ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.744.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 744/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 6. 2005 dovolání obviněného A. J., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 2. 2005, sp. zn. 7 To 622/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 113/2003 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. J. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 16. 2. 2004, sp. zn. 13 T 113/2003, byl obviněný A. J. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák.
Podle skutkových zjištění okresního soudu se jej dopustil tím, že ačkoli byl v minulosti vícekrát odsouzen pro trestný čin krádeže, naposledy rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 7 T 10/2001, ze dne 6. března 2001, který nabyl právní moci dne 17. března 2001, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. d), e), 2 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, který vykonal dne 26. května 2002 ve věznici s ostrahou,
1.v J. ode dne 10. března 2003 do 16. března 2003 odcizil bez užití násilí ke škodě firmy I. P.O. S. J., s. r. o., N. H.,v areálu firmy příklepovou vrtačku zn. Narex, a úhlovou brusku zn. Narex, v celkové hodnotě 1.760,- Kč,
2.v T., okres J., dne 13. března 2003 v době kolem 12:00 hod. odcizil v hotelu T. z recepčního pultu volně odložený mobilní telefon zn. Motorola, typ T 192, v hodnotě 2.500,- Kč ke škodě L. D.
Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
Odvolání obviněného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 10. 2. 2005, sp. zn. 7 To 622/2004, zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
II.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, a to z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť má za to, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
V odůvodnění dovolání obviněný konstatoval, že rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 16. 2. 2004, sp. zn. 13 T 113/2003, bylo rozhodnuto o vině a trestu A. J., tedy jiné osoby, než je on. Uvedl, že proti tomuto rozhodnutí podal z „procesní opatrnosti“ odvolání, byť má za to, že se ho výroky rozsudku přímo nedotýkaly.
Podle přesvědčení dovolatele krajský soud napadeným usnesením v podstatě konstatoval, že rozsudek soudu prvního stupně je správný. Obviněný zdůraznil, že odvolacímu soudu v době vyhlášení rozhodnutí o odvolání nemohlo být známo, zda nalézací soud vydal příslušné opravné usnesení. Za této situace je obviněný přesvědčen, že nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro použití §256 tr. ř.
Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení krajského soudu a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání do data konání neveřejného zasedání Nejvyššího soudu podle §256h odst. 2 tr. ř. písemně nevyjádřila.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
Poté se zaměřil na to, zda obviněným uplatněné námitky lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Nejvyšší soud ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu považuje za nutné uvést, že ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v sobě obsahuje dvě alternativy dovolacího důvodu.
První alternativa, kterou uplatnil a v dovolání doslovně citoval obviněný A. J., je naplněna tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jedná se o případy, kdy je řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů. Tak je tomu v případě zamítnutí odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí, nebo tehdy, bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz §253 odst. 4 tr. ř.). Jinými slovy tento dovolací důvod je naplněn tehdy, pokud odvolací soud měl odvolání přezkoumat po věcné stránce (meritorně), avšak namísto toho je bez věcného přezkoumání zamítl nebo odmítl z formálních důvodů (např. jako opožděně podané), ačkoli zákonné podmínky pro takový postup nebyly splněny. Prostřednictvím dovolání podaného z tohoto důvodu se lze proto domáhat věcného přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně v řádném opravném řízení, které soud druhého stupně v rozporu se zákonem neprovedl.
Vzhledem k obsahu dovolání však Nejvyšší soud konstatoval, že obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., avšak konkrétní námitky, které v dovolání uplatnil, mu svým obsahem neodpovídaly.
Nejvyšší soud zjistil, že odvolání obviněného Krajským soudem v Brně bylo věcně přezkoumáno. Dovolatel neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by mu byl napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Brně odepřen věcný přezkum rozsudku prvního stupně, což je předpokladem pro úspěšné uplatnění deklarovaného dovolacího důvodu. Námitky obsažené v jeho dovolání tedy deklarovaný dovolací důvod zjevně nenaplňují.
IV.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného A. J. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. června 2005
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr