byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let.
Obviněnému Ing. G. D. byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let a osmi měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
K odvolání obviněných Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 7. 9. 2004, sp. zn. 1 To 667/2004, podle §258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. zrušil v rozsudku nalézacího soudu výrok o vině pod bodem 3 ohledně obviněného Ing. G. D. a dále celý výrok o trestu a za použití §259 odst. 3 tr. ř. tohoto obviněného nově uznal vinným trestným činem nepřekážení trestného činu podle §167 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil spolu s Z. O. tím, že dne 11. 7. 2003 v O. na ul. S., mezi 19:30 hod. až 21:00 hod. byli přítomni v tetovacím studiu S., kde viděli, jak spoluobviněný G. S. po předchozích výhrůžkách zabitím, výbuchem vozidla a únosem dětí vyzval poškozeného L. O. k předložení tržby a poté co jmenovaný spoluobviněný násilně uchopil poškozeného za ruku a proti jeho vůli mu vzal z peněženky částku 4.000,- Kč, tomuto jednání spoluobviněného nezabránili, ačkoliv jim v tom nic nebránilo.
Obviněnému Ing. G. D. byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem.
Odvolání obviněného Ing. P. C. Krajský soud v Ostravě shora jmenovaným rozhodnutím zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
II.
Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě podali obvinění Ing. P. C. a Ing. G. D. prostřednictvím svých obhájců dovolání.
Obviněný Ing. P. C. napadl rozsudek krajského soudu v celém rozsahu, a to z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění dovolání konstatoval, že soud prvního stupně sice ve věci provedl poměrně obsáhlé dokazování, nicméně důkazy podle přesvědčení obviněného posoudil nesprávně, jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech. Má za to, že v důsledku toho pak nalézací soud dospěl k nesprávným právním závěrům. Nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že okresní soud se s jeho obhajobou vypořádal, neboť podle přesvědčení obviněného pominul skutečnosti svědčící v jeho prospěch. V této souvislosti podrobně rozebírá okolnosti, za nichž podnikal s poškozeným L. O.. Zejména připomíná, že obchodní jednání a dohody mezi ním a poškozeným měly pouze ústní formu, což vyústilo v naznačené komplikace, když poškozený využil jeho nezkušenosti v podnikání. Obviněným soudům vytýká, že vyhodnotily důkazy v rozporu se zákony formální logiky v jeho neprospěch. Podle dovolatele s poškozeným L. O. a jeho rodinou udržoval přátelské vztahy. Obviněný v dovolání trvá na své obhajobě, že k žádnému vyhrožovaní poškozenému z jeho strany nedošlo, přičemž tvrzení poškozeného a jeho rodiny označil za ryze účelová. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a přikázal okresnímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Obviněný Ing. G. D. napadl rozsudek krajského soudu v celém rozsahu rovněž z dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a dále z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
V dovolání namítá, že podle jeho názoru došlo v rozhodnutí obou soudů na základě nedostatečných důkazů k pochybení při právním posouzení jeho jednání. Má za to, že pro rozhodnutí o vině a trestu neměl ani jeden ze soudů dostatek objektivních důkazů, a vystačil si pouze s výpověďmi poškozeného L. O. a jeho rodiny, zatímco důkazy navrhované obviněným byly odmítány. Je přesvědčen, že v řízení bylo porušeno jeho právo na obhajobu a byly porušeny rovněž některé zásady trestního řízení. Podle jeho mínění byl P. ČR neoprávněně odposloucháván jeho mobilní telefon a roli podle jeho přesvědčení sehrálo i to, že byl bezdůvodně označen za mafiána ruského původu. Obviněný vyslovuje v dovolání domněnku, že byl vzat do vazby a následně odsouzen k nepodmíněnému trestu jen proto, že je osobou arménské národnosti. Má za to, že okresní i krajský soud porušily zásadu „in dubo pro reo“, když podle obviněného stály proti sobě verze obviněných na straně jedné a verze poškozeného a jeho příbuzných na straně druhé. Obviněný trvá na tom, že se žádného protiprávního jednání nedopustil.
V závěru dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí krajského i okresního soudu zrušil a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, potažmo Okresnímu soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání oběma obviněných v souladu s §265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila.
Ve vyjádření vyslovila názor, že z argumentace obou dovolání je zřejmé, že svou povahou neodpovídají požadavku na kvalifikovaný způsob odůvodnění použitého dovolacího důvodu. Námitky uplatněné oběma dovolateli podle jejího názoru zpochybňují výhradně rozhodné skutkové okolností, takže podle ní neodpovídají ani žádnému dalšímu zákonnému dovolacímu důvodu uvedenému v §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř.
Závěrem navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněných Ing. P. C. a Ing. G. D. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve zkoumal, zda jsou dovolání přípustná, byla podána oprávněnými osobami, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
K dovolání obviněného Ing. P. C.
Zatímco v případě dovolání podaného Ing. G. D. nezjistil Nejvyšší soud nic, co by bránilo projednání dovolání, v případě dovolání Ing. P. C. dospěl k závěru, že bylo podáno opožděně.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř., jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Lhůta k podání dovolání je zachována též tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
V posuzovaném případě byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 9. 2004, sp. zn. 1 To 667/2004, doručen obviněnému Ing. P. C. dne 27. 10. 2004, jeho obhájkyni JUDr. A. L. rovněž dne 27. 10. 2004 (viz dodejky č. l. 674). Z toho plyne, že dvouměsíční lhůta určená k podání dovolání uplynula se zřetelem k §60 tr. ř. obviněnému Ing. P. C. dne 27. 12. 2004. Konec lhůty připadl na pracovní den, takže nebyl dán důvod k posunu konce lhůty ve smyslu §60 odst. 3 tr. ř. Dovolání tohoto obviněného bylo podáno osobně u Okresního soudu v Ostravě dne 28. 12. 2004 (č. l. 703).
Dovolání obviněného Ing. P. C. tedy bylo podáno opožděně a jako takové je Nejvyšší soud odmítl podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř.
K dovolání obviněného Ing. G. D.
Pokud jde o řádně a včas podané dovolání obviněného Ing. G. D., zaměřil se Nejvyšší soud na to, zda obviněným uplatněné námitky lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Nejvyšší soud ve vztahu k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zdůrazňuje, že v případě tohoto dovolacího důvodu lze v jeho rámci namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění, nesprávnost hodnocení provedených důkazů ani neúplnost provedeného dokazovaní (shodně viz nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, II. ÚS 65/02, III. ÚS 282/03).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného Ing. G. D. neobsahuje žádnou námitku, která by napadala právní posouzení skutku nebo jiné hmotně právní posouzení. Jeho námitky směřovaly výhradně vůči skutkovým zjištěním soudů, když dovolatel zpochybňoval věrohodnost výpovědí svědků svědčících v jeho neprospěch a dovozoval tendenčnost trestního stíhání, které vůči němu bylo vedeno. Napadal také způsob, jakým soudy vyhodnotily provedené důkazy, neboť podle jeho přesvědčení z nich nebylo možno postupem podle §2 odst. 6 tr. ř. vyvodit, že by se dopustil zjištěného skutku. Dovolatel tedy svými dovolacími námitkami nebrojil proti právnímu posouzení zjištěného skutku, jak to předpokládá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nýbrž oponoval tomu, k jakým skutkovým zjištěním soudy dospěly. Domáhal se tedy primárně změny skutkových závěrů soudů, a teprve v závislosti na těchto případných změnách blíže nespecifikované změny právního posouzení skutku či jiného hmotně právního posouzení. Takovými námitky však deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani jiný dovolací důvod uvedený v §265b tr. ř. obsahově nenaplnil.
Obviněný Ing. G. D. uvedl ve svém mimořádném opravném prostředku také dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Nejvyšší soud považuje za nutné uvést, že ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v sobě obsahuje dvě alternativy dovolacího důvodu.
První – bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedeném v §265a odst. 2 písm. a) – g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí – je naplněna tehdy, pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů. Tak tomuto je v případě zamítnutí odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí, nebo tehdy, bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání. Jinými slovy tento dovolací důvod je naplněn tehdy, pokud odvolací soud měl odvolání přezkoumat po věcné stránce (meritorně), avšak namísto toho je bez věcného přezkoumání zamítl nebo odmítl z formálních důvodů (např. jako opožděně podané), ačkoli zákonné podmínky pro takový postup nebyly splněny. Prostřednictvím dovolání podaného z tohoto důvodu se lze proto domáhat věcného přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně v řádném řízení, které soud druhého stupně v rozporu se zákonem neprovedl.
Druhou alternativou je, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku a v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V tomto případě nezáleží na tom, z jakých důvodů byl řádný opravný prostředek zamítnut či odmítnut, rozhodné je, že řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadou, která naplňuje některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) - k) tr. ř.
Na tomto místě Nejvyšší soud považuje za nutné zdůraznit, že Krajský soud v Ostravě odvolání obviněného Ing. G. D. rozsudkem ze dne 7. 9. 2004 nezamítl ani neodmítl, jak předpokládá namítaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., a věcně je přezkoumal. Existence skutečností zakládajících dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak se toho obviněný domáhal, nebyla Nejvyšším soudem zjištěna.
Nejvyšší soud v případě obou dovolacích důvodů uplatněných obviněným Ing. G. D. shledal, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř.
IV.
Z důvodů podrobně rozvedených shora proto Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného Ing. P. C. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako opožděně podané, a dovolání obviněného Ing. G. D. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. června 2005
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr