ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.792.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 792/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. 6. 2005 o dovolání obviněného Ing. J. V., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 2. 2005, sp. zn. 7 To 42/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 1 T 215/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. J. V. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25. 11. 2004, sp. zn. 1 T 215/2004, byl obviněný Ing. J. V. uznán vinným trestným činem nadržování podle §166 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody na jeden rok s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu pěti let.
O odvolání obviněného bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 2. 2005, sp. zn. 7 To 42/2005. Rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku byl podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. byl obviněnému nově uložen trest odnětí svobody na jeden rok s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu tří let.
Jako trestný čin nadržování podle §166 odst. 1 tr. zák. byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu ve Frýdku-Místku, s nimiž se ztotožnil i Krajský soud v Ostravě, spočíval v tom, že obviněný Ing. J. V. v době nejméně od 3. 9. 2004, ačkoli nejméně od 21. 7. 2004 již prokazatelně věděl, že P. Č. r. – S. S. k. O., služba kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality O., vede trestní stíhání obviněného MUDr. P. K. jako uprchlého pro přípravu k trestnému činu padělání a pozměňování peněz podle §7 odst. 1 tr. zák., §140 odst. 2, 3 písm. b) tr. zák., §143 tr. zák. a pro přípravu k trestnému činu podvodu podle §7 odst. 1 tr. zák., §250 odst. 1, 4 tr. zák., v úmyslu umožnit tomuto obviněnému, aby unikl hrozícímu trestu, ukrýval jej na své rekreační chatě na okraji obce D. D., okr. F.-M., a to až do 5. 9. 2004 do 22:15 hodin, kdy byli oba zadrženi P. Č. r.
Obviněný Ing. J. V. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, a to v rozsahu odpovídajícím výroku o vině. Dovolání podal s odkazem na důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a vytkl nesprávné právní posouzení skutku. Namítl, že nebyla naplněna subjektivní stránka trestného činu, protože neměl v úmyslu umožnit MUDr. P. K., aby unikl hrozícímu trestu, resp. poskytnout mu úkryt před hrozícím trestem. Uvedl, že sám naopak přemlouval MUDr. P. K., aby bezodkladně navázal kontakt s policií, a že mu umožnil v chatě zůstat s podmínkou, že nejpozději v pondělí dne 6. 9. 2004 se přihlásí policii. K tomu obviněný dodal, že chtěl MUDr. P. K. umožnit setkání s jeho rodinou. Obviněný Ing. J. V. se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů a aby ho zprostil obžaloby.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
Námitky obviněného ohledně subjektivní stránky posuzovaného činu jsou opakováním obhajoby, se kterou se oba soudy vypořádaly tak, že ji považovaly za nevěrohodnou. Nejvyšší soud v tomto ohledu sdílí závěry obou soudů. Úmysl obviněného umožnit MUDr. P. K., aby unikl hrozícímu trestu, je ze zjištěných okolností evidentní. Obviněný je bývalým policistou P. Č. r. a z tohoto titulu se již dne 21. 7. 2004 obrátil na policejního komisaře mjr. Bc. M. J., který vedl vyšetřování v trestní věci MUDr. P. K., způsobem, jímž sice navenek dával najevo zájem na tom, aby mjr. Bc. M. J. postupoval korektně, avšak ve skutečnosti se na něho snažil působit ve prospěch MUDr. P. K.. To bylo skutečné pozadí vystupování, při kterém se obviněný vydával za spolupracovníka B. i. s. a předstíral pověření této služby od ministra vnitra k šetření ve věci MUDr. P. K.. Obviněný přitom využil toho, že z doby svého působení u P. Č. r. osobně znal mjr. Bc. M. J. Podstatné je i to, že mezi obviněným Ing. J. V. a MUDr. P. K. byl úzký osobní vztah a že MUDr. P. K. se do chaty obviněného dostavil vysloveně konspiračním způsobem v noční době a vybaven předměty, jejichž držení rozhodně nesvědčilo o záměru vydat se policii. MUDr. P. K. totiž u sebe měl mimo jiné občanský průkaz S. r., cestovní pas S. r. a řidičský průkaz S. r., cestovní pas Č. r., mezinárodní řidičský průkaz, částku 16.600,- Kč a drobné peníze v cizí měně, čtyři mobilní telefony, šest SIM karet, různé platební karty, mezi listinami i rodinné fotografie, látkový batoh atd. Krajský soud v Ostravě v napadeném rozsudku výstižně zdůraznil, že obviněný ve skutečnosti neměl žádnou podloženou záruku, že se MUDr. P. K. nejbližšího pracovního dne skutečně přihlásí na policii, a že si sám jako bývalý policista musel uvědomovat důsledky svého jednání. K tomu lze jen dodat, že s neseriozním vystupováním obviněného Ing. J. V. vůči mjr. Bc. M. J. koresponduje zjištění, že v době zadržení v chatě obviněný u sebe měl služební průkaz P. Č. r. s příslušnou vložkou, na které byla vyznačena jeho hodnost kapitána, a odznak P. Č. r., ačkoli v době služebního poměru dne 15. 6. 1999 nahlásil jejich ztrátu. Když se policie dostavila dne 5. 9. 2004 ve 22:10 hodin k chatě s cílem zatknout MUDr. P. K., obviněný nereagoval na opakované klepání a výzvy k otevření, i když velikost chaty a její uspořádání vylučovaly, aby klepání a výzvy neslyšel, takže policie nakonec chatu otevřela rozstřelením vstupních dveří. Poté, co policie vnikla dovnitř, obviněný ani MUDr. P. K. nic neříkali, zejména ne to, že MUDr. P. K. se chtěl sám přihlásit příštího dne. Navíc k žádnému skutečnému kontaktu MUDr. P. K. s jeho rodinou v době pobytu v chatě ani podle tvrzení obviněného nedošlo. Souhrn všech těchto dílčích okolností přesvědčivě ukazuje na to, že skutečným záměrem MUDr. P. K. bylo vyhnout se hrozícímu trestu a že obviněný Ing. J. V. ho ukrytím ve své chatě v tomto záměru evidentně podporoval, tak jak to konstatovaly oba soudy.
Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného Ing. J. V. podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. června 2005
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec