ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.100.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 17. srpna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. D., rozsudkem Zemského soudu ve Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 2 KLs 510 Js 20153/04, a to pro trestný čin převádění cizinců podle §3 odst. 1, §55 odst. 1, §58 odst. 1 č. 1, §92 odst. 1 č. 1 a č. 6, §92a odst. 1 č. 1 a č. 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a §2 odst. 1, §25 odst. 2, §53, §74 odst. 1, odst. 2 č. 2 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a čtyřech měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu ve Zwickau, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 6. 6. 2005, byl V. D. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a čtyřech měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený V. D. tím, že v souladu s dříve pojatým plánem převádět za finanční odměnu společně s J. S. a C. V. cizí státní příslušníky, jenž nemají příslušná povolení k pobytu na území Spolkové republiky Německo, mimo hraniční přechody z Č. r. do S. r. N.:
1. asi 1–2 týdny před 21. 5. 2004 vedl odsouzený pěšky 5 cizích státních příslušníků, jejichž povinností bylo mít pro území S. r. N. vízum, mimo hraniční přechod přes č.–n. státní hranici v oblasti obcí S./Z. k obci Z., kde je převzal J. S., naložil je do osobního vozu tov. zn. VW Passat Variant TDI, přičemž tento vůz dal k dispozici zvlášť stíhaný M. H. J. S. pak odvezl cizince do B., kde je předal neznámému muži,
2. asi 1–2 týdny po 21. 5. 2004 vedl odsouzený opětovně 5 cizích státních příslušníků nemajících povinné vízum pro území S. r. N., v oblasti obcí S./Z. pěšky mimo hraniční přechod přes č.–n. státní hranici k obci S., kde je převzal J. S., naložil do malého zeleného transportéru, jenž byl opět poskytnut zvlášť stíhaným M. H., přičemž S. cizince opět odvezl do B., kde je předal neznámému muži,
3. dne 8. 6. 2004 vedl odsouzený pěšky 5 vietnamských státních příslušníků v oblastí obcí S./O. mimo hraniční přechod přes č.–n. státní hranici do oblasti obce S., kde je opět převzal J. S. do malého transportéru, jenž byl vypůjčen od zvlášť stíhaného M. H., přičemž tyto cizince odvezl do blízkosti S.,
4. v ranních hodinách dne 18. 6. 2004 vedl odsouzený nejméně 10 čínských státních příslušníků v oblasti obcí S./Z. pěšky mimo hraniční přechod přes č.–n. státní hranici až do obce S., kde je opět převzal J. S. a naložil do malého transportéru a jel s nimi k obci F. u F. n. M., kde je předal zvlášť stíhanému Z. Y. D.,
5. dne 12. 7. 2004 v 05:50 hod. vedl odsouzený 15 čínských státních příslušníků v oblasti obcí S./O. pěšky mimo hraniční přechod přes č.– n. státní hranici až do obce S., kde tyto cizince převzal zvlášť stíhaný C. V. a v 06:30 naložil do malého transportéru, aby je odvezl do F. n. M. Když zvlášť stíhaný C. V. zjistil, že je jím řízený vůz sledován policií, odstavil jej před vjezdem na dálnici P.–S. ve dvoře autodílny, načež se pokusil o útěk, což se mu však nepodařilo.
Odsouzený V. D. byl dne 12. 7. 2004 sledován policií a byl zadržen J. L. v lesním porostu u obce Z. asi 100 metrů od státní hranice.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 31. 7. 2006, pod sp. zn. 657/2006–MO–M/5, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 3. 8. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, jenž vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený V. D. se pro finanční prospěch podílel na organizovaném nelegálním převodu cizinců přes státní hranici, což je poměrně nebezpečná trestná činnost, poškozující zájmy České republiky. Odsouzený přitom jednal v takovém rozsahu (podílel se v pěti případech na nelegálním převodu nejméně čtyřiceti cizinců), že je možno tuto činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. srpna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch