ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.106.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 17. srpna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. B. , rozsudkem Okresního soudu v Žilině, Slovenská republika, ze dne 2. 3. 2006, sp. zn. 9 T 92/2005, a to pro trestný čin krádeže, pro trestný čin neoprávněného vyrobení a používání elektronického platebního prostředku a jiné platební karty a pro pokračující trestný čin krádeže podle §212 odst. 1, §219 odst. 1, §212 odst. 1, odst. 3 písm. a), §2 odst. 1 trestního zákoníku Slovenské republiky, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a tří měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Žilině, jenž nabyl právní moci dne 2. 3. 2006, byl J. B. uznán vinným trestným činem krádeže, trestným činem neoprávněného vyrobení a používání elektronického platebního prostředku a jiné platební karty a pokračujícím trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Slovenské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a tří měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený J. B. tím, že:
1. v době od 08:15 hod. do 12:08 hod. dne 11. 9. 2002 odcizil z neuzamknuté kanceláře ve firmě D., K. , okr. Ž. z kabelky, která byla v tom čase pod stolem s počítačem, stříbrný náramek v hodnotě 2 000 Sk, koženou peněženku v hodnotě 430 Sk, ve které se nacházela finanční hotovost ve výši 600 Sk, občanský průkaz na jméno Z. R. , dvě kartičky pojištěnce pojišťovny A. na jména jejich dcer, platební kartu banky VÚB, platební kartu M. S. s. , přičemž následně z této karty M. , patřící V. R. , v čase od 12:08 hod. do 13:06 hod. v Ž. na různých místech vykonal výběr hotovosti z bankomatů a též platby v prodejnách, celkem ve výši 23 342 Sk, čímž poškozené Z. R. způsobil odcizením věcí škodu ve výši nejméně 3 030 Sk a poškozenému V. R. způsobil výběrem hotovosti škodu ve výši 23 342 Sk, tedy svým jednáním způsobil škodu v celkové výši nejméně 26 372 Sk,
2. dne 24. 3. 2004 kolem 07:30 hod. přijel do města Z. M. , kde následně šel do firmy HP S. na ulici T. , Z. M. , kde kontaktoval poškozeného J. H. , se kterým prošel do budovy firmy, kde v kanceláři využil jeho nepozornosti a odcizil mu ze stolu koženou peněženku černé barvy v hodnotě 730 Sk, ve které se nacházela finanční hotovost ve výši 10 000 Sk, občanský průkaz, řidičský průkaz a další doklady na jméno poškozeného a platební kreditní karty V. E. , M. C. , E. M. a M. B. , a následně odešel do města Z. M. , kde z uvedených karet vybral 50 000 Sk, poté odjel do města P. , kde z odcizenými kartami zaplatil 6 060 Sk, poté odjel do města P. , kde taktéž zaplatil 4 280 Sk, čímž poškozenému J. H. způsobil škodu ve výši 71 070 Sk,
3. dne 29. 3. 2004 okolo 09:00 hod. ve Z. M. přišel do kancelářských prostor firmy V. v druhém poschodí domu na T. , kde našel otevřenou kancelář, ve které ze zásuvky stolu bez použití násilí odcizil mobilní telefon zn. S. , nezjištěného výrobního čísla, v hodnotě 16 224 Sk,
4. dne 29. 4. 2004 v 08:35 hod. v R. na N. , v prostorách vrátnice firmy B. S. , využil nepřítomnost zaměstnance bezpečností služby, vešel do prázdné kanceláře firmy, odkud z pracovního stolu odcizil notebook, šedé barvy, nezjištěného výrobního čísla, ve kterém byl nainstalovaný software, čímž způsobil poškozené firmě B. , S. , P. škodu v celkové výši 27 919 Sk.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 7. 8. 2006, pod sp. zn. 2692/2006–MO–M/2, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovenským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 9. 8. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, jenž vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže §247 tr. zák., popř. i trestný čin neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. B. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti. Jednal při tom v takovém rozsahu (ve čtyřech případech se dopustil trestné činnosti, přičemž způsobená škoda byla vždy přinejmenším škodou nikoliv nepatrnou, popř. i škodou nikoliv malou), že je možné jeho jednání označit za závažné ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. srpna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch