Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.07.2005, sp. zn. 7 Tdo 853/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.853.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.853.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 853/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 12. 7. 2005 dovolání obviněného Z. S., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 9 To 553/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 2 T 6/2004 a rozhodl takto: Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 9 To 553/2004, a rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 19. 7. 2004, sp. zn. 2 T 6/2004. Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Domažlicích přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 19. 7. 2004, sp. zn. 2 T 6/2004, byl obviněný Z. S. uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle §250a odst. 1, 3 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody na dvanáct měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu dvou let a s povinností ve zkušební době podle svých sil nahradit škodu, kterou způsobil trestným činem (§59 odst. 2 tr. zák.). Kromě toho bylo rozhodnuto o náhradě škody výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. a podle §229 odst. 2 tr. ř. Podle zjištění Okresního soudu v Domažlicích se obviněný Z. S. dopustil trestného činu skutkem spočívajícím v tom, že dne 6. 6. 2002 v D. nahlásil společně s manželkou V. S. v místní agentuře Č. p., a. s., pojistnou událost a předložil formulář „Hlášení škody z havarijního pojištění“, který podepsala na základě toho, co jí ohledně pojistné události sdělil, manželka V. S., přičemž šlo o odcizení osobního motorového vozidla zn. BMW 528i kombi, ke kterému mělo dojít v přesně nezjištěnou dobu ve dnech 25. 5. až 27. 5. 2002 v obci B., okr. K., s tím, že tuto skutečnost osobně oznámil na P. ČR – O.o.N. dne 27. 5. 2002 i přesto, že věděl, že k odcizení vozidla nedošlo, ale bylo odvezeno jemu neznámou osobou s jeho souhlasem, a dále bylo zjištěno, že vozidlo bylo dne 26. 5. 2002 ve 21:25 hodin vyvezeno z Č.r. do P., a na základě takto uvedených nepravdivých skutečností bylo v rámci této pojistné události vyplaceno V. S. Č. p., a. s., pojistné plnění ve výši 422.662,- Kč. Odvolání obviněného Z. S. podané proti všem výroků rozsudku bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 9 To 553/2004, zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné. Obviněný Z. S. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni. Výrok, jímž bylo jeho odvolání zamítnuto, napadl v celém rozsahu, a to s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V rámci těchto dovolacích důvodů namítl, že nemohl být pachatelem trestného činu pojistného podvodu podle §250a odst. 1 tr. zák., protože nároky týkající pojistného plnění uplatňovala jeho manželka. Obviněný se domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Plzni věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Pro úplnost považuje Nejvyšší soud za nutné konstatovat, že mimo rámec zákonných dovolacích důvodů obviněný uplatnil námitky proti skutkovým zjištěním soudů a proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy. V souvislosti s tím obviněný vytkl porušení procesních ustanovení. Jeho výhrady v tomto ohledu vyjadřovaly nesouhlas se zjištěním, že vozidlo nebylo odcizeno, ale odvezeno s jeho souhlasem. V rámci žádného ze zákonných dovolacích důvodů nelze napadat skutková zjištění soudu, způsob, jímž soud hodnotil důkazy, postup soudu při provádění důkazů apod. Pokud je podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolacím důvodem nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení, rozumí se tím posouzení skutku, tak jak ho zjistil soud. Proto Nejvyšší soud nijak nepřihlížel ke skutkovým námitkám obviněného. Na podkladě té části dovolání, v níž byl obsažen relevantní dovolací důvod, Nejvyšší soud podle §265i odst. 3, 4 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné. Trestného činu pojistného podvodu podle §250a odst. 1, 3 tr. zák. se dopustí ten, kdo při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, způsobí-li uvedeným činem na cizím majetku škodu nikoliv malou. Z tzv. právní věty výroku o vině v rozsudku Okresního soudu v Domažlicích vyplývá, že v posuzovaném případě byly znaky trestného činu pojistného podvodu považovány tímto soudem a shodně s ním i Krajským soudem v Plzni za naplněné ve variantě spočívající v tom, že obviněný „při uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy uvedl nepravdivé údaje“. Uplatněním nároku na plnění z pojistné smlouvy se rozumí úkon osoby, která má vůči pojišťovně právo na plnění, a to úkon, jímž tato osoba projevuje vůli směřující k tomu, aby jí bylo plnění poskytnuto, přičemž jde o úkon adresovaný pojišťovně. Z toho à contrario vyplývá, že jednání osoby, která nemá toto postavení a která již z tohoto důvodu nečiní žádný úkon vůči pojišťovně, nemůže být považováno za uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy. V dané věci šlo o uplatnění nároku na plnění ze smlouvy o havarijním pojištění motorového vozidla. Jako držitelka vozidla byla v evidenci motorových vozidel uvedena manželka obviněného V. S., která uzavřela pojistnou smlouvu a v případě pojistné události měla právo na plnění jako pojištěný ve smyslu §797 odst. 1 obč. zák. Obviněný nebyl účastníkem smluvního vztahu založeného pojistnou smlouvou, což se promítlo do situace, v níž byl vůči pojišťovně uplatněn nárok na plnění, tak, že tento nárok neuplatnil svým úkonem obviněný, ale uplatnila ho jeho manželka. Na tom, že s ve vztahu k pojišťovně jednalo o úkon manželky obviněného, nic nemění okolnost, že příslušný formulář vyplnila manželka obviněného podle jeho pokynů, resp. že ho fakticky vyplnil obviněný a jeho manželka ho jen podepsala, ani okolnost, že obviněný byl fyzicky přítomen při předložení vyplněného a podepsaného formuláře v pojišťovně. Z těchto důvodu nelze dojít k závěru, že by skutková zjištění soudů naplňovala zákonné znaky trestného činu pojistného podvodu podle §250a odst. 1, 3 tr. zák. spáchaného obviněným. Jde o určitou obdobu trestného činu úvěrového podvodu podle §250b tr. zák., jehož se může dopustit pouze ten, kdo je účastníkem právního vztahu založeného úvěrovou smlouvou (k tomu viz č. 27/2001 Sb. rozh. tr.). Jednání osoby, která není účastníkem právního vztahu z pojistné smlouvy, může být podle okolností posouzeno jen jako účastenství na trestném činu pojistného podvodu podle §10 odst. 1 tr. zák., §250a odst. 1 tr. zák. V souvislosti s právním posouzením skutku Okresní soud v Domažlicích v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že „aktivním působením obviněného byla uplatněna pojistná událost prostřednictvím jeho manželky“ a že obviněný „pro účely uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy uvedl nepravdivé údaje, když jeho manželka plnila toliko pokyny, které jí dával“. Krajský soud v Plzni v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že „to, že obviněný nebyl držitelem auta, eventuálně že formulář pro pojišťovnu podepsala jeho manželka, nemá na posouzení jeho jednání vliv“ a že „rozhodné je, že obviněný trestnou činnost fakticky zorganizoval a aktivně se na ní podílel“. Argumentace soudů zdůrazňující „aktivní působení“ obviněného, resp. to, že se na trestné činnosti „aktivně podílel“, není způsobilá přesvědčivě vysvětlit úsudek, že šlo o pachatelství, protože i účastenství spočívá v nějaké aktivitě. Naopak úvahy soudů, že manželka obviněného „plnila pokyny, které jí dával“, resp. že obviněný trestnou činnost „fakticky zorganizoval“, ve skutečnosti směřují k tomu, že jednání obviněného mohlo mít nanejvýš povahu účastenství podle §10 odst. 1 tr. zák. Výrok o vině obviněného trestným činem pojistného podvodu podle §250a odst. 1, 3 tr. zák. tedy spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Napadené usnesení, jímž bylo zamítnuto odvolání obviněného jako nedůvodné, je rozhodnutím jemuž předcházelo řízení, v kterém byl dán uvedený důvod dovolání, a tím je toto usnesení vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Nejvyšší soud proto zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Plzni a jako část předcházejícího řízení i rozsudek Okresního soudu v Domažlicích, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Okresnímu soudu v Domažlicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. července 2005 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/12/2005
Spisová značka:7 Tdo 853/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.853.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20