ECLI:CZ:NS:2005:8.TVO.27.2005.1
sp. zn. 8 Tvo 27/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 1. června 2005 o stížnosti obviněného mladistvého L. O., t. č. ve Vazební věznici O., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež, ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 4 Tmo 16/2005, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, pod sp. zn. 49 Tm 5/2004 takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného mladistvého L. O. z a m í t á .
Odůvodnění:
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež, ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 4 Tmo 16/2005, bylo na návrh předsedkyně senátu Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, rozhodnuto tak, že podle §47 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) se prodlužuje vazba obviněného mladistvého (nadále jen mladistvého) L. O. do 27. 11. 2005.
Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě mladistvý prostřednictvím svého obhájce stížnost. V odůvodnění stížnosti namítl, že prodloužení trvání vazby není důvodné, neboť soud vycházel pouze ze znaleckého posudku, přičemž závěr znalkyně o tom, že mladistvý obecně akceptuje formy násilného jednání, je jen jejím subjektivním dojmem. Tuto skutečnost naopak vylučují svědci D. T. či M. B. Vytkl, že charakteristika jeho osobnosti provedená znaleckým posudkem není ucelená a není jediným důkazem, z něhož lze vycházet. Vyjádřil přesvědčení, že jsou dány podmínky pro jeho stíhání na svobodě a že další prodlužování vazby není na místě. Navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a aby byl propuštěn z vazby na svobodu.
Z podnětu stížnosti mladistvého Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení, proti němuž mohl stěžovatel podat stížnost, a řízení předcházející napadenému usnesení a dospěl k závěru, že stížnost mladistvého není důvodná.
Z obsahu spisového materiálu se podává, že státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě podala dne 30. 11. 2004 Krajskému soudu v Ostravě obžalobu na mladistvého L. O. pro provinění vraždy podle §219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák., §6 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. a pro provinění loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., §6 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2005, sp. zn. 49 Tm 5/2004, byl mladistvý jako spolupachatel uznán vinným proviněními vraždy podle §219 odst. 1, 2 písm. h) alinea druhá tr. zák., vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák., to vše s odkazem na §6 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., a odsouzen k úhrnnému trestnímu opatření odnětí svobody na sedm let a šest měsíců s výkonem odděleně od ostatních odsouzených ve věznici nebo zvláštním oddělení pro mladistvé s uplatňování vnitřní diferenciace; v dalším bylo rozhodnuto též o náhradě škody.
Mladistvý L. O. je ve vazbě. Do vazby byl vzat usnesením soudkyně Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2004, sp. zn. 0 Ntm 3114/2004 z důvodu §67 písm. a), b) tr. ř.; vazba byla započtena od jeho zadržení dne 27. 5. 2004 v 16.30 hodin. Vazba byla již v rámci přípravného řízení prodloužena usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 11. 2004, sp. zn. 0 Ntm 5003/2004, do dne 27. 5. 2005, a to z důvodu uvedeného v §67 písm. a) tr. ř. Dne 21. 12. 2004 bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 49 Tm 5/2004, rozhodnuto podle §71 odst. 5 tr. ř. o ponechání mladistvého L. O. ve vazbě. V současné době je u něj nadále shledáván důvod vazby podle §67 písm. a) tr. ř.
Dne 5. 5. 2005 byl Vrchnímu soudu v Olomouci, soudu pro mládež, (nadále vrchní soud) doručen návrh předsedkyně senátu Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, na prodloužení vazby mladistvého L. O., a to o dalších šest měsíců.
Rozhodl-li napadeným usnesením vrchní soud o tomto návrhu tak, že podle §47 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. prodloužil vazbu mladistvého do 27. 11. 2005, nepochybil a své rozhodnutí přesvědčivě zdůvodnil.
Podle §47 odst. 1 tohoto zákona vazba v řízení ve věcech mladistvých nesmí trvat déle než dva měsíce, a jde-li o zvlášť závažné provinění, nesmí trvat déle než šest měsíců. Po uplynutí této doby může být vazba výjimečně prodloužena až o další dva měsíce a v řízení o zvlášť závažném provinění až o dalších šest měsíců, pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním mladistvého na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání. K takovému prodloužení může dojít pouze jednou v přípravném řízení a jednou v řízení před soudem pro mládež. Podle §47 odst. 3 jmenovaného zákona o prodloužení vazby v řízení před soudem rozhoduje soudce pro mládež nadřízeného soudu pro mládež, který je příslušný věc projednat nebo který věc již projednává. Návrh na prodloužení lhůty vazby je povinen předseda senátu doručit nadřízenému soudu pro mládež nejpozději 15 dnů před skončením lhůty.
Předpoklady pro prodloužení vazby mladistvého byly splněny po stránce formální i věcné.
Vrchní soud správně konstatoval, že nadále trvá důvod vazby podle §67 písm. a) tr. ř. Z odůvodnění napadeného usnesení se podává, že se ztotožnil s návrhem předsedkyně senátu na prodloužení vazby mladistvého, v němž byly zevrubně rozvedeny okolnosti, které jsou z pohledu trvání těchto vazebních důvodů relevantní.
Mladistvý je podle těchto závěrů osobou, která je hodnocena jako nevyzrálá a nevyvážená, obecně akceptující formy násilného jednání, které nevylučuje jako možné donucovací prostředky. Důvodné podezření, podtržené nepravomocným odsuzujícím rozsudkem, že se dopustil zvlášť závažného provinění vraždy a dalších provinění, v kontextu s uložením vysokého nepodmíněného trestního opatření odnětí svobody a zřejmě dosti benevolentním a tudíž nedostatečným výchovným zázemím, neskýtají záruku, že se mladistvý nebude vyhýbat trestnímu stíhání či trestnímu opatření. Lze proto uzavřít, že z těchto konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestnímu opatření vyhnul, čímž je nadále dán důvod vazby podle §67 písm. a) tr. ř.
Nad rámec řečeného je vhodné poznamenat, že žádné nové skutečnosti významné pro rozhodnutí o trvání vazby nebyly obsaženy ani ve výpovědi mladistvého ze dne 21. 12. 2004 před rozhodnutím o jeho ponechání ve vazbě (§71 odst. 5 tr. ř.).
Zjistil-li vrchní soud existenci označeného vazebního důvodu, nepochybil ani tenkrát, vyvodil-li, že jsou splněny i další podmínky pro prodloužení vazby podle §47 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. Na mladistvého byla podána obžaloba pro dvě zvlášť závažná provinění. Společně s ním byla obžaloba podána na další dva spoluobviněné, přičemž je zjevné, že již v přípravném řízení bylo nutno provádět rozsáhlé a časově náročné dokazování (výslechy mnoha svědků, znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, psychologie apod.). Jak poznamenal soud prvního stupně, přípravné řízení probíhalo standardním způsobem, odpovídajícím náročnosti dokazování v závažné trestní věci, za niž lze nyní posuzovanou věc považovat. Bezprostředně po nápadu obžaloby byl předsedkyní senátu Krajského soudu v Ostravě stanoven termín hlavního líčení na dny 11. – 14. 1. 2005; hlavní líčení bylo dne 13. 1. 2005 odročeno na 7. - 9. 3. 2005. Dne 9. 3. 2005 byl ve věci vyhlášen odsuzující rozsudek, proti němuž podal mladistvý odvolání. V postupu krajského soudu nebyly zaznamenány žádné neodůvodněné průtahy. Veřejné zasedání k projednání odvolání mladistvého L. O. a spoluobviněného T. M. bylo nařízeno na den 28. 6. 2005. Lze proto uzavřít, že trestní stíhání mladistvého nebylo možno skončit ve lhůtě šestiměsíčního trvání vazby pro obtížnost věci.
Současně je nutno souhlasit se závěrem vrchního soudu, že za dané situace propuštěním mladistvého na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo nejméně podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání. Případně je v této souvislosti zmíněno, že mladistvý je jednak osobou, u které zklamala dosavadní výchova, a především je osobou, jež je ohrožena vysokým trestním opatřením (7 let a 6 měsíců); bylo též vyloženo, že účelu vazby u něho nelze dosáhnout jiným způsobem.
Splněny byly i předpoklady pro to, aby lhůta vazby mladistvého byla prodloužena o dalších šest měsíců. Zváží-li se reálně možnosti ukončení odvolacího řízení, nelze mít rozhodnutí o prodloužení vazby mladistvého do 27. 11. 2005 za neopodstatněné a nadbytečné.
Nejvyšší soud proto stížnost mladistvého podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 1. června 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková