ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.802.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 802/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. 6. 2005 o dovolání obviněného A. J., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 10 To 163/2004, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 18/2001 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. J. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný A. J. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 10 To 163/2004, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání a o odvoláních obviněných V. M. aj. Š. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 10. 2004, sp. zn. 4 T 18/2001. Napadl jeho se týkající výrok o vině a trestu s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil rozsudky obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, že je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení (viz dikci „... nebo jiném nesprávném hmotně právním ...“). Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je podřazení těch skutkových zjištění, která učinil soud, pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje zákonné znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale není možné namítat nic proti skutkovým zjištěním soudu samotným, tj. proti tomu, jak soud hodnotil důkazy a jaká zjištění z nich vyvodil, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů apod. Jinými slovy řečeno, cestou dovolání lze vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem, avšak nelze vytýkat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout primárně změny či dokonce zvratu skutkových zjištění soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu a teprve v návaznosti na to i jiného právního posouzení.
Obviněný A. J. byl uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. Oběma trestnými činy byl uznán vinným jako spolupachatel podle §9 odst. 2 tr. zák. Vrchní soud v Praze takto posoudil skutek, který podle jeho zjištění a předtím i podle zjištění Krajského soudu v Plzni spočíval v podstatě v tom, že obvinění A. J., V. M. a J. Š. zorganizovali bez řádného povolení transport dvou balíčků látky obsahující 193,386 gramů čisté báze heroinu a transport krátké palné kulové opakovací zbraně, a to šestiranného revolveru zn. S. W. a 69 ks nábojů pro revolvery, z Č. r. do F., přičemž obvinění A. J. a J. Š. opatřili pro tuto cestu od S. M. osobní automobil zn. Citroën XM, obviněný A. J. objednal u automechanika M. J. vybudování speciálních úkrytů v tomto automobilu a po jejich zhotovení vozidlo převzal, obviněný J. Š. pak zajistil, aby do jednoho z úkrytů ve vozidle byly uloženy balíčky s látkou obsahující heroin a balíček s revolverem a náboji, vozidlo předal obviněnému V. M., který s ním dojel z P. na hraniční přechod R. se záměrem pokračovat přes N. do F., avšak na hraničním přechodu byl zadržen a balíčky s látkou obsahující heroin, revolver a náboje byly při kontrole nalezeny. V odůvodnění napadeného rozsudku Vrchní soud v Praze specifikoval skutková zjištění ve vztahu k obviněnému A. J. tak, že výhradně z jeho požadavku se odvíjela práce v autodílně na zhotovení tajných schránek v automobilu a že tento obviněný nejenže objednal vybudování tajných schránek, ale též kontroloval průběh práce a nakonec i zaplatil. Účast obviněného A. J. Vrchní soud v Praze dovodil ze zjištění, že drogy a zbraně byly nalezeny v tajných schránkách zhotovených podle objednávky a požadavku tohoto obviněného.
Obviněný A. J. v dovolání nenamítal nic v tom směru, že by skutková zjištění Vrchního soudu v Praze, která byla v podstatě převzata z rozsudku Krajského soudu v Plzni, nenaplňovala zákonné znaky spolupachatelství trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., resp. které ze zákonných znaků spolupachatelství uvedených trestných činů nebyly při těchto zjištěních naplněny. Pouze takové námitky by korespondovaly se zákonným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný uplatnil v celém rozsahu výhradně jen ryze skutkové námitky založené na nesouhlasu se skutkovými zjištěními Vrchního soudu v Praze a na snaze prosadit místo těchto zjištění svou vlastní verzi skutkového stavu. V tomto ohledu obviněný vytýkal nesprávné hodnocení provedených důkazů, které podle jeho názoru spočívalo v tom, že soudy založily svá zjištění jen na důkazech, které ho usvědčovaly, a že přitom nevzaly v úvahu důkazy podporující jeho skutkovou verzi, resp. že takové důkazy ani neprovedly, byť jejich provedení navrhoval. Obviněný shrnul své námitky v závěr, že soudy „nesprávně právně posoudily trestní řízení z hlediska obecně platných zásad trestního řízení zakotvených v §2 odst. 5, 6 tr. ř.“. Již z toho je evidentní, že obviněný v dovolání namítal porušení p r o c e s n í c h ustanovení, ačkoli dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je porušení h m o t n é h o práva. Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl mimo meze tohoto dovolacího důvodu.
Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují.
Nejvyšší soud proto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného A. J., aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3, 4, 5 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. června 2005
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec