ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.11.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. února 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. V. rozsudkem Obvodového soudu Amberg, Spolková republika Německo, ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. 7 Ds 111 Js 706/03, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Amberg, ze dne 26. 9. 2003, sp. zn. 2 Ns 111 Js 706/2003, a to pro trestný čin krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §53 odst. 1, §54 odst. 1, odst. 2, §55 odst. 1 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců, a to se zahrnutím trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 42 Ds 804 Js 26738/02.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Amberg, Spolková republika Německo, jenž ve spojení s citovaným rozsudkem Zemského soudu Amberg, Spolková republika Německo, nabyl právní moci dne 26. 9. 2003, byl P. V. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se dopustil podle zjištění soudu tím, že dne 18. 1. 2003 před 8:00 hod. rozbil trojúhelníkové okénko u levých zadních dveří osobního automobilu značky Mercedes, firmy V. A., který byl odstaven v areálu jmenovaného autosalónu v A., ul. K., S. Potom odcizil z vozidla čtyři úplná kola s hliníkovými ráfky v hodnotě cca 500 EUR. Na uvedeném osobním automobilu dále vznikla věcná škoda ve výši 115,15 EUR. Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců se zahrnutím trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 42 Ds 804 Js 26738/02, přičemž tímto rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku byl P. V. (pod jménem J. A.) odsouzen pro trestný čin krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 německého trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, přičemž trestné činnosti se dopustil tím, že dne 11. 9. 2002 kolem 18:00 hod. odcizil z obchodních prostor firmy K., ul. K. , N., náhrdelník ze žlutého zlata 750, délka 43 cm, osazený 62 diamanty, v hodnotě 6.499 EUR. Obviněný odcizil náhrdelník s použitím háčku, kterým šperk vytáhl z uzavřené vitríny cca 1,0 cm velkou štěrbinou.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že P. V. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.), a to i v případě trestného činu z rozsudku Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 42 Ds 804 Js 26738/02. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. V. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil větší škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu (vloupání), jakož i opakovaným pácháním trestné činnosti. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. února 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík