ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.115.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. srpna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky P. H. , rozsudkem Zemského soudu Bochum, Spolková republika Německo, ze dne 9. 2. 2000, sp. zn. 21 Kls 46 Js 123/99 I 55/99.
Odůvodnění:
Dne 21. 8. 2006 pod sp. zn. 705/2006–MO–M/5 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších novel (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení občana České republiky P. H. , rozsudkem Zemského soudu Bochum, Spolková republika Německo, ze dne 9. 2. 2000, sp. zn. 21 Kls 46 Js 123/99 I 55/99, do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a dospěl k těmto závěrům:
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že o zaznamenání údajů o jiném odsouzení občana České republiky P. H. rozsudkem Zemského soudu Bochum, Spolková republika Německo, ze dne 9. 2. 2000, sp. zn. 21 Kls 46 Js 123/99 I 55/99, do evidence Rejstříku trestů ve smyslu ustanovení §4 odst. 2 zákona již dříve pravomocně rozhodl, a to usnesením ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 11 Tcu 206/2002, na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 15. 11. 2002, sp. zn. 2333/2001–MO–M. Citovaným usnesením Nejvyššího soudu České republiky bylo návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověno, tj. bylo rozhodnuto, že údaje o odsouzení občana České republiky P. H. , výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Bochum, Spolková republika Německo, se zaznamenají do evidence Rejstříků trestů.
Nyní byl Nejvyššímu soudu České republiky předložen návrh na zaznamenání údajů o odsouzení téže osoby shodným rozhodnutím, tedy s nezměněným stavem skutečností rozhodných pro postup podle citovaného zákonného ustanovení.
Za této situace musel Nejvyšší soud České republiky konstatovat, že bylo–li o zaznamenání údajů o odsouzení jmenovaného v dané věci již v plném rozsahu pozitivně rozhodnuto, přezkum naplnění podmínek shora citovaného zákonného ustanovení zde již nepřipadal v úvahu. Opětovné zapsání téhož odsouzení do evidence Rejstříku trestů je za těchto okolností vyloučeno.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. srpna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch