ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.104.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 17. srpna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. S. , rozsudkem Obvodového soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 24. 5. 2005, sp. zn. 13 Ls 103 Js 16/05 (59/05), a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek a trestný čin obchodování s omamnými látkami podle §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4, §1, §3, §33 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo a §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a devíti měsíců, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 210 Ns 103 Js 16/05 (46/05).
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Kleve, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 5. 8. 2005, byl M. S. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek a trestným činem obchodování s omamnými látkami podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a devíti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený M. S. tím, že poté, co začátkem roku 2005 koupil v A. téměř 3 kg marihuany za cenu 3 200 EUR/ 1 kg, přijel v dopoledních hodinách dne 4. 1. 2005 se svým osobním vozem přes hraniční přechod E. do Spolkové republiky Německo, přičemž byl na hraničním přechodu kontrolován celními orgány a v jeho voze byly nalezeny ukryté omamné látky, které chtěl odsouzený následně prodat v České republice, a to 2955,5 g marihuany s obsahem účinné látky 7,2 % (tj. 212,1 g THC).
Proti shora citovanému rozsudku Obvodového soudu v Kleve, Spolková republika Německo, podal odsouzený odvolání, jenž bylo rozsudkem Zemského soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 210 Ns 103 Js 16/05 (46/05), zamítnuto.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 31. 7. 2006, pod sp. zn. 650/2006–MO–M/5, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 3. 8. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, jenž vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. S. se dopustil úmyslné trestné činnosti tím, že za účelem dalšího prodeje a získání finančního prospěchu dovezl omamné látky. Jednal při tom v takovém rozsahu (dovezl velké množství omamné látky), že je možné jeho jednání označit za závažné ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. srpna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch