ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.795.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 795/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 21. června 2005 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného Z. K., které podal proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2005, sp. zn. 11 To 19/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn . 2 T 45/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 16. 11. 2004, sp. zn. 2 T 45/2003, byl obviněný uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 14. 8. 2002, v době od 16:30 do 17:40 hod., v N. S., K. nám., okr. R., využil nepozornosti personálu prodejny D. majitelky H. B., a prodejním prostorem prošel do neuzamčené kanceláře, kterou za sebou klíčem ponechaným v zámku uzamkl a z desky stolu odcizil volně položenou finanční částku ve výši 49.000,- Kč, poté pak oknem, které si otevřel, vylezl do dvora a přes narušenou zeď se dostal do přilehlého sportovního areálu, odkud se dostal ven. Za to byl podle §247 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 1. 10. 2002, sp. zn. 19 T 86/2002, a dalších obsahově navazujících rozhodnutí. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena také povinnost uhradit poškozené škodu ve výši 49.000,- Kč.
Proti rozsudku soudu I. stupně podal odvolání obviněný a v jeho neprospěch okresní státní zástupkyně. K odvolání státní zástupkyně byl rozsudek soudu I. stupně zrušen podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. toliko ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. odvolací soud nově uložil obviněnému podle §247 odst. 2 a §35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání 20 měsíců, se zařazením pro jeho výkon podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou, a to opět za současného zrušení výroku o trestu, jak již bylo výše uvedeno. Odvolání obviněného pak odvolací soud zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že soudy obou stupňů nesprávně právně posoudily skutek, když měly dojít k závěru, že žalovaný trestný čin nespáchal. Namítá, že výpověď svědkyně S., o kterou soudy opřely svá rozhodnutí, není důkazem o tom, že byl daného dne v prodejně D. a pohyboval se ve sportovním areálu v N. S. Z krádeže jej podle jeho názoru neusvědčuje ani výpověď svědka T. a soud zjištěný skutkový stav hodnotil v jeho neprospěch a v rozporu se zákonem jako trestný čin krádeže. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §265k tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí ve výroku o vině i trestu a podle §265l tr. ř. přikázal soudu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Protože zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. zahrnout nelze, je dovolací soud skutkovými zjištěními soudu prvního, event. druhého stupně vázán a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda právní posouzení skutku je v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
V mezích uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze tedy namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení neprovádí dokazování buď vůbec, anebo jen zcela výjimečně, a to pouze za účelem rozhodnutí o dovolání (§265r odst. 7 tr. ř.), a není tak oprávněn, pouze na podkladě spisu a bez možnosti provedené důkazy zopakovat za dodržení zásad ústnosti a bezprostřednosti, zpochybňovat dosavadní skutková zjištění a prověřovat správnost hodnocení důkazů provedeného soudy nižších stupňů. Jinak řečeno, dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.
Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Z obsahu podaného dovolání, jenž byl stručně uveden výše, je zřejmé, že obviněný svými námitkami primárně napadá způsob, jakým soudy činné v jeho trestní věci hodnotily důkazy a jak při provádění důkazů postupovaly, a správnost na základě provedeného dokazování učiněných skutkových zjištění a teprve následně, tzn. na základě jiného skutkového stavu, i správnost použité právní kvalifikace. O takovéto skutkové námitky směřující proti porušení procesních ustanovení §2 odst. 5 a 6 tr. ř. ovšem dovolání, jak již bylo uvedeno, opírat nelze, neboť věcně neodpovídají ani obviněným formálně uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani jinému důvodu dovolání uvedenému v §265b tr. ř.
V této souvislosti Nejvyšší soud považuje za nezbytné poznamenat, že dovolání je mimořádný opravný prostředek sloužící k nápravě závažných procesních a hmotně právních vad rozhodnutí uvedených v §265b tr. ř. Omezení dovolání na konkrétní důvody zabraňuje tomu, aby se dovolací soud stal další, v pořadí již třetí instancí a přezkoumával skutkový stav věci, protože toto přísluší pouze soudu prvního stupně, případně soudu odvolacímu.
Protože obviněný neuvedl v dovolání žádnou námitku, která by směřovala proti hmotně právnímu posouzení skutku a byla by tak způsobilá založit přezkumnou povinnost Nejvyššího soudu, bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. června 2005
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš