ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.76.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 76/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 2. 2005 v řízení o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podané v neprospěch obviněného P. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2003, sp. zn. 9 To 490/2003, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 25 T 127/2003 takto:
Podle §306a tr. ř. per analogiam n e b u d e nadále řízení proti obviněnému P. B. vedeno jako řízení p r o t i u p r c h l é m u .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 10. 2003, sp. zn. 25 T 127/2003, byl obviněný P. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. a) tr. zák.
Obviněný byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
Současně byl tímto rozsudkem podle §226 písm. b) tr. ř. „zproštěn obžaloby pro trestný čin neoprávněného opatření nepřenosné platební karty jiného, identifikovatelné podle jména nebo čísla podle §249b tr. zák.“ (správné označení uvedeného trestného činu je neoprávněné držení platební karty).
Proti tomuto rozsudku podal odvolání toliko obviněný P. B. . Z podnětu jeho odvolání Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 11. 2003, sp. zn. 9 To 490/2003, podle §257 odst. 1 písm. c) tr. ř. z důvodu §223 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. f) tr. ř. zrušil rozsudek obvodního soudu v odsuzující části a trestní stíhání obviněného pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. a) tr. zák. zastavil.
Proti usnesení Městského soudu v Praze podala nejvyšší statní zástupkyně dovolání v neprospěch obviněného P. B., a to z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. f), g) tr. ř.
II.
Obvodní soud pro Prahu 7 předložil dne 22. 11. 2004 spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání nejvyšší státní zástupkyně.
Nejvyšší soud vrátil spis zpět Obvodnímu soudu pro Prahu 7 přípisem ze dne 30. 11. 2004 s tím, že obviněnému dosud nebyl doručen opis usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 9 To 490/2003, takže mu ve smyslu §265e odst. 1 tr. ř. nezačala běžet lhůta k podání dovolání. Nejvyšší soud dále uložil obvodnímu soudu, aby obviněnému doručil rovněž opis dovolání nejvyšší státní zástupkyně k případnému vyjádření a eventuálnímu postupu podle §265h tr. ř. Spis byl obvodnímu soudu doručen dne 6. 12. 2004.
Obvodní soud pro Prahu 7, aniž by ve věci učinil jakýkoli úkon směřující ke splnění pokynů Nejvyššího soudu, rozhodl usnesením ze dne 10. 12. 2004, č. j. 25 T 127/2003-140, podle §305 tr. ř., že řízení o dovolání proti obviněnému P. B. bude konáno jako řízení proti uprchlému. Opis tohoto usnesení doručil obhájci obviněného JUDr. J. B. a nejvyšší státní zástupkyni a poté spis dne 18. 1. 2005 opětovně předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání nejvyšší státní zástupkyně.
III.
Nejvyšší soud nejdříve zkoumal, zda jsou splněny zákonné podmínky, aby mohl o dovolání rozhodnout. Mezi ně patří i to, že všem oprávněným osobám uplynula lhůta k podání dovolání, a dále, že opis dovolání podaného nejvyšší státní zástupkyní byl doručen obhájci obviněného a obviněnému s upozorněním, že se mohou k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s projednáním dovolání v neveřejném zasedání (§265h odst. 2 tr. ř.).
Tyto podmínky však podle zjištění Nejvyššího soudu splněny nejsou potud, že obviněnému nebylo doručeno ani napadené usnesení Městského soudu v Praze, ani dovolání podané v jeho neprospěch nejvyšší státní zástupkyní. Závěr obvodního soudu, že jsou splněny podmínky pro konání řízení proti uprchlému podle §302 a násl. tr. ř., a že tudíž postačuje namísto doručování shora uvedených písemností obviněnému jejich doručení toliko jeho obhájci (§306 odst. 1 tr. ř.), shledává Nejvyšší soud v rozporu se zákonem.
Řízení proti uprchlému jako zvláštní způsob řízení lze v souladu s §302 tr. ř. konat proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá. Z odůvodnění usnesení obvodního soudu, kterým bylo rozhodnuto o konání řízení proti uprchlému (viz č. l. 140 spisu), není zřejmé, kterou ze dvou podmínek má soud za splněnu. V odůvodnění se konstatuje, že obviněný je již dlouhou dobu nezvěstný a soudu se nepodařilo všemi prostředky, které má k dispozici, zjistit místo jeho pobytu pro účely doručení shora uvedených písemností.
Takový závěr však neodpovídá obsahu připojeného spisu. Z něj je patrné, že obvodní soud se nejdříve pokusil obviněnému doručit usnesení Městského soudu v Praze na adresu O. K. Tato zásilka se vrátila soudu se sdělením pošty, že obviněný se na uvedené adrese nezdržuje (viz č. l. 108).
Na stejnou adresu doručoval obvodní soud obviněnému i opis dovolání nejvyšší státní zástupkyně, ale se stejným výsledkem. K dotazu obvodního soudu sdělil obhájce obviněného JUDr. J. B., že s obviněným nemá žádné spojení, neboť na jeho písemné výzvy nereaguje.
Ze zprávy Obvodního oddělení Policie ČR O. ze dne 7. 7. 2004 však vyplývá, že šetřením vedeným k žádosti obvodního soudu byla zjištěna nová adresa obviněného a sice O. K. Obvodní soud se však na tuto adresu, jak je patrno z obsahu spisu, ani nepokusil doručit napadené usnesení Městského soudu v Praze a dovolání nejvyšší státní zástupkyně, nýbrž tuto adresu pouze sdělil obhájci obviněného s tím, ať se spojí s obviněným (viz č. l. 134). Dále spis obsahuje již jen úřední záznam, podle něhož obhájce telefonicky soudu sdělil, „že se s klientem nemůže spojit, neboť je nezvěstný“ (viz č. l. 135).
Obvodní soud poté spis dne 22. 11. 2004 předložil poprvé Nejvyššímu soudu s dovoláním nejvyšší státní zástupkyně. Poté, co mu byl spis Nejvyšším soudem vrácen ke splnění jeho povinností vyplývajících z §265h odst. 2 tr. ř., nepokusil se o doručení písemností na novou adresu obviněného a po rozhodnutí o konání řízení proti uprchlému opětovně předložil spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání nejvyšší státní zástupkyně.
Z toho, co bylo uvedeno shora, je však zřejmé, že podmínky konání řízení proti uprchlému splněny nejsou. Obviněný nepobývá v cizině, podle šetření Policie ČR se naopak zdržuje v obci svého původního pobytu, pouze na jiné adrese. Z ničím nepodloženého sdělení obhájce obviněného, že obviněný je nezvěstný, nelze za situace, kdy se obvodní soud nepokusil sám o doručení písemností, jak mu to ukládá ustanovení §265h odst. 2 tr. ř., činit závěr, že obviněný se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá.
Navíc v této souvislosti nutno vyzdvihnout, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2003, jehož vyhlášení byl obviněný osobně přítomen, bylo trestní stíhání proti obviněnému pravomocně v celém rozsahu zastaveno a obviněný byl propuštěn z vazby na svobodu. Ve spise není žádný doklad, který by umožňoval dovozovat, že obviněný P. B. je informován o tom, že proti tomuto rozhodnutí podala nejvyšší státní zástupkyně v jeho neprospěch mimořádný opravný prostředek. Závěr obvodního soudu, že obviněný se vyhýbá trestnímu řízení, je tudíž zcela nepodložený.
Nejvyšší soud v této souvislosti poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. ÚS 123/1996, podle něhož ustanovení §302 a násl. tr. ř. o řízení proti uprchlému představují výrazné omezení principu spravedlivého řízení a nesmí být proto zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena, například k urychlení vyřízení věci.
IV.
Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud konstatoval, že podmínky uvedené v §302 a násl. tr. ř. umožňující konání řízení proti uprchlému nejsou v posuzovaném případě splněny a nebyly splněny ani v době, kdy takto rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7 svým usnesením ze dne 10. 12. 2004. Konáním řízení o dovolání podle §302 a násl. tr. ř. by došlo k zásadnímu porušení procesních práv obviněného P. B. Nejvyšší soud proto podle §306a tr. ř. per analogiam rozhodl, že řízení proti obviněnému nebude nadále vedeno jako řízení proti uprchlému. Podmínkou rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání je splnění podmínek uvedených v §265h odst. 2 tr. ř., které je povinen realizovat Obvodní soud pro Prahu 7. Tomu se tedy spis za tímto účelem vrací. Teprve po splnění podmínek uvedených v §265h odst. 2 tr. ř. bude možno spis předložit Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání (dovoláních).
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 9. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr