ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.784.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 784/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 6. 2005 o dovolání obviněného M. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2005, sp. zn. 7 To 1/2005, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 1 T 50/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. B. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 10. 2004, sp. zn. 1 T 50/2004, byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. (body 1 – 3 výroku) v jednočinném souběhu s trestným činem porušování domovní svobody podle 238 odst. 1, 3 tr. zák. (bod 1).
Podle skutkových zjištění obvodního soudu se jich dopustil tím, že
1.společně s dalšími dosud neztotožněnými spolupachateli dne 21. 6. 2002 kolem 00:30 hodin v M., T., bez použití násilí vnikli na ubytovnu truhlářství A., s. r. o., kde bitím pěstmi a kopáním napadli ubytované pracovníky a poté je spoutali, pokoje prohledali a odcizili R. J., boty zn. Adidas v hodnotě 750,- Kč, hodinky Adidas v hodnotě 200,- Kč, kovová pouta v hodnotě 150,- Kč, doklad totožnosti a finanční hotovost ve výši 5.500,- Kč, manželům S. a S. H. černou tašku v hodnotě 50,- Kč, s obsahem 600,- Kč a 6.500,- Kč, platební kartu, zlatý prsten v hodnotě 900,- Kč, zlatý snubní prsten v hodnotě 750,- Kč, mobilní telefon Philips 288 v hodnotě 3.000,- Kč a krabici s nádobím v hodnotě 400, Kč, dále V. H., 450 USD, elektrickou strunovou sekačku v hodnotě 800,- Kč, potraviny v hodnotě 362,- Kč, hračky v hodnotě 500,- Kč, F. H., USD, 50,- Kč, 20 ukrajinských hřiven a kávu v hodnotě 228,- Kč, M., 14.300,- Kč, plátěnou tašku v hodnotě 10,- Kč, ledvinku s doklady a mobilní telefony Alcatel v hodnotě 500,- Kč a Siemens v hodnotě 2.200,- Kč, H. P., a jejímu manželovi V. G. finanční hotovost 900,- Kč, 100 zlotých, 200 hřiven a 20 USD, fotoaparát Minolta v hodnotě 900,-Kč, mobilní telefon Nokia 3310 v hodnotě 3.500,- Kč, klíče od vozidla Lada v hodnotě 15,- Kč, cigarety v hodnotě 600,- Kč a cestovní tašku v hodnotě 100,- Kč,
2.dne 12. 8. 2002 kolem 22:45 hodin v P.-Ř., s dalšími dosud nestanovenými pachateli v restauraci P. napadl hosty i personál restaurace tak, že pod pohrůžkou namířenou střelnou zbraní – pistolí je donutil lehnout si na zem, bili je a násilím jim odcizil různé věci, a to R. M. kasírku s tržbou ve výši 10.000,- Kč, provozní zálohu ve výši 2.500,- Kč a další částku ve výši 13.111,50 Kč, jeho osobní batoh zn. Kenvelo v hodnotě 400,- Kč, bundu zn. Marlboro v hodnotě 2.400,- Kč, platební karty, a úderem obuškem mu poškodili hodinky Timex v hodnotě 1.800,- Kč, P. H. odcizil zlatý řetízek v hodnotě 770,- Kč, R. J. odcizil peněženku v hodnotě 40, Kč, G. V. strhl z krku řetízek v hodnotě 9.800,- Kč, L. K. odcizil stříbrný řetízek v hodnotě 800,- Kč, J. N. odcizil peněženku s obsahem 1.500,- Kč a osobní doklady, přičemž R. M. způsobil podlitiny ve tváři a zhmoždění hlavy a hrudníku, P. H. způsobil frakturu nosních kůstek, tržnou ránu pod levým okem a zhmoždění hlavy a dále poškodili čtyři židle a jeden půllitr,
3.společně s odděleně stíhaným V. M. dne 16. 8. 2002 kolem 17:00 hodin nalákali do bytu v P., P., pod záminkou nákupu motocyklu zn. Suzuki poškozené O. H., M. R., a A. M., pak je ohrožovali pistolí, fyzicky napadli a poté je svázali a když jim znemožnili odpor, odcizili O. H. částku 148.800,- Kč na hotovosti, mobilní telefon Bosch v hodnotě 3.000,- Kč, zlatý řetěz v hodnotě 12.000,- Kč a klíče od vozidla VW v hodnotě 20,- Kč, M. R. 3.000,- Kč, 95 EUR (2.963,- Kč), zlatý prsten v hodnotě 2.100,- Kč, mobilní telefon Ericsson v hodnotě 5.500,- Kč a A. M. zlatý řetízek v hodnotě 750- Kč, dva zlaté přívěsky v hodnotě 450,- Kč a tři zlaté prsteny v hodnotě 2.190,- Kč, čímž způsobili celkovou škodu ve výši nejméně 180.573,- Kč.
Obviněnému M. B. byl uložen úhrnný a společný trest odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Obviněnému byl dále uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou a stanovena povinnost k náhradě škody.
Odvolání obviněného Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 1. 2005, sp. zn. 7 To 1/2005, zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
II.
Proti usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, a to z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění dovolání obviněný namítá, že podle jeho názoru odvolací soud nesprávně posoudil skutek, když dovodil, že se ho měl dopustit. Ačkoliv dovolatel výslovně neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí soudu druhého stupně napadl, z obsahu dovolání je zřejmé, že brojí proti skutku uvedenému pod bodem 2 rozsudku obvodního soudu. Zdůraznil, že již před soudem prvního stupně poukazoval na skutečnosti, podle kterých mělo dojít k omylu při rekognici. Namítá, že pachatelem činu je někdo jiný, který je jemu nápadně podobný. Obviněný má za to, že rekognice uskutečněná pouze podle fotografií mohla vést k tomu, že si svědkové jeho tvář následně zafixovali. Obviněný dále poukazuje na odlišnosti tělesného vzrůstu svědky popsaného pachatele a jeho osoby. Nesouhlasí s úvahou soudu, podle níž nepřesný odhad výšky pachatele svědky byl zapříčiněn tím, že v průběhu přepadení leželi na zemi. V této souvislosti obviněný uvádí, že svědci N. Š. a R. J. měli možnost pozorovat pachatele vestoje, neboť uvedli, že proti němu stáli v tváří v tvář. Závěrem dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil k novému projednání.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila. Konstatovala, že z dovolání obviněného vyplývá snaha o přehodnocení provedeného dokazování. Zdůraznila, že obviněný přehlíží, že dovolací řízení není určeno ke třetímu přezkumu skutkového stavu. Uvedla, že žádnou z dovolacích námitek obviněného se podle ní nelze věcně zabývat, neboť tyto zcela odporují zaměření použitého dovolacího důvodu.
Závěrem proto navrhla, aby dovolání M. B. Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
Poté se zaměřil na to, zda obviněným uplatněné námitky skutečně naplňují deklarovaný dovolací důvod, kterým je přezkumná povinnost dovolacího soudu vymezena (viz §265f odst. 1 tr. ř., §265i odst. 3 tr. ř.). Uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je totiž nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
Nejvyšší soud v této souvislosti považuje za nezbytné zdůraznit, že v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění, nesprávnost hodnocení provedených důkazů ani neúplnost provedeného dokazování (shodně viz nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, II. ÚS 65/02, III. ÚS 282/03).
Obviněný M. B. však ve svém dovolání žádné námitky proti právnímu posouzení skutku, tak jak byl soudy zjištěn, neuvedl. Jím uplatněné námitky oponovaly výhradně tomu, jak obvodní a městský soud provedené důkazy hodnotily a jaké skutkové závěry na jejich podkladě postupem podle §2 odst. 6 tr. ř. vyvodily. Obviněný brojil proti tomu, že čin uvedený pod bodem 2 výroku rozsudku obvodního soudu nespáchal. Dále zpochybňoval výpovědi shora jmenovaných svědků ve vztahu k popisu pachatele a následně provedenou rekognici.
Obviněný tedy sice formálně deklaroval dovolací důvod napadající právní posouzení zjištěného skutku, ale svými konkrétními námitkami se domáhal změny skutkových zjištění. Teprve prostřednictvím takové změny se domáhal blíže nespecifikované změny právního posouzení skutku. Takovými námitkami však dovolací důvod nenaplnil.
IV.
Z důvodů rozvedených shora proto Nejvyšší soud dovolání obviněného M. B. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. června 2005
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr